Vydaváme nejen své oficiální tiskové výstupy, ale naši představitelé poskytují elektronickým i tištěným médiím rozhovory a komentáře. Ve formuláři níže můžete zadat, čí názory a z jaké oblasti chcete vyhledat.
Jsem zděšena zveřejněnými příběhy rodin, které ukazují na rostoucí sebevědomí české sociálky a stále častější praxi, kdy se řeší tahanice rodičů o děti jejich direktivním umístěním do ústavu. Je to nepřijatelné a vůči dětem necitelné.
V souvislosti s novelou zákoníku práce se často zmiňují velmi nepovedené a tedy křiklavé perly. Stranou pozornosti ale stojí další změny, které ministryně Marksová navrhuje. Přitom i ty jsou docela zásadní a o politice socialistů mnohé vypovídají
Máme zvýšené příjmy důchodového účtu a státního rozpočtu. Je to ideální stav, kdy můžeme provést opravdovou reformu, která by pomohla dalším generacím.
Jako novela to bylo uchopeno za špatný konec. Ministerstvo práce a sociálních věcí se mělo zaměřit na zcela jiné problémy. Podstatné věci novela vůbec neřeší, a naopak se zabývá margináliemi.
Zákon o sociálním bydlení, který nově sepsali úředníci ministryně Marksové, vypadá na první pohled líbivě. Stát nasype peníze obcím a ty přidělí byty lidem s nízkými příjmy a bez bydlení. Má to ale háček.
Ve smutné záplavě zpráv o teroristických útocích se všechno ostatní zdá podružné. Ale na posledním zasedání Rady Evropy jsme řešili téma hypersexualizace dětí v mediích a to je velmi podstatné téma. Týká se totiž i českých dětí.
Sociální demokracie, zdá se, má najednou lék na vše. Tedy hlavně před volbami. Aktuálním „trhákem“, který voličům nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou, je zázračný recept na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Střídavá péče může být dobrá, žijí-li rodiče v jednom městě, a úplně špatné, žijí-li daleko od sebe. Navrhla jsem změnu občanského zákoníku. Pokud jsou rodiče způsobilí, je dítě svěřeno do společné péče.
Nelze vše jenom přepočítávat na počty policistů. Je důležité se zaměřit také na jejich kvalitní práci.
V poslední době jako bychom zapomínali na to, že jsme vyspělá, bohatá, inteligentní a soucitná společnost, která je schopná postarat se o ty, kteří potřebují jakoukoli pomoc. A že jsme také společnost sebevědomá, která se dokáže vyrovnat s odlišností.
