EU se neustále mění a vyvíjí, ale její základní hodnoty a principy zůstávají neměnné, stejně jako vůle České republiky tyto hodnoty sdílet. Ke vstupu do eurozóny jsme se zavázali spolu se vstupem do EU a ač jsme k tomu měli v době vstupu našlápnuto nejlépe z východoevropských zemí, předběhlo nás Slovinsko i Slovensko. Evropská měna nám sama o sobě nezaručí prosperitu a životní úroveň západní Evropy, ale může jí velmi napomoci.
Pro české firmy to znamená, že měna kontraktu bude jejich domácí měnou, a to i mimo EU. Euro jako transakční měnu akceptují prakticky všechny rozvíjející se trhy, alternativou je dolar. Zajištění dolaru vůči euru je podstatně levnější, protože euro-dolar je nejlikvidnější a nejstabilnější měnový pár. Pomůže to zejména menším a středním podnikům, pro něž je zajištění kurzových rizik obtížnější a dražší než v případě velkých nadnárodních korporací.
Právě úspěch malých a středních podniků českých vlastníků je to, co je nezbytné pro transformaci ze subdodavatelské ekonomiky na ekonomiku finálních výrobků vytvářející vyšší přidanou hodnotu a umožňující rychlejší růst mezd. Jedině tak lze postupně snížit disproporci mezi hrubým domácím a hrubým národním produktem, disproporci mezi českým HDP a českými mzdami vztaženými k průměru EU.
Neméně z přijetí eura budou profitovat občané nepodnikatelé a vůbec nehovořím o tom, že nebude potřeba obíhat směnárny při cestě na dovolenou. Většina zaměstnanců využívá důchodové spoření ve formě více či méně konzervativních fondů. Zajistit takovýmto úsporám slušné nezáporné zhodnocení je docela dřina, protože neexistuje dostatek korunových aktiv, zejména pokud se státní dluhopisy prodávají se záporným výnosem. Kurz hraje rovněž v konečném výsledku našeho spoření významnou roli a při investičním horizontu desítek let nás to zkrátka něco stojí, aniž bychom si to vlastně uvědomovali. Takové peníze se na stáří hodí.
Co víc, postupující FinTech revoluce zpřístupňuje investice jednotlivcům čím dál levněji a pro čím dál menší objemy. Naše generace možná bude mít penzijní fondy kvůli státní podpoře, ale čím dál více lidí bude investovat nezávisle. Členství v eurozóně investiční příležitosti násobí a výrazně snižuje jejich riziko. Čím více české domácnosti bohatnou, tím více potřebují euro. S eurem budou bohatnout rychleji. Pozitivní vliv bude mít i transparentnost cen, od kvalitních potravin po telekomunikační služby si prodejci a poskytovatelé mohou těžko dovolit nabízet to samé dráž bez výmluvy na proměnlivý kurz.
Odpůrci eura rádi prohlašují, že euro je projekt politický, nikoliv ekonomický, a to v konotacích, že co je politické, je prašivé, co je ekonomické, je dobré. Takový přístup je nesmysl. Politický rozměr eura je neméně relevantní jako rozměr ekonomický.
Přijetím eura se pevně hlásíme ke společným hodnotám a společnému osudu s vyspělými západoevropskými zeměmi. Přijetím eura se uzavírá kapitola postkomunismu, rozdělení EU na staré a nové členské státy. Deklarujeme tak své odhodlání být součástí jádra EU a sdílet společně veškeré benefity z této těsné spolupráce plynoucí stejně jako čelit společně všem výzvám.
Jedině členstvím v eurozóně, tedy jádru evropské integrace, jsme schopni účinně chránit své zájmy na budoucím vývoji EU. Budeme muset bránit více či méně skrytým protekcionistickým snahám na společném trhu. Je v našem výsostném zájmu spolurozhodovat o budoucích pravidlech eurozóny, o podmínkách pomoci problémovým zemím, o podobě rozpočtu EU a její kohezní politice, z níž dodnes silně těžíme. Nemůžeme si dovolit zůstat mimo.
Nastává objektivní situace, kdy po odchodu Británie a zvolení integraci silně podporujícího Emanuela Macrona dojde k semknutí členských států eurozóny a tím marginalizaci vlivu nečlenů. Zůstaneme-li mimo, nebudeme mít žádný vliv na náš nejdůležitější trh a jádrové země se mohou vůči periferii uzavírat. To představuje kritické nebezpečí pro naši proexportně orientovanou ekonomiku, a tedy i naši prosperitu. V neposlední řadě platí „čím méně Bruselu, tím více Moskvy“. Pod ruským vlivem jsme strávili čtyři desetiletí v minulém století a dopady na naši životní úroveň i povahové rysy byly dosti tragické.
Po ekonomické i politické stránce je vstup do eurozóny pro naši zemi potřebný, logický a rozumný. Při pozitivním růstu ekonomiky, absenci vážných strukturálních problémů a dostatku politické vůle jsme schopni završit vstup do eurozóny v následujícím volebním období. Není na co čekat.
Martin Procházka
člen expertní komise TOP 09
