Situace v Chrastavě, a jsem přesvědčen, že není ani z daleka jediná, je o dlouhodobém neodborném působení ministerstva. Ve své nahotě ilustruje slabá místa v systému školských výchovných zařízení, který byl po několik posledních let v zájmu vedení resortu pouze v případě, že na povrch prosákl nějaký konkrétní problém, který by mohl image čelního představitele poškodit.
Sociální demokracie, zdá se, má najednou lék na vše. Tedy hlavně před volbami. Aktuálním „trhákem“, který voličům nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou, je zázračný recept na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Jak na to? Je to prosté, milý Watsone! Pište si!
Při nedávném oznámení rekordního přebytku státního rozpočtu za předchozí měsíc analytici spekulovali, co za tím stojí. Skoro byli umlčen ti, kteří poukazovali na nečerpání investic. Dokonce při projednávání státního rozpočtu na příští rok ministr Babiš po jednání se svým stranickým kolegou Ťokem národu sdělil, že konečně začali investovat do silnic. Pravý opak je pravdou.
Nízkoprahová centra jsou podle mého názoru jedním z účinných nástrojů komunitní práce v místě, kde žijeme. Je to jeden ze způsobů, jak obec podporuje své občany. Nemohou ovšem stát osamoceně, je potřeba jejich činnost navázat na další činnost v sociální, školské a kulturní oblasti.
Při schvalování zákona o výjimce pro posuzování vlivu umístění stavby na životní prostředí (EIA) pro 10 (ve skutečnosti 14) vybraných staveb bylo přijato na můj návrh doprovodné usnesení, které se týká dnes jednoznačně nejvíce chybějící silnice v ČR. Jedná se o část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a brněnskou dálnicí D1 (stavba 511). Doprovodné usnesení bylo reakcí Sněmovny na skutečnost, že pro stavbu 511 se v seznamu prioritních staveb místo nenašlo.
Není možné se zbavit dojmu, že je třeba řešit problém financování školství daleko velkoryseji a hlavně systémověji. Učitelé i po zvýšení platů zůstanou jen mizerně placenými vysokoškoláky a o přílivu skvělých matikářů nebo fyzikářů do škol si můžeme nadále nechat jenom zdát.
Pavel Schnirch odpovídá v rubrice Fórum na otázku „Jakou konkrétní věc v Praze 8 považujete za tak důležitou, že jste ochotni přistoupit na kompromis a hledat shodu s politickými oponenty v zastupitelstvu?“
Praha v červenci 2014, tedy v závěru minulého volebního období, schválila nové Pražské stavební předpisy (PSP). Předpisy, které chránily volnou krajinu a parky, podporovaly stromořadí v ulicích, živé, bezpečné a příjemné ulice, podporovaly soudobé kvalitní bydlení a regulovaly venkovní reklamu v památkových rezervacích a zónách a množství velkoplošných billboardů v zastavitelném území. Výsledkem byla vskutku masivní kampaň proti novým PSP a jedním z výsledků bylo, že ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v lednu 2015 pozastavila jejich účinnost.
Dnešní školská politika hájí více zájmy zaměstnavatelů než zájmy a potřeby této společnosti, o dětech nemluvě, povzdechl si dlouholetý ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. V komunálních volbách v Praze získal nejvíce preferenčních hlasů. O tom, co by chtěl změnit, pokud by se stal na podzim senátorem, se svěřil v tomto rozhovoru
Je-li na stole myšlenka humanizace magistrály, a já s ní souhlasím, je však zároveň férové říct, že bude-li taková realizace předcházet dokončení systému – v tomto případě dokončení zbylé části Městského okruhu, zhorší se dopravní situace v Praze.
