Vydaváme nejen své oficiální tiskové výstupy, ale naši představitelé poskytují elektronickým i tištěným médiím rozhovory a komentáře. Ve formuláři níže můžete zadat, čí názory a z jaké oblasti chcete vyhledat.
Tvářit se, že je naše zásluha, že jsme zdravotní krizi zvládli líp, to si snad netroufne říct žádný kompetentní člověk. Stejně tak by se dalo říct, že jsme to zvládli mnohem hůř než Slovensko. Ani to bych si říct netroufl.
Zatím stále nevíme, jak velkou část souboje s koronavirem máme za sebou, ale leccos už je jasné. Souboj s epidemií se odehrává nejméně na čtyřech frontách, které spolu jen volně souvisejí.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová iniciovala usnesení Výboru pro evropské záležitosti (VEZ), které vyzývá výbory z ostatních členských zemí EU, aby v případě další vlny nákazy nemoci COVID-19 postupovaly společně.
Ekonomicky je jasné, že podpořit ekonomiku v těžké době dobře mířenými programy je velmi dobrá investice. Navíc to zvyšuje důvěru občanů ve stát.
Pomoc není morální hazard, je to cesta, jak společně problémy překonat. Země s vysokým dluhem samozřejmě vědí, že svůj dluh budou muset splácet samy, ale podporu v této době od ostatních si zaslouží, a to citelnou.
V posledních dnech už zaznamenávám určité zlepšení a věřím, že najdeme ekonomické řešené, i když to nebude to nejlepší, jaké se nabízí.
Část Evropy byla postižena konfliktem Ruska a Ukrajiny ohledně zemního plynu a v důsledku toho vznikla na unijní úrovni legislativa, která řešila otázku dodávek plynu do Evropy.
Dnes se zdají být ekonomiky více robustní a hlavním problémem je vlastně „jen“ nebezpečný vir. Co to ale znamená pro rozhodování vlád?
Připustíme-li, že třeba naše země (a nejen ona) bude přinejmenším jistou dobu (několik čtvrtletí) čelit poklesu HDP a veřejné finance hrozivým deficitům, není to šíření paniky, nýbrž reálný odhad možného vývoje.
Čím dál více mě trápí ekonomická dimenze, opatření budou mít dopad na naši, evropskou i světovou ekonomiku. Není možné, aby jedna země uspěla, zatímco Evropa jako celek nikoliv.
