Nejprve k té totalitě, kterou se ve svých veřejných vystoupeních zaštiťuje parta lidí kolem Okamury a Foldyny. Pokud by jejich odpor k prodloužení pandemického zákona převládl, pak by byla otevřena cesta k jedinému možnému řešení. Tím by byl nouzový stav, tedy instrument, který zákonodárce připravil jako nástroj určený k řešení akutní krizové situace, jako je teroristický útok, širokospektrální blackout, tornádo, masivní povodeň a tak podobně. Epidemie covidu takovou akutní krizovou situací už dávno není.
Nutno dodat, že někteří senátoři na tuto populistickou Okamurovu vlnu nejspíš naskočili také, nebo jen zbytnělé ego a touha být vidět za každou cenu vedly k zamítnutí zákona v senátu. Mrzí mne, že šlo o senátory vládní koalice, kteří nepochopitelně pomáhají opozici v útocích na svou vládu. Občas se to stává i ve sportu, že útočíte na špatnou branku, tak jen doufám, že to byl ojedinělý zkrat. Věřím, že rozum zvítězí a poslanecká sněmovna novelu schválí.
Proč tedy prodloužení pandemického zákona považuji za nezbytné? Představuje záchrannou brzdu pro případ, že přijde podzimní vlna, pro případ, že se objeví mutace, která vystaví naše nemocnice nebezpečí. Co budeme dělat, pokud nebudeme mít k dispozici záchrannou brzdu? Můžeme nabourat, necháme zdravotníky a jejich pacienty, ať se starají sami, jak dovedou, v duchu „silnější přežije“. Nebo nenabouráme, ale budeme muset propíchat všechny gumy, abychom zastavili. Ani v jednom případě nejde o stav, který by si kdokoliv soudný přál.
Ministr zdravotnictví Válek v senátu jasně slíbil, že prodloužení platnosti pandemického zákona znamená dočasné řešení pro dobu, než bude připravena kvalitní novela zákona o ochraně veřejného zdraví, tak aby zákon komplexně pamatoval na pandemie a podobné situace. Pandemickému zákonu končí platnost ke konci února. Pokud jej neprodloužíme, skončí všechna opatření vydaná podle něj. Rád bych ukázal, o co konkrétně se jedná.
