Jako jeden z mála neslibuje před volbami ani pečené holuby, ani lepší život té či oné skupině. Skoro se zdá, že nestranický kandidát na senátora za TOP 09, „zpívající právník“ Ivo Jahelka (60), neslibuje vůbec nic – jen ozdravit zákony a učinit je srozumitelnými. Pokud volby na Pelhřimovsku vyhraje, TOP 09 může v Senátu nakonec dělat i problémy – má svou hlavu a nehodlá prý plnit každý její pokyn.
Jahelka se mezi nezávislými kandidáty do horní parlamentní komory vyjímá. Ne tak ani svou vzdělaností nebo pracovními zkušenostmi, ale především způsobem, jakým se zapsal veřejnosti do paměti – totiž zhudebňováním soudních příběhů.
Zatímco většina kandidátů má nějaký konkrétní program a slib, co prosadí pro občany regionu, který jej do Senátu volí, Jahelka hovoří jen velmi obecně. S žádnou specifickou změnou nebo rodícím se novým zákonem do Parlamentu nesměřuje.
„Já mám volební heslo: ať je právo zase zdrávo. Právní řád je zaplevelený nesmysly. To je to, co chci dát do pořádku,“ řekl Právu. „Už ve své volební písničce odpovídám na otázku, co Senát zmůže: Ochránit nás všechny může před sněmovním zdivočením,“ dodal.
Krom programu se od ostatních kandidátů liší i v míře loajality vůči straně, za kterou kandiduje. „Já samozřejmě program TOP 09 znám, je konzervativní, já se s ním převážně ztotožňuji. TOP 09 jsem volil. Ale senátor se nemůže řídit nějakými stranickými pokyny,“ objasnil.
Na otázku, proč zvedl prapor právě této strany, odpovídá celkem prozaicky: „Protože mi to nabídli. Jednu dobu jsem si říkal, že bych to zkusil jako nezávislý kandidát úplně.“ Přitom politické angažmá vůbec je pro Jahelku velký názorový obrat. Ještě v roce 2012 v chatu České televize vstup do politiky odmítl, návrh diváka odmítl rezolutně: „Politika by mě zabila.“
Jestliže však do nedávna on sám netušil, že vstoupí na „druhý břeh“, jeho okolí si s podobnou myšlenkou pohrávalo prý už léta.
„Mne to vůbec nepřekvapilo. Já bych mu dala všechny hlasy a ještě bych za něj agitovala. Takové lidi my potřebujeme. Je moudrý, věcný, znalý profese, ale lidský a má pochopení pro ostatní,“ řekla Právu advokátka Marie Cilínková, která s Jahelkou už více než deset let spolupracuje na složitějších případech. Chválou skutečně nešetří. „Je to člověk, který by se okamžitě mohl stát ústavním soudcem. Má pro právo všechny vlohy. Nechápu, že dokáže být veselý, společenský, vtipný, a přitom i vynikající právník,“ dodala.
Čeho si na svém kolegovi nejvíce váží, je to, že svou práci na rozdíl od řady jiných právníků nedělá jen pro peníze. „Je velmi slušný k chudým lidem, ke klientům bez peněz. Pomůže a vše dělá na úrovni. Nesmírně si ho vážím a je mi ctí, že s ním mohu spolupracovat,“ poznamenala Cilínková.
Navzdory odborné reputaci se Jahelka podle kolegyně nemohl v Jindřichově Hradci vyšvihnout: „Je to jen okresní město a složité kauzy tam nejsou.“ Zůstat však prý musel. „Je to patriot. Navíc tam má rodinu a manželku - zubní lékařku.“
Ruku do ohně by za Jahelku dal i další kolega z branže, tentokrát té hudební. „Já být voličem na Pelhřimovsku, tak pana doktora Jahelku určitě volím. Znám ho už hezkých pár let, strávili jsme spolu hodně chvil na jevišti i na tenisových dvorcích coby parťáci,“ řekl Právu písničkář Miroslav Paleček.
„Jeho advokátních služeb jsem nikdy využít nemusel, ale svěřil bych se mu bez obav. Vím, že na to má vzdělání, ví, jak jednat s lidmi, umí se vyjadřovat, má životní zkušenosti,“ dodal.
Sám Jahelka ale svůj vstup do politického světa bere s rezervou. A shodně s ostatními začínajícími politiky tvrdí, že politik není a nebude. „Politikaření mě nebaví. Ale Senát vnímám jinak, věřím tomu, že Senát taková politika není,“ uvedl.
Jahelka, který žije v Jindřichově Hradci, kandiduje v regionu, kde už od roku 1996 vyhrává senátorská klání Milan Štěch (ČSSD). I když písničkář nasadil ve volbách těžký kalibr – na vlastní náklady vydal volební CD Nedbalost zákony neomlouvá, které rozdává na koncertech pro voliče jež jsou zdarma, porazit soc. dem. kandidáta bude v chudším regionu těžké.
„Kandiduje za stranu, kterou reprezentuje Miroslav Kalousek. Myslím, že v Senátu by musel začít úplně od začátku, neměl by silnější vliv v TOP 09. Já mám tu výhodu, že jsem v sociální demokracii, a pokud budu zvolen, tak je velký předpoklad, že budu ve vedení Senátu. Jsem členem nejen grémia, ale i koaliční rady a mohu mnoho věcí ovlivnit,“ řekl Právu Štěch.
Jahelku jako vážnou konkurenci zřejmě příliš nevnímá. „Pan Jahelka se profiloval jako zpěvák, jako právník tak známý není. Myslím, že stále mám občanům co nabídnout. Moje historie dává záruku, že se budu chovat tak jako doposud,“ poznamenal Štěch.
Starosta Jindřichova Hradce Jan Mrvka (ČSSD) se domnívá, že Jahelkova známost daleko překročila region díky jeho písničkám i poučnému pořadu České televize Neznalost neomlouvá. Jenže pro samotné jihočeské město, nebo vedlejší Pelhřimov na Vysočině, kde kandiduje, se prý veřejně nikdy neangažoval. „Ve veřejném životě se kromě zmíněných aktivit nijak zásadně neprojevuje, nebo mi to není alespoň známo,“ řekl Právu.
První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek úspěchu svého kandidáta ale věří. Fakt, že Jahelka se spokojil s advokátní praxí v Jindřichově Hradci, podle jeho mínění není na škodu.
„Ivo Jahelka je prototyp venkovského právníka, který se probírá džunglí českého právního řádu v každodenní praxi a uvědomuje si její často nesmyslnou komplikovanost. Je to člověk, který velmi populárním a srozumitelným způsobem umí problémy pojmenovat. Myslím, že to je ideální kvalifikace pro práci senátora, který by se měl snažit český právní řád kultivovat,“ podotkl pro Právo.
Právě Kalousek Jahelku oslovil s nabídkou kandidovat za topku. „My jsme Jihočeši a známe se. On hrával tenis za Dačice a já za Bechyni, jeho dcera teď hraje tenis za Dačice a můj syn za Bechyni. Občas jsme se vídávali při sportovních událostech,“ řekl Právu.
Jahelka sám přiznává, že Senát je pro něj velká neznámá. Nejen že v něm nikoho osobně nezná, vazby nemá prý ani na nikoho z TOP 09. Trochu se zná jen s Kalouskem, což je zrovna vztah, který mu body u voličů nepřináší.
„Od voličů slýchám, že Kalousek patří na šibenici, Kalousek je ztělesněním zla. Já když kandiduji za TOP 09, tak jsem taky Kalousek,“ svěřil se Právu.
Jestli si však Kalousek maluje, že Jahelku jeho strana časem spolkne, je zřejmě na omylu. „Já členem žádné strany nikdy nebyl. Do TOP 09 nevstoupím. Ani omylem,“ prohlásil písničkář. „Senát je práce se zákony. Číst zákony, rozumět zákonům, případně k nim mít nějaké připomínky. To je to, k čemu mám výbavu. Celý život čtu zákony, umím je přečíst. S klienty pracuju celý život. Já si myslím, že bych uměl i napsat zákon. A dokážu posoudit, jestli je zákon životaschopný,“ řekl.
Politické prostředí navíc bude prý velkou inspirací pro psaní dalších písniček.
„Já si myslím, že tam najdu náměty. Může se stát, že mě lidé přestanou mít rádi. Ale já se nijak nezměním,“ slíbil Jahelka. I jako zákonodárce chce dál koncertovat a pracovat jako advokát.
„To je ta nejlepší škola pro senátora. Setkávání se zákony, které z parlamentu vycházejí. Není lepší praxe,“ vysvětlil.
Do politiky by podle jeho mínění měli přicházet lidé zvenku. Sám o sobě pak tvrdí, že je schopný domluvit se takřka s každým. I když i to má svůj háček. „Soc. dem. je holý populismus, s komunisty by mě nenapadlo jít. Úsvit - to je ode zdi ke zdi, to nevím, co si mám myslet, a Babiš - to se uvidí,“ okomentoval politickou scénu písničkář.
Jahelka se narodil 18. července 1954 v Dačicích. „Maminka tam byla léta knihovnicí. Tatínek byl lékař a babička učitelka. Táta chtěl, abych se i já stal lékařem, ale já k tomu nebyl. Byl jsem humanitně zaměřen po mamince. Práva mi tak trochu zbyla,“ vyprávěl Právu.
Od dětství chodil povinně do lidové školy umění na klavír. Jestli ho to jako chlapce rozčilovalo, v pubertě na gymnáziu se mu prý hudební znalosti začaly hodit.
Po gymnáziu nastoupil na studium Právnické fakulty Karlovy univerzity a začal psát písničky. „Vůbec jsem nevěděl, co budu dělat po škole. Mohl jste být soudce, notář, podnikový právník nebo advokát. Advokát bylo svobodné povolání už tenkrát za komunistů. Ale počty byly jasně dány,“ řekl Právu.
Nakonec rozhodla náhoda. „Já měl štěstí, že v Jindřichově Hradci byli na celý okres tři advokáti. Jeden odcházel, já se hned po škole na jeho místo dostal a jsem tam dodnes.“
Do advokátní kanceláře přišel v roce 1978, ve stejném roce se oženil s manželkou Věrou a jsou stále spolu. V roce 1979 se jim narodil syn Petr, o rok později dcera Lenka, která ve stopách svého otce pracuje jako právnička v pražské kanceláři Cilínkové. Psaní písniček bral Jahelka jako způsob odreagování se od starostí právníka. Jeho praxe mu navíc přinášela řadu námětů. Potíže s minulým režimem prý neměl. V roce 1984 vydal svou první desku Mikrofórum pátrá. O rok později vydal desku Soudili se, v roce 1989 pak album s příznačným názvem Ať žije spravedlnost!
Byl režimem tolerovaný. Soudničky vydával za asistence nějakého majora Veřejné bezpečnosti. To nebylo nic nízkého, jen to pomohlo jeho existenci,“ zavzpomínal pro Právo písničkář Jiří Dědeček.
Až dosud vydal Jahelka třináct desek, včetně té poslední, volební. Jeho písničky obvykle popisují případy, se kterými se jako právník se zaměřením na občanské, rodinné, trestní a obchodní právo setkal.
Na tom, co však v textu písničky prozradí, se vždy musel dopředu dohodnout se svými klienty. „Jako advokát jsem vázán mlčenlivostí. Nikdy jsem neudělal nic bez souhlasu klienta,“ vysvětlil Právu.
22.9.2014, Právo, str. 07, Publicistika
