Tiskové zprávy
Lomecký je opět starostou Prahy 1
„Všichni mě asi znáte,“ představil se staronový starosta, který byl jediným kandidátem. Jako úkol si vytyčil co nejvíce obrousit osobní animozity. „Budu se o to snažit jako první, to před zastupiteli slibuji,“ řekl Lomecký.
Vyjádření TOP 09 Praha 10 k povolebnímu vyjednávání
TOP 09 na Praze 10 od začátku povolebních vyjednávání usilovala o sestavení silné koalice na radnici městské části. I přes informace, které se dnes objevily v médiích jsou zástupci TOP 09 přesvědčeni, že nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak takovou koalici sestavit.
Praha 6 si zvolila za starostu třicetiletého Ondřeje Koláře
Starostou Prahy 6 – největší pražské městské části se na ustavujícím zastupitelstvu stal Ondřej Kolář (TOP 09). Od roku 1990 je již šestým starostou Prahy 6 a ve svých 30 letech současně zřejmě nejmladším pražským starostou.
Radek Klíma zvolen starostou Prahy 5
Po 40 dnech od konce voleb získala radnice městské části Praha 5 nové vedení. Ve čtvrtek 20. listopadu 2014 složili zvolení zastupitelé na ustavujícím zasedání zastupitelský slib. Následně jmenovali nové složení Rady městské části Praha 5 a zvolili starostu. Tím se stal MUDr. Radek Klíma z TOP 09
TOP 09: Ztráty Prahy 6 v kauze Key Investments musí být co nejmenší
“Musíme zjistit aktuální stav a dopady této nové situace na městskou část Praha 6. Učiníme neprodleně veškeré kroky s cílem minimalizovat finanční ztráty,“ říká předseda klubu zastupitelů Jaromír Vaculík (TOP 09)
Laudát: Šumava jako never-ending story
Proslov poslance Františka Laudáta při projednávání zákona o NP Šumava.
Klíma: Moji lidé za mnou už stojí, říká staronový starosta
Utnuli jsme staré zlodějské pořádky. Vzhledem k tomu, že na mne nemohli nic najít, tak mne odvolali.
TOP 09 jedná o koalici bez ANO
TOP 09 je nadále přesvědčena, že v Praze lze sestavit koalici demokratických stran bez účasti hnutí ANO.
Pilař: Být, či nebýt lesní mateřská školka?
V současné době probíhá přestřelka mezi Poslaneckou sněmovnou a Hradem, lépe řečeno, panem prezidentem, o schválení tzv. služebního zákona a o přijetí zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Služební zákon v navrhované podobě, ale především v prezidentem chápané podobě je věcí skutečně diskutabilní a proces jeho vzniku odráží aktuální rozložení sil na politické scéně. Myslím, že je na něm třeba ještě dost zapracovat. Nicméně druhé jablko sváru, návrh zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů je svým svazujícím pojetím jednoznačně škodlivý. Determinuje totiž dětskou skupinu především podle představ úředníků, kterým již většinou děti z předškolního věku odrostly a pro některé z nich je šílenou představou, že jejich vnoučata budou trávit většinu času ve školce mimo zděnou budovu s maximálním, a přiznejme si, někdy až zbytečně maximalistickým vybavením a čurat či kakat budou někde do lopuchů. Ve svých důsledcích nebude mít jiná forma dětské skupiny žádnou šanci, byť by se jednalo o, pro děti, smysluplnou a přínosnou činnost. Chápu, že při čtení standardů lesních mateřských školek mohou u lidí s představou klasické mateřské školy vznikat různé představy a pochybnosti. Ale přiznejme si, že za děti má mít v běžné demokratické společnosti zodpovědnost především rodič a ne „preventivně“ stát. Ten má zasahovat až v momentě, kdy dostane signál o ohrožené mravní výchově, nedostatečné péči o dítě, jeho pohybu v pro ně rizikovém prostředí apod. To se, myslím, v lesní školce skutečně neděje. Stejně tak v některých jiných podobách alternativního předškolního vzdělávání. Pedagogický program lesních mateřských školek je v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, což by mohla zodpovědně posuzovat jednak Česká školní inspekce (pokud by se podařilo tento typ mateřských škol zakomponovat do školských právních předpisů) a paralelně s ní i Asociace lesních mateřských škol, která zase prověřuje naplňování standardů těchto školek. Proto si nemyslím, že bychom se tohoto nového, ale na západ od nás již prověřeného typu péče o naše předškolní ratolesti měli obávat. Pokud hovořím s rodiči, kteří mají s touto péči o své děti zkušenost, tak si ji velmi chválí (a nejedná se o „alternativce“ za každou cenu). Děti trpí rozhodně menší nemocností, pohybují se v přírodě, kde mají velké množství reálných, uměle nezprostředkovaných podnětů, k nimž se musí za pomoci pedagoga nějak postavit, výchovu zabezpečují u jedné skupiny s maximálně patnácti dětmi dva pedagogičtí pracovníci, hygiena stravování je zajištěna, i když ne téměř v laboratorním prostředí školní jídelny, toalety rovněž (když ne přímo v objektu školky, tak hygienickými prostředky, které pedagog nosí s sebou) atd. Bylo by zajímavé sledovat množství výskytu různých alergií u těchto dětí (pomineme-li vliv dědičnosti), když již mnohé lékařské studie hovoří o přehygienizování prostředí jako jednom z možných spouštěčů alergických projevů, protože dítě si nevytvoří potřebné obranné mechanismy ve svém těle a při setkání s alergeny je nepřipraveno. Při posuzování činnosti těchto subjektů bych se přimlouval ke srovnání s běžnou mateřskou školou, či dětskou skupinou, která odpovídá představám tvůrců připraveného zákona o dětské skupině. Teprve objektivní vyhodnocení nás může dovést k zodpovědným závěrům a předcházet nepochopením a možnému poškození, či zákazu alternativy, která by mohla být dětem prospěšná. Jiří Pilař speciální pedagog
Prohlášení předsednictva TOP 09 Praha
Přesto, že lídr a předseda pražské TOP 09 rezignovali na svá členství v TOP 09, pracujeme dál a jsme jednotní.