Česko stojí před volbou: buď se rozhodne připojit k většině zemí EU, přispět 89 miliardami korun na záchranu eura a zůstat ve středu integračních snah, nebo se ocitne na chvostu Unie. Při včerejší debatě ČT se na tom shodli ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka.
Unie pod taktovkou Německa a Francie zvažují smlouvu, která by znamenala přísnější dohled nad národními rozpočty a pomohla zachránit euro. Premiér Petr Nečas (ODS) po jednání uvedl, že si ČR účast rozmyslí. Na to má čas ještě týden. Pokud Praha na podmínky kývne, musela by do záchranného fondu vložit 89 miliard.
„Považoval bych za nevýhodné, kdybychom byli nuceni přijmout daňová pravidla pro celou Evropu. Daně a sociální dávky můžete dělat podle stavu vlastní země,“ podotkl ministr zahraničí.
Jak Schwarzenberg, tak Sobotka by uvítali, kdyby Česko bylo součástí tvrdého jádra Evropské unie.
„Jsem přesvědčen, že premiér si je vědom nesmírné zodpovědnosti, kterou nese za osud ČR, a že ví, že se ČR nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ řekl Schwarzenberg.
Ministr dodal, že Praze mnoho jiných možností než zaplatit nezbude, pokud se „nebudeme chtít vrátit po 22 letech zpátky k Rusku“, jak by si to podle ministra přál například Hrad.
Podle Sobotky Česko v Evropě působí dojmem „hochštaplera“, který jen bere a není schopen přijmout širší zodpovědnost.
Lídr ČSSD dodal, že za dva roky by byl český vklad prostřednictvím plateb přicházejících z EU zaplacen.
„Situace eurozóny jsou naše pracovní místa, náš export a náš hospodářský růst. Náš čistý zisk (z rozpočtu EU) je minimálně 40 miliard Kč, ze kterých se opravují silnice, zateplují školy, opravují se kanalizace a vodovody,“ upozornil Sobotka.
„Jsem přesvědčen, že premiér si je vědom nesmírné zodpovědnosti, kterou nese za osud ČR, a že ví, že se ČR nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ řekl Schwarzenberg.
Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) doporučuje nespěchat, jelikož se v Česku eurem neplatí, a tudíž země nevyužívá jeho výhod. „Je lepší přijmout zákony o rozpočtové kázni tady doma. Ale byl bych opatrný zavazovat se mezinárodně k tomu, že na nás budou uplatněny sankce, když nemáme jistou protihodnotu,“ řekl Právu.
Skepse se ozývá i z Věcí veřejných. Podle předsedy Radka Johna nelze souhlasit s tím, že za chyby řady bankéřů evropských bank ponese zodpovědnost český občan. Šéf poslanců véček Vít Bárta uvedl, že si nedovede představit, že takové rozhodnutí by mohlo být přijato „pouze hlasovací koalicí ČSSD a TOP 09“. „Nejde v uvozovkách pouze o 90 miliard, což je mimochodem stavba celé rychlostní silnice R 35 dohromady, ale také o míru samostatnosti naší rozpočtové, daňové a hospodářské politiky na desítky let dopředu,“ uvedl Bárta.
Schwarzenberg si ale myslí, že výhody nové smlouvy převáží nad negativy, je však třeba si pohlídat, aby určité věci zůstaly v kompetenci národních vlád.
„Považoval bych za nevýhodné, kdybychom byli nuceni přijmout daňová pravidla pro celou Evropu. Daně a sociální dávky můžete dělat podle stavu vlastní země,“ podotkl.
Podle ministra je však klíčové, aby EU do budoucna učinila rozhodování demokratičtějším, a ne aby za celou Unii rozhodovalo Německo a Francie jako nyní.
ČSSD by naopak uvítala, kdyby součástí dohody bylo i zdanění finančních transakcí nebo například sjednocení daní, aby se předešlo daňové soutěži.
Co se týče veřejné debaty, Sobotka se Schwarzenbergem se v názorech různí. Šéf diplomacie uvedl, že věc není na velkou debatu v parlamentu, ale že by se smlouva měla prodiskutovat v parlamentních výborech, ve vedení klubů a stran.
Sobotka se naopak domnívá, že by se ve zbylém čase měla rozvinout široká veřejná diskuse, a to nejen ve Sněmovně a v Senátu. „Vůbec se parlamentní diskuse nebojím, může být časově omezena. Jsme připraveni se dohodnout, že budeme diskutovat jenom půl dne,“ prohlásil.
Lídr soc. dem. míní, že pokud by smlouva výrazně přesunula pravomoci na nadnárodní úroveň, mělo by se vyhlásit referendum. Schwarzenberg příznivcem lidového hlasování v takto složitých otázkách není – podle něj jsou změny mnohdy náročné pro politiky, natož pro občany.
Právo, 12. 12. 2011, Rubrika: Titulní strana, str. 1
