Zákon o sociálním bydlení, který nově sepsali úředníci ministryně Marksové, vypadá na první pohled líbivě. Stát nasype peníze obcím a ty přidělí byty lidem s nízkými příjmy a bez bydlení. Má to ale háček. O pozitivním dopadu zákona na životy lidí rozhodne mnoho detailů. A ty ministerstvo tají. Z toho, co víme, lze naopak usuzovat, že zákon je nedomyšleným polotovarem.
Tak třeba není jasné, jak chce ministryně práce a sociálních věcí motivovat lidi, aby řešili svou nevyhovující situaci. Aby platili své dluhy, přestali pít nebo si hledali práci. Z dostupných informací vyplývá, že naopak nebudou potřebovat motivaci žádnou, protože nárok na sociální bydlení bude trvalý.
Nevíme také, jak chtějí autoři zákona rozlišovat mezi jednotlivými cílovými skupinami. Zcela jiné potřeby v bydlení mají lidé bez přístřeší, lidé na ubytovnách nebo třeba senioři či mladé rodiny, které jsou navzdory napjatému rozpočtu schopné si s pomocí stávajících dávek udržet standardní bydlení. Pochybuju, že by se takoví lidé chtěli stěhovat do sociálních bytů spolu s problémovými nájemníky, s nimiž budou muset spolupracovat sociální pracovníci.
Uvidíme, jak se ministerstvo také vypořádá s novým nastavením dávkového systému. Teď to vypadá, že snížením příspěvku na bydlení potrestá lidi, kteří bydlí, a vyjde vstříc především těm, kteří kvůli svému problémovému chování o bydlení již přišli.
A ještě jedna poznámka. Drtivá většina měst se o bydlení sociálně slabších občanů dlouhodobě stará i bez centrálních direktiv. Stát by si měl především razantně došlápnout na obchodníky s chudobou na ubytovnách a řešit situaci v konkrétních lokalitách. Řešením není monstrózní zákon, jehož možné dopady zatím vyznívají rozpačitě. Těžko si navíc představit, že něco takového vznikne bez souhlasu obcí, na které stát opět shazuje veškerou odpovědnost.
Jitka Chalánková, místopředsedkyně TOP 09
zdroj: echo24.cz, 17. 8. 2016
