Putnová: Na výuku dohlížejme. Ve škole i doma.

Na prvním i druhém stupni se v Česku týká jen několika stovek dětí, například těch, které se připravují na vrcholový sport. Většinou si „domácí školu“ přejí rodiče. V tom, jestli jsou rodiče lepšími učiteli a děti postrádají společnost dalších dětí, či nikoliv, nejsou experti zajedno. TOP 09 i já osobně vycházím z teze, že za vzdělání dětí jsou především odpovědní rodiče.

Stát by měl garantovat dostupnost a kvalitu vzdělávání. Pokud se rodiče rozhodnou pro alternativní postup, je to jejich právo. Společnost, respektive škola zjišťují, nakolik rodiče a děti zvládají tuto formu. Garantují tak, že tento alternativní přístup nebude pro děti znamenat znalostní handicap.

Možnost a právo rodičů rozhodnout o vzdělávání dětí je správné. Jde o mnohem víc než o to, zda se budou děti učit u kuchyňského stolu, nebo ve školní lavici. Domácí vzdělávání je vyjádřením životního stylu. Znemožnit vzdělávání na druhém stupni považuji za principiálně chybné. Pluralitní a demokratický stát by měl nabídnout i tuto možnost.

Považuji za nutné, aby kontrolní orgány, především Česká školní inspekce, měly šanci kontroly také v rodinách. Nesdílím názor rodičůučitelů, kteří to chápou jako zásah do soukromí a obávají se šikany ze strany státních orgánů. Pokud považujeme za přirozené, že výuka je kontrolovaná v rámci školy, potom se nabízí i tento dohled při domácím vzdělávání. Je to také prevence před případnou nežádoucí izolací dětí. Je logické nabízet práva a žádat dodržování pravidel a povinností. Domácí vzdělávání nikdy nebude mít velké zastoupení, ale mělo by existovat jako varianta, kterou několik desítek rodičů jistě přivítá. Je to potvrzením teze, že moderní vzdělávací systém je otevřený i názorové a hodnotové různosti, pokud jsou dodržována pravidla.

Považuji za nutné, aby kontrolní orgány, především Česká školní inspekce, měly šanci kontroly také v rodinách. Nesdílím názor rodičů-učitelů, kteří to chápou jako zásah do soukromí a obávají se šikany ze strany státních orgánů.