CÍRKEVNÍ RESTITUCE: Argumenty

Autor: Veronika Rejmanová

cirkevni restituce 3

Vlastnily církve v minulosti skutečně majetek? Ano

Církevní subjekty byly zapsány v pozemkových knihách jako vlastníci
Majetek jako církevní stát uznal, když ho stát zahrnul do pozemkové reformy za první republiky (státní z ní byl vyloučen)
Komunisté vydávali na církevní majetek rozhodnutí o vyvlastnění a uzavírali s církevními subjekty kupní a darovací smlouvy
Právní řád ČR v několika zákonech výslovně uznává vlastnické právo církví a náboženských společností před rokem 1948
Ústavní soud opakovaně potvrdil historické vlastnictví církví a v některých případech i to, že ho má stát vydat
Vlastnické právo církví k jejich historickému majetku uznávají všechny nástupnické státy bývalého Rakousko-Uherska (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko)
Odborné posudky tří právnických fakult (Praha, Brno, Plzeň) a posudek Ústavu státu a práva (z roku 2008) nepopírají vlastnictví církví
Přijmout teorii, že církve nikdy majetek nevlastnily (že byl státu), by byla světová rarita

Co se změnilo v novém zákoně (oproti roku 2008)?

Budou se vracet pouze ty věci, které církve skutečně vlastnily. U každé položky to bude muset církev prokázat
Zvýšil se celkový objem naturálních restitucí z 51 mld. korun na 75 mld. korun
Snížila se finanční náhrada z 83 mld. Kč na 59 mld. korun
Stejné postavení všech oprávněných osob (všechny církve a náboženské společnosti a jimi zřizované právnické osoby)
Finanční náhrada za nevrácený původní církevní majetek se vyplatí ve 30 ročních splátkách
Nesplacená výše finanční náhrady se bude každý rok valorizovat podle míry inflace
Přechodné období financování církví a náboženských společností potrvá 17 let, první 3 roky bude příspěvek stejný, dalších 14 let se každoročně sníží o 5 procent

Jak se zjistil rozsah majetku?

Z pozemkových knih (dokladují vlastnictví, neobsahují výměry) byly vypsány všechny nemovitosti, které církve vlastnily (od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990), 100 tisíc položek
Za více než 60 let došlo v členění území na parcely a jejich číslování se měnilo, tedy nebylo možné použít informace z katastru. K získání výměr se využilo: srovnávací sestavení parcel katastrálními úřady, historické údaje a extrapolace údajů z obou metod - na 30 % pozemků
Od původního církevního majetku se odečetl současný majetek církví a ten, který nepožadují. Výsledek: 261 tisíc hektarů
Hodnověrnost databáze prověřila nezávislá poradenská firma Ernst & Young. Z kontrolního vzorku: 41 % položky zcela bezvadné, 48 % neúplná dokumentace (chybějící srovnávací sestavení parcel), 11 % dokumentace není v souladu se záznamem v databázi
Kontrolovalo také Ministerstvo kultury, které studovalo složky jednotlivých církevních velkostatků v Národním archivu. Z rozhodnutí získalo informace o majetku církevních velkostatků v 30. letech. Tato data doplnilo údaji z let 1945 až 1948. Zdokumentovalo cca 225 tisíc hektarů církevního majetku - půdu velkostatků a farností. V součtu nejsou statky menší než 150 ha nebo 250 ha půdy, pozemky nekatolických církví a náboženských společností, nákupy, dary a dědictví získané v 30. a 40. letech a majetek nadací a církevních spolků.

Proč neexistuje seznam toho, co se bude vydávat?

K vydání konkrétního státního pozemku bude potřeba, aby o něj církev požádala a prokázala, že ho vlastnila a byl vyvlastněný (od 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990) a také, že dnes není zastavěný. Pokud byl církvím zabaven majetek Josefem II. nebo v rámci prvorepublikové pozemkové reformy, nebude se vracet
V tuto chvíli nelze hodnověrně říct, které pozemky všechny tyto podmínky splňují. To bude možné, až Pozemkový fond každou žádost a položku prověří. Seznam se tak bude vytvářet postupně
K vytvoření zákona o majetkovém vyrovnání nebyl takový seznam konkrétních pozemků nutný. Podstatné bylo zjištění celkové výměry původního církevního majetku
Původní církevní majetek byl rozmístěný rovnoměrně po území Česka. Průměrná cena zemědělské půdy je 44,48 Kč za 1 m2
Při výpočtu se použila studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a přehled cen stavebních pozemků v krajích z Fakulty strojní ČVUT. Podle studie VÚZE se tržní ceny zemědělské půdy pohybují od 5 Kč do 500 Kč na 1 m²v (podle výměry, využití a lokality). Nižší ceny jsou u pozemku nad 10 ha mimo zástavbu a na venkově, nejvyšší tržní ceny mají pozemky v okolí Prahy a Brna. Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Část je dnes v zastavěná velkými městy (Praha, Brno) a cena je vyšší
Proto je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově
Výpočet ověřilo Ministerstvo kultury
Podle studie VÚZE byly průměrné ceny prodaných pozemků (od 1993 do 2003) 37,72 Kč/ m2
Odborný odhad (extrapolace metodou lineární regrese) ukázal cenu (pro 2008) 54,58 Kč/m2
Další prověření dělala společnost Ernst & Young. Výsledek: použitý výpočet je oprávněný a racionální
Ověřená cena je navíc vyšší než použitá cena 44,48 Kč/m2

Jaká je cena zemědělské půdy a proč?

Jak se prověřoval výpočet ceny?

Historie

V době Karla IV. obsáhl církevní majetek asi 1/3 veškeré půdy v českých zemích. V husitské době byla část zničena (kláštery, kostely) a pozemky zabrány. V pohusitské době majetky církvi vráceny nebyly. Po Bílé hoře požádala katolická církev o vydání veškerého nemovitého majetku. Císař Ferdinand II. odmítl, stát se ale zavázal odvádět církvi část daně ze soli. Za Josefa II. byla zrušena asi 1/3 klášterů. Majetek zrušených klášterů byl soustředěn do tzv. náboženských fondů, později do Náboženské matice. Výnosy byly určeny pro potřeby katolické církve - na zřizování nových farností. Od 19. století také na dorovnání platů duchovních v chudých farnostech.

Státní zásahy do církevního majetku od 18. století

Označení	Podoba zásahu	Kompenzace	Poznámka
Reformy císaře Josefa II.	Zrušení klášterů, které se nezabývaly vzděláváním, vědeckou činností, zdravotnictvím nebo charitou	Zřízení náboženských fondů (později pod názvem Náboženská matice) – do nich vloženo jmění zrušených klášterů. Majetek náboženských fondů mohl být použit pouze pro potřeby církve – tím byla zachován účel majetku zrušených klášterů. Fondy byly později doplňovány z prostředků státu.	Po vyhnání řeholníků a řeholnic z klášterů v 50. letech, byly tyto kláštery svěřeny do správy Náboženské matice. Náboženská matice je pak protiprávně darovala státu.
Pozemková reforma (zahájena v roce 1919)	Odnětí částí velkostatků velkým pozemkovým vlastníkům. Netýkala se majetku státu či obcí, na církevní majetek se vztahovala.	Náhrady podle zákona č. 329/1920 Sb.; úprava kongruového zákona (příspěvky státu na platy duchovních).
Revize první pozemkové reformy (zahájena v roce 1947)	Vyvlastnění celků nad 50 ha. Netýkala se majetku státu či obcí, na církevní majetek se vztahovala.	Zákonný příslib peněžní náhrady za vyvlastněný majetek; nikdy nevyplaceno.	Se záborem půdy se začalo před únorem 1948; realizace reformy proběhla po únoru 1948 v rozporu se zákonem.
Druhá pozemková reforma a další zásahy totalitní moci (po roce 1948)	Úplné vyvlastnění církevního majetku (s drobnými výjimkami – budovy far, kostelů, farní zahrady). Netýkala se majetku státu či obcí, na církevní majetek se vztahovala.	K žádné kompenzaci nedošlo.	K odnímání majetku docházelo jak zdánlivou cestou právní, tak i zcela neprávní (např. faktické násilné převzetí bez právního důvodu).

Majetkové vyrovnání: od roku 1990

1990 Byly přijaty tzv. výčtové zákony (č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb.) a vydaly se budovy některých klášterů - cca 170 nemovitostí
1996 – 1998 Vydával se majetek tzv. exekutivní cestou (formou usnesení vlády) - budovy sloužící k duchovním, pastoračním, sociálním, školským účelům, ne hospodářský majetek.
1998 – 2000 Pokusy o vytvoření výčtového zákona. Proti se postavily církve i mnohé státní instituce. Český úřad zeměměřičský a katastrální označil metodu za nereálnou. Je vyloučeno při celkovém počtu asi 100 000 položek neudělat chybu. Při délce legislativního procesu se může stát, že v okamžiku nabytí účinnosti nebudou některé vydávané nemovitosti právně existovat nebo, že jejich označení nebude odpovídat aktuálnímu stavu. Důvod? Neustálá aktualizace katastru, slučování parcel, změna tvaru jejich hranic a přečíslování. Výčtový zákon je i právní problém. Ústavní soud zrušil již řadu zákonů právě proto, že je posoudil jako individuální právní akt
2001 Nový pokus o výčtový zákon pouze pro kultovní objekty. Ministerstvo kultury nebylo schopno sestavit seznam bez nepřesností a chyb
2003 Ministerstvo kultury opět prosazovalo výčtovou metodu, ministerstvo zemědělství obecnou restituční. Znovu se sestavují seznamy církevního majetku
2004 Vláda dává úkol ministrovi kultury, aby při přípravě majetkového narovnání zvažoval vedle výčtové metody i obecný restituční předpis a vypracoval rozbor kladů a záporů řešení
2005 – 2006 Objevuje se návrh řešit vyrovnání formou tzv. „renty“. Církve nesouhlasí, zvažuje se možnost kombinace „renty“ a naturální restituce. Ministr jedná se všemi církvemi
2007 Zřizuje se vládní Komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Ta pracuje s kombinací částečné naturální restituce a finanční náhrady. Vydání majetku vychází vstříc potřebám řeholních řádů a kongregací, pro něž je práce na majetku součást jejich spirituality
2008 Vláda předložila sněmovně návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Návrh sněmovna do konce volebního období neprojednala.