Evropský program Erasmus oslavil čtvrtstoletí své existence. A dík nedávno schválenému rozpočtu Evropské unie je nyní více než jasné, že bude v příštích sedmi letech nejen pokračovat, ale bude se dokonce rozšiřovat.
Unie totiž uvolnila více než sedmnáct miliard eur na takzvaný Erasmus pro všechny. Nový Erasmus bude zahrnovat nejenom vysokoškolské studenty a pedagogy, ale i středoškoláky, studenty odborných škol i ty, kteří jsou zapojeni do celoživotního vzdělání.
Sám Erasmus Rotterdamský, jehož jméno program nese, byl původem Holanďan, ale studoval v Paříži, působil v Itálii, Nizozemí, Anglii i Německu. Ostatně bývalo zvykem, že univerzitní studenti se už od středověku díky latině svobodně pohybovali po evropských univerzitách.
A nejenom studenti. Rovněž tovaryši hledali zkušenosti u mistrů v sousedních zemích. Umožnit mladému člověku před tím, než se usadí, poznat jiný svět a kulturu, patřilo celá staletí k dobré profesní přípravě. Hledáme-li nyní perspektivu pro budoucnost Evropy, je dobře, že přijímáme to, co je již vyzkoušené a osvědčené. Erasmus dnes, v masovém měřítku, posiluje lidský potenciál Evropy a tím i její konkurenceschopnost.
Za dobu jeho existence jej využily více než tři milióny studentů. Čeští vysokoškoláci dostali příležitost poprvé v roce 1998, tehdy jich vyjelo méně než devět set. V loňském roce to bylo už necelých sedm tisíc a naši studenti se dostali nad průměr Unie. Češi jezdí zejména do Německa, Francie, Španělska, Velké Británie a Portugalska. Přes pět tisíc zahraničních studentů zase přijelo studovat k nám.
Erasmus znám ve všech stupních jeho struktury, i jako uživatelka. A přes veškerou zaslouženou chválu mi v něm chybí jedna věc. Myslím, že jsme dosud dostatečně nevyužívali mimořádný potenciál mladých cizinců, kteří se po intenzívním několikaměsíčním pobytu u nás vracejí do své domoviny. Jsou to de facto naši ambasadoři, respektive mohli by jimi být. Mohli a měli by být více vtaženi do společenského a hospodářského života v Česku.
Měli bychom usilovat o větší propojení „erasmovských“ studentů s představiteli místních samospráv, městských firem, státních institucí či byznysu. Není to ale úkol pouze pro vysoké školy. Na řadě jsou především konšelé. A teď je ten pravý čas začít a nepromarnit jedinečnou příležitost propagace České republiky v Evropě.
Právo, 22. 2. 2013, rubrika: Studium, str. 8
