Před 79 lety proběhly jedny z nejsmutnějších dnů v historii naší země.
Včerejší inaugurační projev prezidenta jsem podrobně sledoval.
Včera jsem poslouchal inaugurační projev prezidenta Zemana. Předčil mé očekávání. Byl to nedůstojný, ponižující projev, ve kterém chybělo poselství svému národu. Během svého projevu ostře napadl své názorové oponenty, média a podnikatele Bakalu. Vyřizoval si osobní účty.
V posledních dnech se sice vrací zima, ale já mám pocit, že se ve společnosti objevují známky jara.
Po České republice se šíří fáma, že mamografie škodí. Naopak tato fáma škodí ženám. Musím se proti ní ohradit.
V kavárně TurnOff ve Skálově ulici představilo ve čtvrtek 8. února volební uskupení PROTO svoji kandidátku a tím de facto zahájilo kampaň před komunálními volbami, které se uskuteční letos na podzim. „Komunální volby chceme vyhrát, chceme změnit poměry na radnici směrem k větší transparentnosti města,“ řekl na setkání s novináři lídr kandidátky a tedy i potenciální kandidát na starostu Jiří Mikula.
Měli jsme tu Sládka, Klause, Bártu (VV) a máme Klause jun. a Okamuru. Na ose bohaté historie našeho národa zanedbatelné figury. Je v celku přirozené, že část svobodné společnosti se čas od času přichýlí k tomu či onomu věrozvěstovi-spasiteli a vsadí své sympatie na jeho "osobnost", jinakost, excentrizmus - na novátorství a maskovaný populizmus.
Zklamání z výsledku prezidentských voleb vystřídaly každodenní povinnosti a starosti. Po bitvě je každý generál, ale když jsem sledoval Pavla Fischera v předvolebních debatách a pak 29. ledna 2018 v Devadesátce ČT24, myslím si, že by byl silnějším finalistou prezidentských voleb a možná i vítězem.
Nevyšlo to, i když chybělo velmi málo. Když se volební účast zastavila na tom symbolickém čísle, tak to asi ani jinak dopadnout nemohlo. Miloš Zeman bezprostředně po svém vítězství ukázal, že styl rozhodně nezmění.
Naše republika se nachází na křižovatce. Budeme mít nadále proruského a pročínského prezidenta, nebo prezidenta demokratického, prozápadního?
