Narodil jsem se 17. května roku 1961 ve Zlíně do rodiny středoškolského učitele a bankovní úřednice. Mládí až do gymnaziálních let jsem prožil v městě Napajedla. Můj otec, sám horlivý muzikant, mne od mala trpělivě vedl ke studiu muziky, konkrétně hře na housle. Tato má záliba se pak vine mým dalším životem až doposud.
Po skončení základní školy jsem se chvíli zabýval myšlenkou pokračovat ve studiu muziky, částečně i proto, že jsem měl díky dobrému umístění v krajské umělecké soutěži dveře na konzervatoř otevřeny. Po radě mého otce, že muzika je hezký
koníček, ale tvrdý chleba na uživení, jsem pokračoval ve studiu na gymnáziu v Uherském Hradišti.
Původně jsem neměl ani nejmenší tušení, jakým směrem se budu po maturitě ubírat. Řízením osudu mě v prvním ročníku potkal těžký úraz, pro který jsem téměř celé druhé školní pololetí proležel na traumatologii. Může to znít nadneseně, ale tam jsem se rozhodl ke studiu medicíny. Trochu jsem už tušil, že to bude ortopedie.
Po celá gymnaziální léta jsem hrál ve školní cimbálové muzice a tato záliba mi pak vydržela i nadále během studií na lékařské fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nyní Masarykovy Univerzity. Zde jsem v roce 1985 úspěšně absolvoval studia všeobecného lékařství.
Svou profesionální dráhu jsem započal na pozici lékaře ortopedického oddělení nemocnice v Uherském Hradišti, kde jsem se naučil pod vedením prim. Šiguta základům svého oboru.
Po necelých deseti letech jsem přešel na ortopedii v Kroměříži, abych zde pomohl při zakládání nově vznikajícího ortopedického oddělení, na němž od roku 1996 pracuji jako zástupce primáře. Současně provozuji iprivátní ortopedickou ambulanci v Holešově.
Jako pro lékaře je pro mne nezbytné se ve své profesi celoživotně vzdělávat. Proto jsem v minulosti absolvoval několik zahraničních stáží, mezi které patří tří měsíční stáž v Nizozemsku a další kratší pobyty v Německu a Švýcarsku. Každoročně také vyjíždím do světa, abych se zúčastnil ortopedických kongresů.
Do politiky jsem vstoupil po úspěchu v komunálních volbách v roce 2014, při kterých jsem jako nezávislý kandidát na společné kandidátce KDU-ČSL a hnutí ZVUK 12 získal jeden z nejvyšších počtů preferenčních hlasů. Nyní zasedám v zastupitelstvu
města Kroměříže a jsem členem komise pro zdravotní a sociální otázky.
Cesta do politiky nebyla pro mne tak jednoduchá, jak se může zdát. Dlouho jsem přemýšlel, zdali „do toho jít“. Ale tehdejší letargická nálada a hlavně odliv mladých lidí s nadprůměrnými dovednostmi z Kroměříže mne přesvědčila o tom, že to má smysl pokusit se něco dělat. Kdybychom totiž jako občané zůstali v demokracii lhostejní, zanecháme péči o věci veřejné v nepovolaných rukou. Jako občan, kterému není směřování našeho státu lhostejné, věřím, že bych mohl ve funkci senátora pomoci k pozitivním změnám, které naše země v současnosti potřebuje.
V roce 1986 jsem si vzal ženu Janu, s kterou žiji spokojeně doposud. Máme syna Vojtěcha a dceru Janu.
Vedle muziky, a to nejen cimbálovky, patří mezi mé záliby cestování. Ve společnosti svých kamarádů opakovaně navštěvuji Norsko, kde se stávám sezonním rybářem.
Z cizích jazyků hovořím anglicky, rusky a domluvím se i německy.
Jsem a vždy jsem byl bez politické příslušnosti.
