Od roku 1948 do 1. ledna 1990 majetek církví a náboženských společností podléhal stejně jako ostatní majetek znárodňování. Přestože se po čtyřiceti letech změnil režim, stát nadále tento majetek spravuje. Cílem nového zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je tak konečně spáchané křivdy napravit a umožnit církvím, aby se od státu ekonomicky osamostatnily.
A co ještě majetkové vyrovnání přinese? Impuls k rozvoji českých obcí, úspory pro stát, prospěch pro společnost.
Stát církvím z části navrátí a z části nahradí jejich historický majetek, o který byly za minulého režimu okradeny a se kterým tedy nemohly od roku 1948 hospodařit. O vyrovnání usilují již dvaadvacet let obě strany, avšak teprve nyní bylo dosaženo dohody nad tím, jak bude celý proces vypadat. Dohodu uzavřely vládní strany se zástupci 17 církví a náboženských společností.
Celkem byly náhrady vyčísleny už v roce 2007, a to v hodnotě 134 miliard korun. Vycházelo se při tom z údajů, které dodaly církve a náboženské společnosti, a z materiálů Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR.
Celková suma se rozdělí. 75 miliard korun bude uhrazeno navrácením majetku a 59 miliard korun bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzováno.
Vydávat se bude jedině ten majetek, který je v tuto chvíli ve vlastnictví státu, nikoli ve vlastnictví krajů, obcí či fyzických a právnických osob. Je to majetek, jejž nyní spravují Pozemkový fond ČR a Lesy ČR.
Pro ocenění majetku bylo použito průměrné ceny nemovitého majetku v České republice, tedy v podstatě průměru mezi nejdražšími a nejlevnějšími pozemky. Tento výpočet byl ověřen dvěma studiemi, studií Výzkumného ústavu zemědělského i studií společnosti Ernst & Young.
Kdyby zákon o vyrovnání s církvemi nyní přijat nebyl, podle rozhodnutí Ústavního soudu by mohl být začít vydáván i majetek v soukromém vlastnictví či ve vlastnictví krajů a obcí.
59 miliard samozřejmě nebude splaceno najednou. Stát se s církvemi dohodl na vzájemně výhodných podmínkách a tato částka bude splácena po dobu 30 let, a to pouze s přihlédnutím k výši inflace.
Například v roce 2013 bude z rozpočtu zaplacena částka 1,997 miliardy, v roce 2014 pak částka odpovídající tomuto výpočtu: 59 mld. – 1,997 mld. = 57,003 mld. A 57,003 mld. se navýší o míru inflace a vydělí 29, tedy počtem zbývajících splátek.
Pro srovnání uvádíme, že podmínky dohodnuté v roce 2007, které počítaly s dobou splácení 60 let, zvyšovaly právě metodou splácení celkovou hodnotu vyrovnání až na 270 miliard korun. Současná dohoda je tedy daleko výhodnější.
Stát v tuto chvíli přispívá na platy duchovních, zaměstnanců a na chod sedmnácti církví a náboženských společností. Jen v roce 2011 dosáhly tyto příspěvky výše 1,42 miliardy korun.
Pokud by letos zákon o vyrovnání přijat nebyl, příspěvky požadované ze státního rozpočtu by se dále zvyšovaly. Letos totiž uplyne deset let od registrace některých nových církví a náboženských společností. Pokud by tyto získaly ve svůj prospěch podpisy jednoho promile obyvatel ČR, tedy zhruba 11 000 podpisů lidí, kteří nemusí být s těmito uskupeními ani nijak oficiálně svázáni, příspěvek by jim musel být ze státního rozpočtu vyplácen též.
Pokud zákon o vyrovnání s církvemi přijat bude, bude příspěvek vyplácen ještě po dobu sedmnácti let. Díky Deklaraci shody, již s církvemi a náboženskými společnostmi uzavřel Jiří Besser, bude první tři roky příspěvek zmrazen na jeho výši z roku 2011 a po třech letech se začne postupně snižovat o 5 % ročně.
Díky tomuto opatření se zabrání navyšování vydávaných příspěvků například o valorizaci platů duchovních. Navíc, jelikož je výše splátek přesně určená, může s nimi každý tvůrce státního rozpočtu předem počítat.
Jde v první řadě o zmírnění křivd spáchaných za minulého režimu. Stát si nemůže ponechat majetek, který mu nenáleží. Je ale nutné též vyřešit financování církví do budoucna, protože představuje pro stát velké finanční břemeno.
Majetkovým vyrovnáním se církve stanou ekonomicky samostatnými a přestanou být hospodářsky závislé na státu. Z dlouhodobého hlediska jde o úsporu.
Vyrovnání s církvemi je nutné provést co nejdříve i kvůli stanovisku Ústavního soudu, který opakovaně upozorňuje na to, že nečinnost ve věci vyrovnání státu s církvemi je protiústavní. Soud v roce 2010 potvrdil, že na straně církví existuje legitimní očekávání, že jejich historický majetek bude státem vypořádán, a dostaly tudíž možnost podávat v dané věci žaloby.
Takový postup by ale v důsledku vedl k živelnému vydávání majetku nejen státu, ale i obcí, krajů a fyzických a právnických osob. Zákon o vyrovnání je systematický a nestátní majetky z navracení vynechává. Z tohoto hlediska jde o optimální řešení.
Velkou úlevou bude narovnání zejména pro více než pět set českých obcí. Budou totiž zrušena tzv. blokační ustanovení, která jednak znemožňovala nakládání s majetkem, u nějž nebyly vztahy mezi státem a církví jasné, jednak nebylo možné například na opravy tohoto majetku čerpat dotace.
Konečně se obce začnou rozvíjet. Doposud totiž blokovaný majetek znemožňoval schvalování územních plánů a byl spravován z obecních peněz, přestože obci nepatří. Bez schváleného územního plánu není možné čerpat dotace z žádného dotačního programu.
Po proběhnutí vyrovnání s církvemi budou majetkové vztahy vypořádány a obce budou moci konečně žádat dotace z programů EU na roky 2014–2020. Majetku, který doposud ležel ladem, se konečně dostane plného využití.
Církve budou nově nabyté prostředky investovat do oblastí, které jsou pro naši společnost obecně prospěšné: školství (církve například už nyní provozují 19 gymnázií, 22 mateřských škol či 6 vyšších odborných škol), zdravotnictví (církev již zřídila tři nemocnice a provozuje 14 lůžkových hospiců), sociální služby a charita (azylové domy, domy pro seniory, pečovatelské služby, …), kultura a památky (církev například spravuje 6 683 chrámů, kostelů či kaplí, jež jsou kulturním dědictvím naší země a jsou i turisticky zajímavé). Zařízení spravovaná církvemi vyhledávají pro kvalitu služeb i ti, kteří nejsou příslušníky žádné církve či náboženské společnosti.
V neposlední řadě církve a náboženské společnosti do společnosti vnášejí hodnoty, na nichž stojí evropská civilizace už po staletí.
Církve se stanou ekonomicky nezávislými. Začnou samy rozhodovat o využívání svého majetku, o vlastních investicích, budou hradit náklady spojené s chodem institucí, platy duchovních a zaměstnanců.
Výčtová metoda je nevhodná, resp. nemožná hned z několika důvodů. Vzhledem ke standardu rozhodování Ústavního soudu by mohla být označena za protiústavní, neboť by se jednalo o individuální právní akt. Tedy o něco, co Ústavní soud již několikrát zrušil.
Český úřad zeměměřičský a katastrální označil tuto metodu navíc za naprosto nereálnou a nesplnitelnou. Je totiž jednak značně chybová, jednak by nebylo možné do okamžiku nabytí účinnosti zákona zajistit „znehybnění“ údajů v katastru, což by vedlo k tomu, že některé vydávané nemovitosti nebudou právně v katastru vůbec existovat či jejich označení nebude odpovídat aktuálnímu stavu.
Blokace nemovitostí, u kterých nejsou jasné majetkové vztahy, způsobuje značné problémy mnohým obcím, které se kvůli tomu nemohou rozvíjet. Vynakládají navíc vlastní prostředky na opravu něčeho, co není v jejich vlastnictví, což se obyvatelům obcí přirozeně nelíbí. A to nemohou ani čerpat dotace z evropských fondů…
V Praze 3. 2. 2012
