Hanáková: Měnit dohodu teď, není nejlepší řešení

V Ranním interview budeme mluvit o církevních restitucích. Jestli projdou hladce Poslaneckou sněmovnou anebo se objeví nějaký nový zádrhel. To by se mělo ukázat dnes, kdy poslanci začnou projednávat návrh zákona, který víc než 22 let od pádu komunistického režimu řeší návrat zabaveného majetku zpátky církvím. Předkladatelkou zákona je ministryně kultury Alena Hanáková, kterou po telefonu vítám v Ranním interview. Dobrý den, paní ministryně.

Dobré ráno.

Když to vezmeme koaličně, je všechno předjednáno tak, že koalice bude hlasovat pro církevní restituce jako jeden muž nebo jedna žena?

V každém případě je všechno prodiskutováno tak, že předpokládáme, že koalice se shodne, aby tento návrh prošel do druhého čtení.

Zákon možná projde do druhého čtení, pokud Věci veřejné se nevrátí k tomu původnímu stanovisku. Nebo vám dali představitelé téhle nejmenší koaliční strany nějaké jasné záruky, že jejich poslanci budou hlasovat pro to, aby návrh prošel právě do druhého čtení?

Jasné záruky vám v zásadě, jasné záruky samozřejmě, nemáme, že všichni z koalice budou hlasovat, ale předpokládám, že po diskusích, které probíhaly, je určitě spíše se to nakloní pro ano.

Snažila jste se jako ministryně kultury a předkladatelka tohoto návrhu ještě nějak v posledních dnech a hodinách jednat o tomto ostře sledovaném zákonu i s opozičními představiteli, nebo si myslíte, že jejich stanovisko, tedy záporné stanovisko je neměnné?

Já jsem v posledních dnech nejednala s opozičními poslanci, ale myslím si, že většinový názor je většinou v této chvíli záporný.

Vy budete před plénem Poslanecké sněmovny ten návrh předkládat a tedy i obhajovat. Když vystoupí předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se svým názorem, že je rozpočtový deficit vysoký, je tady nedostatek peněz a když peníze, tak na potřebnější věci, jak na to můžete reagovat?

Na to mohu reagovat naprosto jednoduše. Já jsem přesvědčena o tom, že pokud si nestanovíme jakoukoliv věc jako prioritu, nikdy na ní takzvaně nebudeme mít peníze. Pokud je záležitost, která se týká toho, že někdo někomu něco vzal, tak by bylo správné, abychom také tuto věc napravili a vrátili a pak jsme si stanovili, že právě financování v tomto případě restituční bude prioritou. Myslím si, že tento argument je lichý.

Sociální demokraté jsou také toho názoru, že by bylo lepší založit jakousi veřejnoprávní nadaci, která by byla spravovaná církvemi a do ní by se mohl převést majetek, které církve dnes nárokují a z výnosů z hospodaření s tímto majetkem by se, jestli tomu dobře rozumím, financovaly potom potřeby církví. Co říkáte takovému názoru?

Já si myslím, že podobné názory už tady před lety zazněly a adresně se neukázaly jako ty nelepší a to v tom směru, aby se všichni shodli na jednom společném, i když kompromisním řešení. A v této chvíli měnit dohodu, která proběhla mezi státem a církvemi, by skutečně nebylo dobře. Takže myslím si, že tento způsob, který nakonec se našel kompromisní a vyhovující pro všechny strany, které jednaly, je ten přijatelný.

Pokud ten zákon nakonec projde, kdy by měl vstoupit v platnost, tedy kdy by měla být uskutečněna ta první církevní restituce?

Restituce jako taková by měla probíhat od roku 2013.

Už jsem slyšel debatu na toto téma, jestli třeba vy, kteří předkládáte tento návrh a ne třeba církve, jestli to vyplynulo z jednání s nimi, máte už představu, o jaký majetek by šlo, který  by byl ten první, symbolický, který by tu sérii navracení ukradeného majetku nebo zabaveného majetku odstartoval?

Myslím si, že velký díl a jedno z prvních budou právě majetky a pozemky, protože to je jedna z věcí, která trápí také obce. Takže si myslím, že to bude jedna z věcí, které budou ve hře.