Zbrojení a Green Deal? K obraně Evropy potřebujeme továrny a jádro, říká europoslanec Kolář

Jak dlouho ještě může Evropa spoléhat na Spojené státy a jaké investice skutečně potřebuje k vlastní obraně? V novém díle podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka o tom hovořili europoslanec Ondřej Kolář a ředitel Aspen Institutu pro střední Evropu, advokát a bývalý náměstek Ministerstva obrany Jakub Landovský. „Evropa se sice probudila, ale ještě si nedala kafe,“ říká Kolář a vyzývá k větší akceschopnosti, strategickému myšlení i budování silného domácího průmyslu. Evropa podle něj příliš dlouho snila – a mezitím jí ujel vlak.
Evropská unie se podle Koláře stále chová spíš jako pasivní hráč než sebevědomý aktér. Ačkoli po ruské invazi na Ukrajinu obrana vystoupila na vrchol agendy, reálné změny zatím zaostávají. Unie má sice vůbec poprvé eurokomisaře, který má v gesci obranu, podle Koláře ale nejde o výstavbu evropské armády. „Evropa pořád na něco reaguje. Nepřicházíme s vlastním nápadem,“ shrnuje europoslanec. Nový komisař má za úkol především koordinovat národní iniciativy, podporovat interoperabilitu, usnadnit financování zbrojního průmyslu a sjednotit pravidla. To vše má vést ke společnému cíli: posílení evropské nohy NATO.
Evropa má podle Koláře různé bezpečnostní tradice – od neutrálního Rakouska a Irska až po proatlantické Polsko nebo pobaltské země. V této mozaice je složité najít jednotný hlas, ale právě to je nutné. Bez něj nebude Evropa schopná obstát v nových bezpečnostních podmínkách.
Součástí nové reality je i změna přístupu Spojených států. Americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje ochotu USA chránit spojence, kteří nedávají na obranu dvě procenta HDP. Podle Koláře to není důvod k panice, ale k jasné sebereflexi. „Tyto signály nejsou o tom, že by Amerika chtěla Evropu opustit, ale dávají jasně najevo: buď se začnete starat sami, nebo si ponesete následky.“
Kolář připomíná, že ačkoli členské státy Evropské unie zvýšily výdaje na obranu, většina prostředků směřuje mimo kontinent – především do Spojených států. „To není soběstačnost, to je závislost,“ říká. Upozorňuje na nutnost nastartovat evropský zbrojní průmysl a připomíná, že v některých oblastech chybí i základní výrobní kapacity. Evropa se podle něj zbavila továren, know-how i ambicí.
Zároveň zpochybňuje udržitelnost současného modelu společných nákupů, pokud z nich Evropa nic nemá. „Evropané nejsou ochotni utrácet jen pro ideu. Musí z toho mít byznys,“ říká. Připomíná, že například česká muniční iniciativa dokázala zaplnit mezery tam, kde selhaly společné unijní struktury.
Kromě investic ale Evropa podle Koláře potřebuje také institucionální reformu. Zásadní překážkou zůstává právo veta, které umožňuje jednotlivým státům zablokovat klíčová rozhodnutí. Kolář varuje, že například Maďarsko svými postoji dlouhodobě brzdí pomoc Ukrajině i posun v evropské bezpečnostní politice. „Právo veta je přežitek. Pokud se ho nezbavíme, nikdy se nepohneme z místa,“ říká. Připomíná i nedávnou výzvu estonského ministra zahraničí, který navrhl Maďarsko zbavit hlasovacích práv.
Zatímco jiné velmoci mají jasné strategické cíle, Evropa podle Koláře tápe. „Všichni o něčem sní – Amerika o letu na Mars, Čína o světové dominanci. A Evropa? Ta pořád ještě neví.“ Připomíná, že evropské elity často tančí kolem zásadních témat bez odvahy přijmout rozhodnutí. „Musíme si říct pravdu – bez obrany nebude ani prosperita. A jestli chceme být silní, tak si to musíme umět sami vyrobit,“ říká Kolář.
Diskuse se dotkla i propojení obrany a klimatické politiky. Kolář zdůraznil, že dekarbonizace má smysl i z bezpečnostního hlediska – snižuje závislost na autoritářských režimech. Zároveň ale varuje před ideologickým přístupem, který vede k energetické závislosti a odchodu od jaderné energie.
„Jádro není nepřítel. Jaderná energie je šancí pro bezpečnější a soběstačnější Evropu,“ říká. Podle něj nelze budovat obranu, pokud se současně likvidují průmyslové kapacity a znemožňuje výroba elektřiny pro náročné technologie.
Závěrem Kolář opakuje, že Evropa musí být schopná stanovit si vlastní strategické cíle, rozvíjet průmyslovou základnu a modernizovat své rozhodovací procesy. Jinak jí reálně hrozí, že zůstane závislá nejen na USA, ale i na dodavatelích technologií z Asie. „Evropa se probudila. Ale pokud si rychle nedá to kafe, může být pozdě,“ uzavírá.
Na otázky ohledně budoucnosti práva veta v Evropě, tlaku americké administrativy, výdajů na zbrojení a zelené politiky odpovídal v podcastu Perspektivy Česka europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář.
Převzato z: Eva Paseková, Česká justice, 23. 4. 2025 (kráceno)