Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem vyzvali americký Kongres k zachování stabilního financování Rádia Svobodná Evropa. V dopise upozorňují, že ukončení činnosti tohoto média by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. Apelují proto na členy Kongresu, aby se zasadili o pokračování podpory nezávislého zpravodajství ve světě.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem v dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu apelovali na zachování stabilního a předvídatelného financování provozu Rádia Svobodná Evropa.
„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde – zvrácení desetiletí trvajícího pokroku směrem ke svobodě projevu a otevřené společnosti,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Americkým zákonodárcům jsme nabídli součinnost a jsme připraveni se aktivně zapojit do dalšího dialogu, který by mohl vést k zachování Rádia Svobodná Evropa. Nesmíme zapomínat na to, že jeho zpravodajství neslouží pouze publiku v místě působení, je také zdrojem ověřených a důvěryhodných informací pro zbytek světa. Konec Rádia Svobodná Evropa by tak ve svém důsledku byla ztráta pro všechny, kterým není lhostejná ochrana lidských práv a svobod,“ okomentoval dopis předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Americký Kongres původně vyčlenil finanční prostředky pro činnost stanice do konce fiskálního roku. Agentura Spojených států pro globální média ale v polovině března oznámila, že dohodu ruší, a odmítá slíbené peníze uvolnit. Proti tomu se však následně postavil svým rozhodnutím soud. Agentura v reakci na to sice od svého záměru ustoupila, slíbené finanční prostředky však stanici doposud nedoputovaly.
„Vzhledem k těmto vážným obavám naléhavě žádáme Kongres, aby se situací zabýval. Nezávislá novinářská práce Rádia Svobodná Evropa má dalekosáhlý přínos nejen pro lidi, kterým přímo slouží, ale také pro kolektivní obranu demokratických hodnot mezinárodním společenstvím,“ dodala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Rádio Svobodná Evropa, které zahájilo pravidelné vysílání v roce 1951, vzniklo právě z iniciativy amerického Kongresu a za přispění exilových politiků a novinářů z tehdejšího Československa či Polska. Na přelomu let 1994 a 1995 se stanice kvůli úsporám přestěhovala z Mnichova do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění. V roce 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo v pražském Hagiboru, odkud rádio v současnosti vysílá do 23 zemí včetně Ruska, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.
„Naše země nese zodpovědnost a dlouhodobě se podílí na nákladech spojených se zabezpečením chodu Rádia Svobodná Evropa. Snaha o záchranu tohoto majáku demokracie pro lidi žijící v nesvobodných podmínkách je proto zcela namístě,“ uzavřela předsedkyně Markéta Pekarová Adamová.
