Poslanci TOP 09 proto navrhli povinnost vymáhat po vinících náhradu škody. Třináct let od svého vzniku spí zákon o odpovědnosti za rozhodnutí, který má chránit občany i stát před špatnými úředníky.
Stát sice může vymáhat náhradu za pokuty, které vyplatil jako odškodnění za chyby svých úředníků, jenže dosud to prakticky nedělal. A tak za konkrétní viníky platili všichni daňoví poplatníci. Ročně jde o desítky miliónů korun.
Přítrž tomu chtějí udělat poslanci TOP 09 Stanislav Polčák, Petr Gazdík a František Laudát a předložili stručnou změnu „spícího“ zákona. Spočívá zejména v tom, že z nevyužívané možnosti státu vymáhat náhradu udělá povinnost.
Dosud se šéfové úřadů mohou vyhýbat z falešné solidarity, neschopnosti či pohodlnosti vymáhání náhrady škody po svých chybujících podřízených. Po úpravě už nebudou mít na výběr a budou muset trvat na tom, aby viník škodu zaplatil. Při úmyslném jednání celou, jinak do výše 4,5násobku svého platu.
Podle člena Legislativní rady vlády advokáta Pavla Černého pokuty vyplacené ministerstvy, krajskými úřady a magistráty za úřední pochybení v letech 2007 až 2010 přesáhly 123 miliónů korun. A jak uvádí ve své loňské analýze, nemusí jít o číslo konečné, protože nezískal údaje ze všech úřadů. To, že úředníci za špatná rozhodnutí nenesou odpovědnost, podle něj nahrává korupci a klientelismu ve veřejné správě.
Podle analýzy občanského sdružení Oživení zaměřené na 77 pokut, které úřady dostaly od antimonopolního úřadu (ÚOHS) v minulých letech, bylo právo na náhradu škody vymáháno jen po pěti procentech úředníků. Přitom ve více než 60 procentech případů se dal podle zjištění ÚOHS viník určit.
Autor analýzy Martin Kameník tvrdí: „Zjištění, že nositeli odpovědnosti za způsobené škody jsou nejčastěji kolektivní, vesměs politické orgány, vysvětluje neochotu i neschopnost samospráv nacházet konkrétní viníky způsobených škod.“ Podle něho vše zaplatí samosprávy z obecního rozpočtu, čímž „okrádají své občany“.
To jsou případy, kdy třeba starostové rozhodují o prodejích či pronájmech pozemků nebo o zakázkách bez dodržení pravidel. Zákon ale sahá dále. Týká se i exekutorů, kteří zabaví majetek někomu jinému než dlužníkovi. Soudců, kteří zdržují jednání nebo vyhlásí neoprávněně konkurs na firmu, úředníků katastru, kteří se zmýlí, či notářů, kteří odfláknou smlouvu. Následky jsou pro poškozené katastrofální. Třeba tak, že přijdou o svůj majetek. A u soudu se domáhají práva na odškodnění, což ale hradí stát.
„Není možné, aby dál trvala praxe, kdy po uhrazení škody poškozeným většinou jediným poškozeným zůstává stát,“ zdůvodňuje návrh Gazdík.
Posílení odpovědnosti úředníků by nemělo mít v koalici problém: „Je to součást koaliční smlouvy a vládního programu,“ nepochybuje poslanec. Novela zákona jde teď do legislativního kolečka, parlamentem by mohla projít v prvním pololetí 2012.
Právo, 30. 11. 2011, Rubrika: Zpravodajství, str. 2
