Jak dlouho může „Evropa v karanténě“ ekonomicky vydržet? Nehrozí rozpad EU? A proč teď můžeme mít velký problém kvůli české koruně?
Europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (zvolený za TOP 09 a STAN) v rozhovoru pro Český rozhlas Plus přiznává, že obavy o budoucnost Unie má. „Evropa může obstát, ale jen když se o to budou snažit její členské země. Jen když budou spolupracovat a hledat společná řešení.“
Přiznává, že to ale jednoduché nebude. „Mám obavy, jaký bude další vývoj, ale všechno to máme ve svých rukou. V posledních dnech už zaznamenávám určité zlepšení a věřím, že najdeme ekonomické řešené, i když to nebude to nejlepší, jaké se nabízí.“
Itálie a Španělsko žádají o vydávání koronavirových dluhopisů, Německo či Nizozemsko se kloní spíše ke společnému fondu a před většími dluhy varují. Francie by byla nejraději, aby v záchranném fondu byla až 3 % HDP zemí eurozóny. O dalším postupu by se dnes měli radit ministři členských zemí. Podle europoslance jsou reálně ve hře tři nástroje a dva z nich by měly projít bezproblémově.
„Prvním nástrojem jsou velké a velmi výhodné půjčky od Evropské investiční banky v řádu stovek miliard eur, které by měly podpořit oživení ekonomik po krizi. Druhým je vzájemný systém, který zemím umožní líp se vyrovnat s rostoucí nezaměstnaností. Po tom už docela dlouho volá MMF a taky dobří ekonomové. To by zřejmě neměl být problém, ale třetí věc je sporná.“
Hlavně jižní země totiž volají po nějaké pojistce, která by měla pomáhat těm, co budou mít v krátkodobém horizontu problém financovat svůj státní dluh. Šlo by o úvěry a tzv. euroobligace.
„Státy by vydaly vzájemně zaručené dluhopisy, které by vytvořily nějaký balík peněz, ze kterého by se pak čerpalo. Ve hře je ale ještě použití systému ESM, tedy krizového fondu, který už máme, protože vznikl po finanční krizi. Zapnout by se dal téměř ze dne na den, to je jeho výhoda a je dost pravděpodobné, že zapnutý bude. Bohužel ale vylučuje ze hry členy, které nejsou členy eurozóny, takže z našeho pohledu je to nevýhodné,“ vysvětluje Niedermayer.
Co by ekonom a europoslanec opravdu doporučoval, je ukončení opatření, ke kterým na začátku, v panice a bez koordinace některé země sáhly, tedy ke konci omezení společného evropského trhu…
„Na některých hranicích vznikaly až 50km kolony kamionů. To znamená, že tam stály náklady zdravotní techniky, léků, ale taky firem, které ještě fungují, ale takto nejsou schopny dál obchodovat. Mám pocit, že po panice, která souvisela s tím, že se země předtím, někdy v únoru, nepřipravily,… se zatím velmi pomalu posouváme správným směrem.“
Co pak říká na názor ekonoma Ondřeje Schneidera ze Světové banky, který varuje, že po krizi taky můžou vzniknout místo jednoho propojeného světa s minimem obchodních překážek hned tři velké obchodní bloky – kolem USA, Číny a kolem EU, které se budou různě střetávat?
„Sdílím jeho obavu, ale naplnit se nemusí,“ odpovídá. „Velký krok k jeho naplnění ale teď dělá (americký prezident) Donald Trump, který se od dohodnutých pravidel přesunul k názoru, že silnější může kdykoli praštit do stolu a říct, že on to chce teď jinak… Do takového světa se můžeme dostat, pokud nebudeme vytvářet mnohem větší tlak hlavně na Čínu, aby hrála podle férových pravidel. Zároveň se my v EU musíme snažit, abychom si nepokazili ten náš řádově 500milionový (v eurech) společný trh, který je zdrojem naší stability a prosperity,“ dodává europoslanec.
Poslechněte si celý rozhovor s europoslancem TOP 09 Luďkem Niedermayerem.
Zdroj: Český rozhlas Plus, 9.4.2020
