Kalousek: Odmítám zvyšování sociálního pojištění živnostníků

Do důchodu postupně míří první generace podnikatelů, kteří svůj byznys rozjeli po revoluci. A vláda se obává sociálních problémů – živnostníci platí zpravidla nižší sociální pojištění než zaměstnanci, kvůli čemuž jim stát vyměří i nižší penzi. Ve stáří těmto lidem hrozí chudoba, domnívá se kabinet Bohuslava Sobotky. Napříště chce živnostníky přimět, aby posílali víc peněz.

„První taková odvolání, kdy si stěžovali proti částce, kterou jim vyměřila sociální správa, už mám na stole,“ řekla HN ministryně práce Michaela Marksová-Tominová. Není mnoho variant, co může vláda udělat: jednak se dá podnikatelům zvýšit minimální sazba pojistného (ta je letos 1894 korun měsíčně), jednak je možné upravit výpočet, podle kterého se odvody platí. Dnes je vyměřovacím základem polovina ze zisku živnostníka a z ní jde na státní důchodový účet 29,2 procenta.

Definitivní plán má vymyslet komise, která připravuje jak harmonogram zrušení druhého pilíře (ten zavedla vláda Petra Nečase), tak další změny penzijního systému. Platit by mohly od ledna 2017. O tom, že by se měly nově nastavit podmínky sociálního pojištění pro podnikatele, hovořil už před volbami nynější premiér. Teď jeho slova potvrdila i Marksová-Tominová. „Je ale otázka, jestli to lze zvýšit všem kategoriím živnostníků. Pro někoho by to mohlo být likvidační,“ dodala.

Podpora zazněla i z hnutí ANO, které sedí ve vládě se sociálními demokraty a lidovci. „Je namístě s tím stávajícím systémem něco udělat,“ řekla poslankyně Radka Maxová, která stranu Andreje Babiše v důchodové komisi zastupuje. Je navíc možné, že vyšší pojistné nezasáhne jen podnikatele, ale i zaměstnance. Český penzijní systém stojí na důchodech, které vyplácí stát – a ten jen přerozděluje peníze, které vybere na pojistném od lidí a od firem. Tento takzvaný průběžný pilíř je ale v padesátimiliardovém deficitu.

Podle Marksové-Tominové by řešením mohlo být zvýšení sazeb: „Úvahy vrátit to do stavu před zásahy Miroslava Kalouska jsou podle mě nezbytné.“ Bývalý ministr financí totiž v roce 2009 pojistné snížil o 1,5 procenta a zavedl stropy na odvody pro lidi s vysokými příjmy.

Místopředseda TOP 09 jakékoli plány na zvyšování sociálního pojištění odmítl. „To popírá zdravý rozum. Naopak bychom měli spíš přemýšlet o snížení,“ prohlásil Kalousek. A stejně se vyjádřil i ekonomický expert ODS Jan Skopeček: „Zvyšovat sazby živnostníkům nemá smysl. Ti lidé jsou zvyklí nebýt na státu závislí.“ Za to, že český penzijní systém je neefektivní a že bude mít s přibývajícím počtem seniorů čím dál víc problémů, tento týden zkritizoval Česko také Brusel.

Jak u České správy sociálního zabezpečení HN zjistily, stát nemá přesná data, kolik živnostníků odvádí sociální pojištění jen v minimální výši. Nicméně to, že podnikatelé platí do systému málo a že se jim to může vymstít, potvrzují i ekonomové. „Tento trend dlouhodobě existuje. Snažíme se jim radit, aby nezapomínali ani na to, ale konečné rozhodnutí je samozřejmě na nich,“ odpověděla viceprezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.

 Důvodem, proč živnostníci platí méně, je to, že na rozdíl od zaměstnanců si mohou své příjmy upravovat výdajovými paušály a daňovou optimalizací.

***

49,7 miliardy korun byl na konci loňského roku schodek státního důchodového účtu. Jde o rozdíl v tom, kolik se vybere na pojistném od pracujících a kolik je potřeba rozdat na penze.

JAK SE MĚNILY ODVODY ŽIVNOSTNÍKA Z VYDĚLANÉHO MILIONU ZA RŮZNÝCH VLÁD

Václav Klaus 1995 kolik živnostníkovi zbylo 663 358 Kč zdravotní pojištění 34 304 sociální pojištění 76 738 daň z příjmů 225 600

Miloš Zeman 2001 kolik živnostníkovi zbylo 704 338 Kč zdravotní pojištění 33 640 sociální pojištění 73 759 daň z příjmů 188 263

Vladimír Špidla 2003 kolik živnostníkovi zbylo 704 338 Kč zdravotní pojištění 33 640 sociální pojištění 73 759 daň z příjmů 188 263 

Mirek Topolánek 2009 kolik živnostníkovi zbylo 879 440 Kč zdravotní pojištění 27 000 sociální pojištění 58 400 daň z příjmů 35 160

Petr Nečas 2013 kolik živnostníkovi zbylo 944 674 Kč zdravotní pojištění 20 966 sociální pojištění 29 200 daň z příjmů 5 160

Pozn.: Jde o řemeslníka a byl uplatňován jen základní odpočet ve formě slevy na poplatníka. Vždy byly uplatněny paušální náklady v maximální možné výši. Zdroj: NSG Morison