Náměstkovi pro vězeňství Pavlu Šternovi nepřál čas. Kdyby se proti příkazu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové zpřístupnit cenové nabídky na elektronické náramky vzepřel po 1. lednu 2015, padáka by rozhodně nedostal. Po tomto termínu totiž náměstky pro řízení sekcí, stejně jako státní tajemníky, ředitele odborů a vedoucí oddělení nebude moci jejich nadřízený jen tak odvolat. „Bez porušení některé z povinností daných zákonem k tomu nebude moci dojít. Ovšem i v takovém případě by provinění musela řešit kárná komise jmenovaná generálním ředitelem,“ vysvětluje Václav Velčovský, vedoucí oddělení státní služby z Úřadu vlády ČR.
Tato změna je jednou ze stovek, které přinese nový služební zákon. Platit má od příštího roku a nyní na něm finišují podřízení šéfa legislativní rady vlády, ministra Jiřího Dienstbiera. Zatím není jasné, kolika lidí se bude týkat. Na ministerstvech a dalších ústředních správních úřadech pracuje 17 tisíc lidí, v jejich podřízených složkách, rozpočtových a příspěvkových organizacích dalších 68 tisíc lidí. Přesná čísla ale česká vláda v ruce nemá. Získá je až v těchto dnech, kdy se jí vrátí ze všech úřadů vyplněné dotazníky.
Z nich zjistí, kolik úředníků bude spadat pod služební zákon a kolik zaměstnanců bude působit dál v režimu zákoníku práce. Teprve poté budou známy i náklady na celou operaci. Tuto informaci po politicích včera požadovali i zástupci odborů a zaměstnavatelů při jednání tripartity.
Jak vše bude probíhat? V července začne pod Úřadem vlády působit Generální ředitelství ČR, zatím se 17 zaměstnanci a 20 externisty. Na jednotlivé pozice nyní probíhají výběrová řízení. V říjnu vláda jmenuje generálního ředitele státní služby a jejího zástupce. Během listopadu a prosince se na ministerstvech uskuteční konkurzy na státní tajemníky. O silvestrovské půlnoci se všichni úředníci překlopí z pracovního do služebního poměru. Smlouvu na dobu neurčitou získají ti, kteří měli v posledních deseti letech tři roky praxe ve státní správě. Koalice projevila vstřícnost vůči některým připomínkám opozice a přistoupila na návrh poslankyně TOP09 Věry Kovářové.
„Ústavněprávní výbor přijal můj pozměňovací návrh, který odstranil znevýhodnění rodičů ve výběrových řízeních na vedoucí úředníky. Mateřská a rodičovská se podle mé úpravy tak nezapočítává do délky praxe, ale prodlužuje se o ni rozhodné období, během něhož musí být praxe splněna,“ vysvětluje Věra Kovářová. Zavede se i prostupnost mezi úředníky státní správy a samosprávy, kdy se navzájem budou uznávat zvládnuté zkoušky.
Zatímco na těchto zásadách se koaliční politici nakonec shodli poměrně hladce, šéf vládní legislativy Jiří Dienstbier (ČSSD) jako garant přípravy komplexního pozměňovacího návrhu se skřípěním zubů kývl na návrh hnutí ANO, aby člen vlády měl dva politické náměstky, kteří nebudou podléhat služebnímu zákonu, s ministrem přijdou a zase odejdou. Vedle toho budou v resortu působit v roli odborných náměstků ředitelé odborných sekcí. Ti budou muset projít do roka výběrovým řízením, a uspějíli, zůstanou v resortu nezávisle na tom, jaké strany budou u moci. „Museli jsme udělat ústupek v tom, že ve výběrové komisi na tyto funkce budou sedět dva zástupci jmenovaní státním tajemníkem, dva ministrem, ale v případě rovnosti hlasů bude mít rozhodující slovo ministrův člověk, takže politická vůle v tomto případě může převážit nad odbornou,“ připustil včera pro Deník Jiří Dienstbier. Dohodu, kterou nazval „krvavým kompromisem“, už však napadat nebude.
Sněmovna má převratnou normu schvalovat na mimořádné schůzi ve druhé polovině července. Ve stejnou dobu by měli poslanci projednat v prvním čtení i tzv. změnový zákon. Podle něj například ministři nebudou muset předkládat lustrační osvědčení, ale všichni náměstci, stejně jako další vedoucí úředníci ano.
Služební zákon také zahrne administrátory evropských peněz a zaměstnance organizací typu CzechTrade, Státního fondu životního prostředí či dopravní infrastruktury. O těchto novinkách bude Jiří Dienstbier příští týden informovat členy Evropské komise. Pokud by Česko tuto úřednický předpis neuvedlo příští rok v účinnost, zavřely by se kohoutky bruselských fondů a do Česka by nepřiteklo 600 miliard korun.
Deník, 1. 7. 2014, rubrika: Česká republika, str. 12
