Volby do Evropského parlamentu provázela rekordně nízká účast. Doma podle odhadů zůstalo až 80 procent českých voličů. Nižší účast hlásilo ze zemí Unie už jen Slovensko.
Lze vůbec někoho pasovat na vítěze eurovoleb v Česku, když volit přišlo pouhých 18 procent voličů a rozdíl mezi prvními třemi na pásce nejsou ani dvě procenta? O největším úspěchu může mluvit opoziční TOP 09. Skončila o pouhých 0,2 procenta za vítězným hnutím ANO. „Je to pěkný výsledek, ale přál bych si, aby nad námi vyhrála opravdová strana,“ rýpnul si do Babišova hnutí předseda topky Karel Schwarzenberg. TOP 09 se už tak cítí jako hegemon pravice, konkurenční ODS skončila pátá a získala polovinu hlasů. TOP 09 bodovala v někdejších baštách občanských demokratů, zvítězila v Praze, ve Středočeském a Plzeňském kraji. Převzetí moci na pravici ještě opepřil Jiří Pospíšil, bývalý místopředseda ODS, který po přestupu do TOP 09 získal nejvíc preferenčních hlasů.
Rozpaky včera po 23. hodině, kdy Český statistický úřad vyhlásil výsledky, byly patrné na pražském Chodově – paradoxně u vítězného hnutí ANO. Pyšní lídři Babišova hnutí totiž předpokládali velký náskok, některé průzkumy jim věštily více než třicet procent voličských hlasů. „Bylo to o prsa, nicméně si toho vážíme, protože to znamená, že jsme nějaká stabilní parlamentní síla,“ reagoval lídr hnutí a ministr financí Andrej Babiš. „Naši voliči zlenivěli a ta naše kampaň, tu také hnutí nezvládlo úplně dobře. Myslím, že bude dobře, když se z toho poučíme. Naši funkcionáři už se chystali na komunální volby,“ dodal Babiš. Hnutí ANO zjistilo, že jeho příznivci jsou nespolehliví, eurovolby je nepřilákaly tak, aby ANO mohlo slavit triumfální vítězství.
Nezájem voličů o EU je dlouhodobý a již tradiční problém také vládní ČSSD, jež skončila až třetí. Její předseda a premiér Bohuslav Sobotka chystá do měsíce konferenci, kde strana bude debatovat o tom, jak se má změnit „Zásadnější budou až na podzim volby komunální a senátní,“ říká člen ČSSD a šéf sněmovny Jan Hamáček, že žádné turbulence ve straně teď čekat nelze.
V Česku byla s 18 procenty druhá nejnižší volební účast z celé osmaadvacítky zemí EU, horší byli už jen Slováci. Výsledky ukázaly velkou roztříštěnost názorů veřejnosti. Do unijního parlamentu se dostalo sedm stran, nováčkem jsou euroskeptičtí Svobodní s jedním křeslem. Etablovali se tak na scéně jako pravicová strana. Těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu skončili Piráti.
***
FAKTA
Výsledky eurovoleb
ANO 16,13 %
TOP 09 15,95 %
ČSSD 14,17 %
KSČM 10,98 %
KDU-ČSL 9,95 %
ODS 7,67 %
Svobodní 5,24 %
Piráti 4,78 %
SZ 3,77 %
Úsvit 3,12 %
S. z. rozumu 1,63 %
Pozn.: do parlamentu postoupily strany se ziskem nad 5 %
účast 18,20 %
Právo, 26. 5. 2014, rubrika: Titulní strana, str. 1
