Osnovy základních škol čekají od letošního září výrazné změny. Nová úprava ministerstva školství do nich zavádí druhý povinný cizí jazyk. A také důraz na občanskou a rodinnou výchovu. Podle zástupců resortu tím reaguje na aktuální trendy. Ministr školství Petr Fiala své návrhy vysvětlil v poslaneckém výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. O dalších změnách informuje kolega Martin Matějka.
Martin MATĚJKA, redaktor
Větší důraz bude kladen na dopravní výchovu, ochranu člověka za běžných rizika a mimořádných událostí, obranu vlasti, korupci, sexuální a rodinnou výchovu. Vzhledem k požadavkům, které jsou kladeny na žáky prvního stupně základní školy při mezinárodních výzkumech, bylo učivo o zlomcích a desetinných číslech přesunuto z druhého na první stupeň. Povinně přibude do výuky také finanční gramotnost, kde se žáci učí, jak zodpovědně spravovat rodinný rozpočet a nezadlužit se.
Tolik Martin Matějka. A po telefonních linkách teď vítám předsedkyni sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Annu Putnovou z TOP 09. Dobrý den.
Dobré odpoledne.
Podle té nové úpravy ministerstva školství se druhý povinný jazyk zařadí až do osmé třídy. Proč tak pozdě?
Proč tak pozdě, to je otázka samozřejmě na ministerstvo školství, které koncipovalo povinný druhý jazyk jako součást rámcových vzdělávacích programů. A dalo rozmezí od 6. ročníku až po 8. ročník.
Ta možnost samozřejmě zde je dát ten druhý povinný jazyk, cizí jazyk dříve. Ale nebylo by jednodušší, a když se podíváme na nejrůznější mezinárodní srovnání, co se jazykových schopností Čechů týče, zařadit ten druhý jazyk povinně už dříve?
Ona je to otázka velmi sporná a myslím, že zásadně odborná víc než politická. Když se podíváme dnes na současné možnosti škol, tak jak nabízejí výuku jazyků, tak je důvodná obava, že část škol nebude schopna naplnit ani požadavek výuky druhého jazyka. Proto je tam ta alternativní možnost, aby ty školy, které nebudou schopny tuto možnost zajistit, aby měly možnost pokračovat v rozšířené výuce toho stávajícího prvního jazyka, to jest angličtiny. Takže dotazy na to, zda by se měla ještě rozšířit výuka na ty nižší stupně si myslím, že v tuto chvíli není aktuální, protože myslím, že školy budou mít co dělat, aby vůbec dostály tomu požadavku dvou jazyků od 6., případně pozdějšího ročníku. Ale pořád zůstává otázka, jak se s tím vyrovnají ty školy, které tyto možnosti nemají.
Není něco špatně? Není špatně to, že pokud chce Česká republika zlepšit svou konkurenceschopnost, tak není s to "nalít" více peněz kvalifikovaným učitelům na školách, které ten potenciál, který dříme v těch českých dětech, nějakým způsobem rozžehnou?
Není pochyb o tom, že jazyková znalost je významným faktorem konkurenceschopnosti. Dnes už existují studie OECD, kterým je možné důvěřovat, které popisují jazykovou znalost jako zásadní vstup do rozvinutých zemí jako konkurenční výhodu, která je dokonce významnější než podpora přílivu zahraničních investic. Čili v tomto rozpor není. To, že jsme do jisté míry limitováni výukou jazyků díky omezenému množství učitelů, to je samozřejmě problém dlouhodobý. A není možné to řešit úplně ze dne na den, takže domnívám se, že je třeba začít u pedagogických fakult, u přípravy pedagogů, podpory těch odborů a odborností, které povedou k výuce jazyků. A potom také k posílení prestiže učitele.
Kromě jazyků má být nově kladen větší důraz také na občanskou a rodinnou výchovu. V čem přesně, co si pod tím představit?
Toto nebylo tématem dnešního jednání, čili jak bude vypadat přesně kurikulum toho předmětu, to vám nejsem schopna přesně zodpovědět.
Předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Anna Putnová z TOP 09. Děkujeme a na slyšenou.
Na shledanou.
Český rozhlas - Rádio Česko, 27. 2. 2013
