LÍDŘI POD LUPOU, ÚSTECKÝ KRAJ
Ve volných chvílích, které jsou pro něj vzácností, nedokáže Michal Kučera sedět doma. Vyráží s rodinou lovit kešky.
Když si chce užít přírodu bez lidí, naplánuje trampskou túru na zimní měsíce. S partou čtyřicátníků a padesátníků vyráží lídr krajské kandidátky TOP 09 Michal Kučera už několik let do českých lesů a hor jen v období, kdy krajinu pokryje sníh a sevře mráz. „Je to čas, kdy si užijete přírodu a její klid naplno. Člověka nepotkáte vůbec, nebo maximálně stejného blázna, který to cítí podobně. Takzvaní „mastňáci“ sedí v teple doma,“ směje se osmačtyřicetiletý otec dvou synů.
Mezi jeho nejoblíbenější lokality patří Kokořínsko a Plzeňsko. „Jsme parta chlapů, kteří jako kluci trampovali, pak z různých důvodů nemohli. Ve skupině je pestrá směs povolání, dá se říci od nezaměstnaného po generálního ředitele. Trampské víkendy podnikáme několikrát do zimy a končíme, když vyjedou první cyklisté,“ upřesňuje.
Cizí mu nejsou ani další outdoorové aktivity. „S rodinou jsme aktivně založeni, máme rádi cyklistiku, vodáctví, lyžování, geocaching, který je spojen s výlety do přírody,“ pokračuje.
Po večerech bere do ruky knihu, která pro něj znamená prostředek k odpočinku. „Vyrůstal jsem na knihách Jaroslava Foglara, které mě hodně ovlivnily. Mám rád detektivky a československou sci-fi,“ prozrazuje.
Kučera: Hendikep kraje?
Nedržíme při sobě
V politice se pohybuje od roku 2010, kdy byl zvolen do zastupitelstva města Loun. O tři roky později kandidoval jako lídr TOP 09 za Ústecký kraj do sněmovny a stal se poslancem. Ústecký kraj si podle něj zaslouží zvláštní péči nad rámec ostatních krajů z toho důvodu, že se dodnes potýká s historickými událostmi, mimo jiné postoupení pohraničí Německu a později za socialismu drancování přírody i společnosti těžkým průmyslem, především těžbou uhlí. „Celá léta odcházely z kraje peníze a vzdělaní lidé. Jako jeden ze základních hendikepů vnímám sociální strukturu, která s sebou přináší nezaměstnanost, vyloučené lokality atd.,“ tvrdí.
Řešení není jednoduché, ani krátkodobé. „Neexistuje cesta, která to změní radikálně k lepšímu během jednoho volebního období. Je nutné dlouhodobě kraj podporovat nad úroveň ostatních krajů. Proč by například učitel, který zde bude chtít učit, nemohl mít lepší plat a podmínky než jeho kolega například v Praze. To platí i pro lékaře. Pokud zde budou kvalitní lékařská péče, vzdělání, ale také dostupná doprava, nebudou mít slušní lidé důvod odcházet a naopak další budou chtít přijít,“ říká.
Krokem, jak více hájit krajské zájmy na státní úrovni, je, aby poslanci za Ústecký kraj táhli za jeden provaz, bez ohledu na stranickou knížku. „Poslanci mají omezené možnosti řešit krajská témata, ale i tak pro kraj toho mohou hodně udělat, minimálně tím, že budou požadovat řešení. Mrzí mě, že poslanci za Ústecký kraj nedrží více při sobě. Příklad bychom si mohli vzít od poslanců z Moravskoslezského kraje, který se potýká s obdobnými problémy. Jakmile se ve sněmovně řeší problematika, která se týká například Ostravska, stojí všichni vedle sebe, drží se za ramena a dávají najevo, my všichni jsme z Ostravska,“ dodává.
***
článek je ze zdroje 5+2
Radka Ostřížová, krajská manažerka Ústeckého kraje
