Kalousek: Eurozóně chybí čas

Nákupy dluhopisů ze strany ECB mohou fungovat, ale jsou popřením její nezávislosti. Včera to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek na Fóru Zlaté koruny. Dnes v Bruselu jednají ministři financí EU o boji proti krizi.

Je to zasedání, které může ovlivnit hospodářský růst či propad České republiky v příštím roce. Tak včera na ekonomickém Fóru Zlaté koruny označil ministr financí Miroslav Kalousek dnešní jednání ministrů financí EU, kteří se budou snažit najít nebo alespoň pro své premiéry předjednat recept na zvládnutí evropské dluhové krize.

Ta nabírá na obrátkách a úroky na italských dluhopisech včera během dne dosáhly na nové rekordy. U papírů s tříletou splatností výnos v průměru dosáhl 7,9 procenta, u desetiletých bondů 7,6 procenta ročně. V obou případech je to nejvíce za dobu, co existuje eurozóna.

Navíc se začíná projevovat nedůvěra bank vzájemně si půjčovat a hrozí, že se jejich problémy spočívající ve vlastnictví dluhopisů nejzadluženějších evropských států, jako je Řecko, Portugalsko či Itálie, rychle přelijí do reálné ekonomiky. Taková nákaza by se pak projevila i v zemích EU, které eurem neplatí, tedy i v Česku, Polsku či vMaďarsku, jež ostatně už minulý týden požádalo o další finanční pomoc.

Recept ministra financí Miroslava Kalouska na dluhovou krizi a její následky:

Jedinou naší možností je snížit dluhy Stojíme tváří v tvář pádu dalšího mýtu. A sice tomu, že životní úroveň lidí lze donekonečna přifukovat na dluh a z veřejných prostředků. V době, kdy si Itálie půjčuje za 7 procent a Fiat za 2,5 procenta, už neplatí ani to, že nejbezpečnější investicí je státní dluhopis. Jedinou naší možností je postupně snižovat dluhy, aby o nás přestali rozhodovat věřitelé. Příčinou dluhové krize je zbabělost a populismus politiků.

K bezprecedentnímu kroku se tak odhodlal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Vyzývám Německo, aby ve svém vlastním zájmu – ale také v našem – pomohlo eurozóně přežít a prosperovat. Víme velmi dobře, že nikdo jiný to udělat nedokáže,“ zdůraznil Sikorski. A dodal, že bude zřejmě první polský ministr zahraničí v dějinách, který řekl, že zmoci Německa má menší strach, než jaký začíná mít z německé nečinnosti. Samozřejmě v narážce na historické vztahy obou zemí.

Ministr financí Kalousek včera na ekonomickém Fóru Zlaté koruny uvedl, že počítá se třemi scénáři vývoje české ekonomiky v příštím roce a zatím není jasné, který bude nejpravděpodobnější.

Ovšem i ten nejoptimističtější počítá jen s nízkým růstem v řádu desetin procenta HDP. Pak podle Kalouska následuje scénář „malé minus“, při němž by se pokles ekonomiky vešel do minus dvou procent, a nejhorší je „velké minus“. „U něj se pokoušíme modelovat rozpad eurozóny,“ dodal Kalousek a velikost propadu HDP raději neupřesnil.

V souvislosti s návrhy, jak zabránit dluhové krizi v jejím rozšíření do reálné ekonomiky – tedy do růstu nezaměstnanosti a ztrát podniků, se nejčastěji hovoří o aktivnější roli Evropské centrální banky (ECB). Ta zatím v menším množství nakupuje dluhopisy vybraných zemí v problémech a tím se pokouší snížit jejich úroky a ulevit státním kasám při splácení.

Mohla by to ale dělat v podstatně větším měřítku, na což někteří evropští politici spoléhají a vidí to jako řešení krize. Podle Kalouska by však větší role ECB „popřela všechno, co jsme se učili o její nezávislosti“. Podle něj je to sice řešení, ale politicky velmi citlivé.

Tento postup by do jisté míry legalizovalo vytvoření evropské fiskální unie, tedy obdoby jednoho evropského rozpočtu, na to však podle Kalouska chybí čas nutný ke schvalování. „Letím do Bruselu spíše poslouchat než radit,“ dodal ministr s tím, že nechce do Bruselu posílat jednu „dobrou radu“ za druhou, jako to v poslední době činí Británie.