Na první pohled jsou to města jako každá jiná. Pokud ale v Amsterdamu či Barceloně návštěvník stráví nějaký čas, začne si některých odlišností všímat.
Města se snaží svým obyvatelům i hostům život ve městě zpříjemnit a zjednodušit. Chytře k tomu využívají moderní technologie.Třeba v Barceloně se smart city, tedy chytré město, ohlásí hned po příletu – z letiště do centra města cestující odveze automatické metro bez řidiče. Přestupní stanice je vybavena interaktivními informačními panely, kde je možné jednoduše vyhledat cestu, objednat a zaplatit jízdenku pomocí chytrého telefonu nebo se videohovorem spojit se zákaznickým servisem dopravce. Na ulici pak návštěvník narazí na další smart prvky – senzory vybavené odpadkové koše nebo parkovací místa předávají on-line informace o aktuálním stavu obsahu (koše) či obsazenosti (parkoviště), úsporné pouliční lampy pak dokážou nejen regulovat množství světla podle aktuálních potřeb, ale i pokrývat své okolí bezplatným wi-fisignálem nebo díky zabudovaným senzorům třeba informovat o kvalitě ovzduší. Pouliční dobíjecí stanice jsou k dispozici majitelům elektromobilů, stojany s vypůjčovacími bicykly jsou součástí sítě hromadné dopravy. Vše je možné vyhledat, objednat či zaplatit pomocí chytrého telefonu. Chytré jsou tu některé budovy s nízkou spotřebou energie, systémy řízení dopravy nebo části energetické sítě. Podle OSN už dnes žije ve městech více než polovina světové populace a v roce 2050 to budou dvě třetiny. Více obyvatel ve městech potřebuje více energie, vody či dopravních prostředků nebo vyprodukuje více odpadu. Aby to města zvládla, budou muset projít velkou změnou. Podobně jako Barcelona se proto rozvíjejí i další světová velkoměsta, pyšnící se už dnes přívlastkem "smart". Amsterdam, Tel Aviv, New York nebo třeba Helsinky spojuje snaha tamních samospráv využít moderní technologie a internet ke zlepšení života svých obyvatel a zefektivnění správy města. Chytrá, tedy propojená a efektivně fungující, budou nejen města, ale energetická a dopravní infrastruktura, jednotlivé budovy, ulice, parkovací místa, lavičky či lampy veřejného osvětlení. Nejde ale o konkrétní technologie či data, chytré musí být především jejich využití tak, aby usnadňovaly, zrychlovaly, zlevňovaly nebo jinak zlepšovaly vše, co souvisí se životem, pohybem, prací či zábavou ve městě.
Chytrá města také v Česku
Tato vlna se pomalu přelévá i do Česka a koncept smart city začínají brát vážně také zastupitelé našich měst. Realizace chytrých měst se u nás sice už začíná pomalu rozhýbávat, v mezinárodním měřítku jsme však stále na začátku. A to z pohledu nejen zavádění technologií, ale především pochopení tématu a zapojení obyvatel do rozvoje měst. "Měst, která se tímto tématem seriózně zabývají a snaží se jej využít pro svůj rozvoj, přibývá a vážně jej berou i ostatní klíčoví partneři, jako jsou ministerstva, vedení krajů, akademičtí partneři i experti z komerční sféry," popisuje české prostředí Jaromír Grégr, ředitel Technologického centra Písek. Městům však mnohdy chybí vize a celková koncepce rozvoje smart city. "Koncept chytrého města už samosprávy i vláda intenzivně vnímají a zaobírají se jím, ale nedokážou vždy využít potenciál komplexních řešení, která v sobě smart city skrývá," říká poněkud diplomaticky Josef Severa, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik EY. Tento obecný název podle něho s sebou přináší velké množství výkladů. Proto se za prvky chytrých měst někdy prohlašují i řešení, která jsou ve skutečnosti koncipována a zaváděna izolovaně, tedy "hloupě". Chytrý přístup je totiž založen na informovaném rozhodování, kdy město propojuje dílčí obory správy, aby s pomocí nových technologií efektivně využilo
dostupné zdroje pro zvýšení kvality života obyvatel. "Prakticky všechna větší česká města mají o konceptu povědomí a většina z nich o jeho rozvoj jeví zájem," přidává své zkušenosti Michal Kuzmič, koordinátor pro oblast smart cities z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Strategickou vizi Smart City ale zatím vytvořilo jen několik větších měst. "Jde například o Písek, Brno, dokončuje ji Hradec Králové a několik dalších měst. Plnohodnotný management pro rozvoj chytrého města je ještě větší vzácností," dodává Kuzmič. Praha tvorbu strategického plánu Smart Prague zahájila v září, jeho schválení se předpokládá do poloviny příštího roku. Kde začít
Na začátku budování chytrého města by tedy měla stát ucelená koncepce rozvoje jeho území. Radnice musí sbírat informace, studovat, následovat dobré příklady, budovat tým, rozšiřovat síť partnerů a zapojit své obyvatele. "Důležité je nejprve porozumět tomu, v čem je území města unikátní, jaké jsou pilíře jeho rozvoje, a pak zaktivizovat co nejvíce subjektů, které chtějí a mohou k rozvoji města přispět," vysvětluje Josef Severa z EY. Pomoci městům pochopit a rozvinout koncept chytrého města, vytvořit dlouhodobou koncepci a vizi rozvoje a sestavit tým lidí s chutí budovat své chytré město se snaží spolek Czech Smart City Cluster, který propojuje dodavatelské firmy s výzkumnými institucemi a vysokými školami. "Pomáháme vytvářet stabilní prostředí pro realizaci projektů. Snažíme se o změnu myšlení obyvatel a jejich aktivní přístup ke svému městu. Každé město je jiné, má svou DNA a ta ovlivňuje cíle, kterých se snaží dosáhnout," říká Radovan Polanský, výkonný ředitel spolku. Podle Tomáše Krátkého, ředitele společnosti Smart City Point, se zatím českým městům spíš nedaří realizovat koncept chytrého města tak, jak by měl ve svém důsledku stát. "Tedy koncept, který nestojí na instalaci hardwaru, ale na otevřených datech, datovém toku z čipů, snímačů a měřidel umístěných v ekosystému města směrem do nějakého datového centra a následně strukturovaně zpět do systému. V první řadě by data měla téct k jednotlivým městským organizacím a odborům, v druhé řadě pak k občanům a firmám," vysvětluje Krátký.
Kde už to funguje
Prvním městem v Česku, kde pochopili smysl a důležitost ucelené koncepce rozvoje a připravili vlastní dokument šitý na míru místním podmínkám, se stal v loňském roce Písek. Modrožlutá kniha Smart Písek definuje oblasti, kterým se chce město prioritně věnovat. Jde především o dopravu a mobilitu, energetiku, integrované infrastruktury a informační a komunikační technologie. Mezi projekty, které už v Písku fungují, patří například senzorická síť pro měření kvality ovzduší, monitorování obsazenosti odstavného parkoviště, řízení semaforů umožňující snazší průjezd záchranných složek nebo rozvoj elektromobility. "Jedním z realizovaných smart projektů je také modernizace technického vybavení městských budov metodou Energy Performance Contracting (financování energeticky úsporných opatření z budoucích úspor, pozn. red.). Jde o investice realizované bez finančního zatížení rozpočtu města, modernizaci energetických systémů a zavedením pravidelného energetického managementu," dodává místostarosta Písku Josef Knot. Od roku 2013 město takto modernizovalo základní školy, radnici, kino, kulturní dům, divadlo, sladovnu a zimní stadion. Celkem činí úspory zhruba čtyři miliony korun ročně.
Stejným způsobem modernizuje energetické systémy svých budov i řada jiných českých měst včetně Prahy. "Projekty spojené s optimalizací energií jsou aktuálně nejzajímavější. Vykazují poměrně velkou úsporu během několika let a zároveň vytvářejí platformu, nad kterou se dají stavět další chytrá řešení pro budovy, od optimalizace úklidu po bezpečnostní systémy," potvrzuje Martin Novák, manažer marketingu a rozvoje obchodních příležitostí firmy Datasys.
Financování
Finanční náročnost některých smart projektů je nejčastější příčinou, proč města váhají s jejich realizací. Popohnat je může možnost využít v současné době na digitalizaci měst evropské dotace. Dopředu je třeba myslet » Českým městům se spíš nedaří realizovat koncept chytrého města tak, jak by měl ve svém důsledku stát. Tedy koncept, který nestojí na instalaci hardwaru, ale na otevřených datech. «především na provozní náklady projektu. "Pokud se ukáže, že by město neúměrně zatížily, nemá smysl se do projektu pouštět. Cílem smart city má být úspora financí a času, ne naopak. Myslet při plánování a realizaci na systém jako celek a na to, jaký má v důsledku být, to je bohužel to nejtěžší," říká Tomáš Krátký ze Smart City Pointu. Z dlouhodobého pohledu by všechna chytrá řešení měla být ekonomicky soběstačná. "To ale neznamená, že řadě z nich nebude muset město finančně pomoci. Tím myslím hlavně projekty v oblasti kvality života. Zároveň dnes ale existuje řada podpůrných schémat, která jsou vyloženě určena na rozjezd chytrých projektů, a to je samozřejmě dobré využít, neboť nebudou k dispozici věčně," dodává Josef Severa z EY.
Bez dotací by města měla zvládnout například právě projekty zaměřené na energetickou optimalizaci vlastních budov, avšak investice typu nové osvětlení či parkování mnohdy nejsou schopna sama finančně pokrýt. "Již nyní existuje několik evropských programů, které připravují pozici pro smart city dotace, na ty si však budeme muset počkat do příštího roku, kdy předpokládáme skutečný boom řešení pro chytrá města," vysvětluje Martin Novák z Datasysu.
Jak se vyhnout problémům
Města by přitom měla realizovat jenom takové projekty, které jim přinesou užitek i v dlouhodobém horizontu a nepřipoutají je k uzavřené technologii jediného dodavatele. "V lákavých komplexních řešeních na klíč od jednoho velkého dodavatele vidím velké nebezpečí. Často jde o uzavřené systémy, které přinášejí závislost na dodavateli, vysokou cenu, ale především zásadní omezení integrace a budoucího rozvoje. Technologická a datová otevřenost je jednou z hlavních podmínek skutečně chytrých řešení," říká Jaromír Grégr z Technologického centra Písek.
Podle Michala Kuzmiče je důležité vyvarovat se jednostranného pohledu. Smart city stojí nejen na technologiích, ale zejména na komplexním řízení. Kromě situace, kdy se město stane rukojmím výhradního dodavatele technologie, považuje za velkou komplikaci přehnaný strach měst ze spolupráce s průmyslem. Města se často obávají ztráty kontroly nad strategickými službami občanům. Myslet je nutné také na bezpečnost dat a správné nakládání s osobními údaji. "Město musí být vždy schopné ukázat, kdo pracuje s jakými daty o obyvatelích a k čemu se data používají," uzavírá Kuzmič.
66 % Takový podíl obyvatel Země bude podle odhadu OSN žít ve městech v roce 2050. Již dnes je to více než polovina.
Martin Knížek
Hospodářské noviny
