Nikdy v dějinách se svět a naše životy neměnily tak rychle a takovým způsobem, že na to nejsme připraveni. Globální ekonomika a digitální revoluce mění nejen charakter práce a způsob života, ale přináší též záplavu informací, které jedinec často není schopen třídit, v důsledku čehož pociťuje frustraci a prázdnotu. S touto nejistotou narůstá i ochota přijmout „vládu pevné ruky“.
V posledních letech se v naší zemi projevuje trend „odřít“ co nejvíce lidí na daních, získat co nejvíce peněz z Evropské unie, prosadit co nejvíce regulací, omezit svobody a lidskou individualitu. Při přerozdělování stát přihlíží nejen k potřebám nejchudších vrstev, ale též k zájmům velkých korporací. Objem miliard, který musela jedněm či druhým ze svého zaplatit střední třída, předvádí stát jako svůj úspěch.
My však chceme jiná měřítka úspěšnosti státu. Je to stát, ve kterém se budeme těšit z kvality svobodného života a v němž budou rádi žít i naši potomci. Stát, ve kterém střední třída není decimována, ale má naopak maximální prostor k rozvinutí svých ekonomických, společenských a kulturních aktivit.
Žádný autoritářský vůdce nás nezbaví nejistoty, kterou pociťujeme.Může nás zbavit pouze práva odpovědně se rozhodovat. To může být pro někoho pohodlné, ale nakonec se to vždy vymstí všem. Naší nejistoty nás však může zbavit jen naše vlastní odpovědnost, se kterou budeme budovat společnost svobodnou a odolnou. Naší existenční jistotou, ze které můžeme čerpat důvěru v budoucnost, je naše vlastní odolnost vůči krizím, jež nevyhnutelně občas přicházejí. K těm „tradičním“, kterým po tisíciletí čelili naši předkové, přicházejí krize nové. Odpovědná společnost je předvídá a připravuje se na ně dříve, než ji dostihnou, jinak budeme žít ve strachu z budoucnosti. Chceme pomocí vhodných politik posílit odolnosti společnosti ještě dříve, než ji budeme životně potřebovat. Politika odolnosti se musí objevit ve většině sfér našeho života, zejména v široké vzdělanosti, ve snahách chránit a rozšiřovat střední třídu, v systému vnitřní i vnější bezpečnosti, v sociální soudržnosti, v ochraně před znečištěním prostředí a vyčerpáním zdrojů a v neposlední řadě i v osobní odpovědnosti každého z nás.Naše společnost nemůže nečinně čekat, až nějaká krize či negativní trend dosáhnou bodu zlomu, odkud již není návratu.
Předkládáme proto svou vizi České republiky, ve které bychom chtěli spolu s Vámi žít. Chceme stát v čele trendů a předvídat je, místo abychom reagovali na včerejší události. Každý z nás se může rozhodnout, zda chce být v roli odpovědného správce, nebo neodpovědného konzumenta.
Škola v poslední době ztratila monopol na vzdělávání! Čím dál tím více se na vzdělávání podílejí i další instituce, sdělovací prostředky, sociální sítě, ale i rostoucí možnosti cestování a snadno dostupný kontakt s celým světem.Vědomosti a informace rychle ztrácejí svoji hodnotu, žádná škola nemůže stačit tempu oborového vývoje, je třeba, aby se tato skutečnost promítla do pojetí vzdělávání 21. století i do činnosti škol.
Většina zemí světa se dnes nachází v neuspokojivém stavu a řeší – či spíš neřeší – často zcela zásadní problémy. Kvalita státní správy klesá úměrně úpadku vzdělanosti. Snaha všechno řídit, všechno sledovat a mít vše pod kontrolou vede k omezování lidské svobody, často s poukazem na fenomén dneška – terorismus.
Česká republika je středně velký stát v Evropě a malý ve světě, s čímž koresponduje počet obyvatel. Tyto faktory limitují naši vojenskou sílu. Naše otevřená exportně orientovaná ekonomika je dominantně zaměřená na země EU (v roce 2016 tam směřovalo 85 % exportu).
Vyspělý svět vstoupil v prvních dekádách tohoto století do éry 4. průmyslové revoluce. Stále větší objem lidských pracovních aktivit je dnes prováděn pomocí internetu. Vznikají nové globální sítě založené na propojení výrobních zařízení do kyberneticko-fyzických systémů CPS (Cyber-Physical Systems).
Střední třída je základem společenské a ekonomické stability země. Její podíl na celkových příjmech a výdajích představuje ve vyspělých zemích 60 i více procent. Výdaje středních vrstev bývají, na rozdíl od ostatních, stabilnější, tj. odolnějšívůči hospodářským výkyvům.
Problémem českého zdravotnictví je zásadní rozpor mezi objemem finančních zdrojů a rozsahem a kvalitou poskytované péče. Je zřejmé, že pokud nedojde k rozsáhlé rekonstrukci systému zdravotního pojištění, nebude možné v budoucnu udržet současnou kvalitu zdravotní péče dosažitelnou pro všechny.
Svět je ve veřejném sektoru zadlužený ve výši, který dostupné dějiny neznají. Řada zemí žije na vlastních dluhových minách ze dne na den. Vlády se snaží řídit finanční toky, jenže v globalizovaném světě denně desítky miliónů lidí uskuteční několik stovek miliard finančních a majetkových transakcí, které považují pro sebe za nejvýhodnější.
Změna klimatu je v současnosti největší environmentální hrozbou v globálním měřítku. Celosvětové oteplení je spojeno s mnoha dalšími negativními důsledky, z nichž nejvážnější jsou...
Vize ČR 2030 - úspěšná země, odolná společnost.pdf (7.2 MB)