ZÁKON O POVINNÉM ZVEŘEJŇOVÁNÍ SMLUV BUDE KE STÁTNÍM FIRMÁM VSTŘÍCNĚJŠÍ.
Po dvou letech dohadů a odkladů už začíná být jasné, jak bude vypadat zákon o povinném zveřejňování smluv. Je to jedna z nejsledovanějších norem poslední doby, díky níž všichni získají přehled o hospodaření s veřejnými penězi. Od ledna má platit povinnost zveřejňovat každou uzavřenou smlouvu v centrálním registru, čehož se nejvíce obávaly (polo)státní firmy. Nařízení na ně však dopadne jen omezeně, strategické smlouvy na internetu nebudou. Typickým příkladem, kdy by mohlo zveřejnění obchodních detailů ohrozit firemní zisky, je Budějovický Budvar, který funguje ve vysoce konkurenčním prostředí. Nebo ČD Cargo. „Kdybyste jí viděli do marží, tu firmu zruinujete,“ řekl Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády. V rámci speciální výjimky tak Budvar například nebude muset ukazovat, za kolik prodává pivo, aby konkurence nenabídla výhodnější podmínky. Naopak když si třeba bude pořizovat nové vybavení, smlouvu zveřejní.
Pod mírnější režim spadnou firmy, kde má podíl stát, kraj nebo obec, pokud podnikají a musejí konkurovat dalším firmám na trhu. Vláda sestaví seznam typů smluv, na který se zákonná povinnost nebude vztahovat. „Situace firem, které podnikají v konkurenci, se tak vyřeší,“ říká poslanec Jan Chvojka (ČSSD). Právě on tento pozměňovací návrh během dneška předloží.
S výjimkou nemá problém ani autor zákona, poslanec Jan Farský z TOP 09 a STAN. „Jinak by v registru stejně byla jen spousta začerněných smluv, protože by šlo o obchodní a bankovní tajemství nebo bezpečnost státu,“ uvedl. Ušetří se tak i na administrativě, kdy by musely podniky vyčlenit pracovníky, kteří by chráněné údaje začerňovali. Zákon se vztahuje na podniky, v nichž má stát aspoň třicetiprocentní podíl, a kromě případů, které mají ochránit firemní zisky, pamatuje i na další výjimky – například zákaznické smlouvy do registru nepatří automaticky. Vedle obchodně a bezpečnostně citlivých informací zůstanou vždy skrytá také data, která spadají pod ochranu osobních údajů. „Našli jsme kompromis, který neohrozí ničí konkurenceschopnost, ale zachová transparentnost,“ míní Farský. Dalším vyjednaným kompromisům patří limit na objednávky a faktury, na web budou muset jen ty, které překročí 50 tisíc korun, smlouvy však mají do registru spadnout všechny. Ty, které se tam neobjeví ani po třech měsících od podpisu, budou automaticky neplatné.
Pokaždé, když poslanec Jan Farský (TOP 09) mluví se svými kolegy o povinném zveřejňování smluv, poslechne si podobnou formulaci: „Jsme rozhodně pro zveřejňování, ale…“ Série rozličných „ale“ trvá už dva roky, zákon o registru smluv leží ve sněmovně podruhé. Poté, co se do věci vložila před volbami iniciativa Rekonstrukce státu a nechala budoucí zákonodárce podepsat, že zákon schválí, nemá už nová sněmovna odvahu předlohu zamítnout. Teď někteří poslanci bojují aspoň za to, aby nezačala platit už od Nového roku.
Poslední pokus má složitý název, ale jednoduchý účinek. Hospodářský výbor sněmovny si vymínil, že chce, aby ministerstvo vnitra připravilo k textu studii dopadů regulace na obce. Pokud by uspěl, dolní komora nestihne předlohu schválit v červnu, ale až po prázdninách. „Je to samozřejmě snaha o odsunutí účinnosti. Hlasovalo by se v září, pak nám to vrátí Senát, ten přehlasujeme někdy v prosinci a už nebude čas, aby zákon platil od ledna,“ odmítá postup autor zákona Farský.
Mezistanice: Senát Podle informací HN i vyjádření senátorů horní komora zákon sice nezamítne, ale vrátí ho do sněmovny se změnami. Původně senátorům, kteří jsou často členy zastupitelstev, vadilo, že se malé obce zhroutí pod novou náloží úředničiny. Proto už od poslanců dostanou upravenou variantu, kdy menší města získají dvouletý odklad. „To by mohlo stačit. Je ovšem možné, že budeme chtít zvednout limit, pod kterým není povinné věšet na web faktury a objednávky,“ uvedla Hana Doupovcová, senátorka za ČSSD a sama krajská i obecní zastupitelka.
Původně v zákoně žádné limity nebyly, do centrální evidence měla zamířit povinně každá smlouva, faktura a objednávka, kterou uzavře stát, kraj, obec nebo firmy, v nichž mají podíl. Vyjednaný ústupek zní 50 tisíc na faktury a objednávky. Senát pravděpodobně nebude spěchat s projednáním zákona ani s jeho návratem do sněmovny. Kdyby se přidala i hospodářským výborem požadovaná studie, je lednový termín účinnosti nereálný.
„Kdybychom měli třetí čtení až v září, nedá se zaručit, že zákon bude platit už od ledna. Jsem rozhodně pro, abychom ho schválili už v červnu,“ odmítl zdržovací taktiku Jan Chvojka, poslanec ČSSD a zpravodaj zákona. Studie dopadů přitom není nutná, vypracovala ji už přechodná vláda Jiřího Rusnoka a každý si ji může přečíst v příloze zákona. Ministři prezidentského kabinetu spočítali, že pověšení dokumentu na internet zabere průměrně pět minut, přičemž pro obce se třemi až dvanácti tisíci obyvateli by šlo zhruba o 11 textů denně. Hospodářský výbor nemůže sám rozhodnout o tom, zda se bude dělat nová studie. Musí přesvědčit celou sněmovnu.
Výjimky a kompromisy Nápad se studií je však už spíš neškodnou zábavou vedle překážek, které musel Farský překonávat v únoru. Tehdy ve sněmovně převládala nálada, aby vypadl základní princip, kdy nezveřejněná smlouva neplatí – měla stačit pokuta. Jenže bez hrozby neplatnosti utajovaných smluv celý zákon ztrácí smysl. To je také jediný bod, o kterém není Jan Farský ochotný diskutovat. Jinak se rozhodl, že s poslanci a zájmovými skupinami vyjedná kompromis. Vznikl tak už zmíněný limit a také dvouletý odklad pro menší obce. Konkrétně pro ty, které mají jen pověřený úřad. „Takových je kolem čtyř set. Mezitím už budou zkušenosti s provozem, automatizované softwary, bude to pro ně i levnější,“ vypočítal Farský. Jako starosta Semil už dva roky obecní smlouvy zveřejňuje dobrovolně. Oproti původnímu plánu dostanou výjimku také některé smlouvy, které uzavírají státem či samosprávami (spolu)vlastněné firmy.
Hrozba další byrokracie zajímala hlavně sociální demokraty, tématu obchodních smluv se chytilo hnutí ANO. „Není problém se zveřejňováním nákupů, ale u prodejů by to mohlo dost poškodit podnikání státních či obecních firem,“ rem,“ zasazoval se o výjimky ministr financí Andrej Babiš na serveru financí Česká justice. Jde ovšem spíš o kosmetickou úpravu. V registru by se totiž nezveřejňovalo nic víc, než co může ven podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obchodní tajemství, know-how, marže nebo osobní údaje by tak jako tak zůstaly utajené. Vyškrtnutí podobných smluv však zabrání tomu, aby se v centrální evidenci hromadily dokumenty, kde je většina textu začerněná. Ušetří se tak i zbytečná práce. Úředníci by museli nad každým takovým kontraktem sedět, zamazávat utajované informace, a ve výsledku by veřejnost stejně podle takového textu nedokázala nic zkontrolovat.
72 MILIONŮ má podle odhadu ministerstva financí stát zavedení povinného zveřejňování všechny územně správní celky na jeden rok. Konkrétně pro obec do tří tisíc obyvatel by měly náklady činit 6,5 tisíce ročně, pro města s více než 50 tisíci lidmi pak zhruba 233 tisíc za rok, a to v případě, že by všechno převáděla z papírové podoby.
71 DOKUMENTŮ denně by průměrně zpracovávala česká velkoměsta, naopak u obcí do 3000 obyvatel počítá odhad ministerstva vnitra se dvěma texty denně.
Není problém se zveřejňováním nákupů, ale u prodejů by to mohlo dost poškodit podnikání státních či obecních firem.
Od 1. ledna 2015 mají všichni, kteří hospodaří se státními penězi, povinně zveřejňovat smlouvy, faktury a objednávky na webu.
CENTRÁLNÍ REGISTR Všechny smlouvy, faktury a objednávky budou vyvěšené na jednom portálu, který spravuje ministerstvo vnitra. Ten už dnes funguje, ale na nepovinné bázi. Registr vznikl ve spolupráci ministerstva vnitra a financí, jehož tehdejší šéf Miroslav Kalousek (TOP 09) na databázi uvolnil asi šest milionů.
LIMIT Pro faktury a objednávky do 50 tisíc korun bude platit výjimka, nebudou muset být zveřejněny, smlouvy poputují na web všechny.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ Menší města, kde je jen pověřený obecní úřad, dostanou dvouletý odklad, kdy pro ně bude zveřejňování nepovinné.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ Podle propočtů ministerstva vnitra zabere vyvěšení jedné smlouvy zhruba pět minut. Tomu odpovídá i zkušenost Libereckého kraje, jediného hejtmanství, které do registru posílá od loňska dokumenty dobrovolně. Zatím tak zveřejnil přibližně 3900 textů
OCHRANA ÚDAJŮ Z povinnosti zveřejnění jsou automaticky vyjmuty údaje, které spadají pod ochranu osobních údajů, obchodního tajemství nebo ochranu bezpečnosti státu.
NÁKLADY Obce a ministerstva budou potřebovat v zásadě jen počítač a skener. Mzdové náklady odhaduje důvodová zpráva na 230 tisíc korun ročně u obcí nad 50 tisíc obyvatel, u malých obcí do 3 tisíc obyvatel na 6,5 tisíce korun.
LEPŠÍ KONTROLA Zákon má přinést efektivnější hospodaření s tím, že starosta nebo úředník raději nevýhodnou smlouvu vůbec neuzavře. Výhodou má být i možnost snadno zjistit jednotkovou cenu, například za kolik se běžně v republice stavějí cyklostezky.
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Zákon se vztahuje i na firmy, v nichž má stát, město nebo kraj vlastnický podíl alespoň ve výši 30 procent. Výjimku dostanou takové typy smluv, které by ohrožovaly firemní konkurenceschopnost.
NEZVEŘEJNĚNÉ NEPLATÍ Obce nebo ministerstva budou mít celkem tři měsíce na to, aby podepsanou smlouvu nebo fakturu daly do evidence. Dokud není vyvěšená, není smlouva účinná – pokud na webu nevisí ani 90 dnů od podpisu, je automaticky neplatná.
Hospodářské noviny, 13. 5. 2014, rubrika: Titulní strana, str. 1
