Farský: Zrychlení zakázek, nebo spíše obcházení zákona?

Jakékoli vícepráce vznikají v absolutní většině případů z důvodu nekvalitního projektu. A projekt je nejen základem dobře provedené stavby, ale i nezbytným podkladem pro každou veřejnou zakázku. Zadavatel musí přesně vědět, co chce, a toto také specifikovat, protože jen s kvalitní projektovou dokumentací může dostat kvalitní nabídku k realizaci. Limit 20 % je v případě kvalitně zpracovaného projektu zcela dostatečný. Nevzpomínám si, že bychom ho za osm let investování na radnici v Semilech kdy využili, a to ani v případě složitých a náročných rekonstrukcí starých objektů. Zvýšení limitu pro vícepráce až na 50 % je úprava s obrovským korupčním potenciálem. Pokud dodavatel bude vědět, že bude moci bez velkých potíží cenu zakázky zvýšit až o 50 %, jak bude přistupovat k samotné soutěži? A jak bude přistupovat zadavatel k samotné přípravě zakázky, když mu limit 50 % dopředu dává možnost „nějak to nakonec udělat“?

Jako další opatření zmiňuje náměstek Koliba možnost zvýšení limitů pro podlimitní zakázky ze současných 6 mil. Kč na 10 mil. Kč a z 10 mil. Kč na 50 mil. Kč. To už snad ani není nutné komentovat. Před zraky daňových poplatníků se tak ukryje většina veřejných útrat. Oproti všem útokům na úpravu zákona o veřejných zakázkách prohlašuji z pozice starosty města s rozpočtem cca 150 mil. Kč, že soutěžit jde. Problém není v zákoně, ale v pomalém rozhodování ÚOHS. U nás soutěžíme vše od 50 tis. Kč v režimu přibližujícím se náročností podlimitnímu zadávání. Jednoduše protože se to vyplatí. Zákon o zadávání veřejných zakázek může být jistě jednodušší a zjednodušit jeho administrativu lze. Ale nesmí se přitom z něho udělat výše uvedenými návrhy cedník jenom předstírající efektivitu, hospodárnost a transparentnost, který slušným bude komplikovat život a zlodějům nebude překážet.