Začíná Studio Česko, při jehož poslechu vás vítá Ondřej Černý. Naším hostem je ministr práce a sociálních věcí a také místopředseda strany TOP 09 Jaromír Drábek. Dobrý den, vítejte.
Dobré odpoledne.
Bude při současné znalosti vývoje ekonomiky při navyšování existen..., navyšování existenčního a životního minima?
Tak, je potřeba se podívat i na tu druhou stranu, o které mluvil premiér, a to je zabránění zneužívání sociálních dávek. Od prvního ledna zavádíme 2 velmi podstatné nástroje, které k tomu směřují. Za prvé je to veřejná služba, která bude určena především dlouhodobě nezaměstnaným, těm, kteří si zvykli jako jediní svůj příjem používat finanční pomoc od státu a druhý základní způsob, jak s tímto nešvarem pracovat, je velmi významné posílení boje proti nelegálnímu zaměstnávání, protože bohužel řada těch, kteří využívají sociální systém, tak při tom ještě pracují načerno. Takže nemůžeme se na to zvýšení životního a existenčního minima, které skutečně souvisí se zvýšením spodní sazby DPH, to vláda slíbila, tu kompenzaci, takže já ten návrh předkládám vládě, protože životní a existenční minimum je určováno nařízením vlády, ale nelze to oddělovat od těch dalších opatření, která naopak mají ...
Tomu rozumím, ale zase na druhou stranu ...
... sociální systém zpřehlednit a zaměřit skutečně na ty, kteří ho potřebují.
Nelze to odlišovat od reálné situace, dnes váš stranický kolega Miroslav Kalousek přišel s tím, že v lednu se přijde s přepracovanou predikcí vývoje hospodářství v České republice na příští rok. Neustále se počítá s tím růstem, který přesahuje 2 procenta, což není pro řadu ekonomů příliš realistická situace. Znovu se tedy ptám, zda ty parametry už v tuto chvíli nejsou nastaveny špatně a nebudete muset velmi výrazně přepracovávat?
Tak, já skutečně trvám na tom, že správná cesta je omezit vydávání finančních prostředků na ty, kteří ve skutečnosti tu pomoc nepotřebují, ale pokud existenční minimum od ledna navrhuji ve výši 2 tisíce 200 korun měsíčně, tak to si myslím, že je skutečně částka, která zajistí pouze přežití.
Tedy na to bude vždycky.
Tedy myslím si, že stát má na to přežití, na to, aby lidem, kteří jsou skutečně v nouzi nezaviněně a skutečně je potřeba jim pomoct k tomu, aby měli alespoň naprosto základní prostředky na přežití, tak na to si myslím, že by stát měl mít vždycky.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí podle opozice a také zástupců některých organizací v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí více než 3 miliardy korun, aby nebyla ohrožena samotná existence sociálních služeb, které slouží seniorům nebo lidem s postižením. Vy to tak necháte?
Tak, je potřeba říct, že do této oblasti jde přibližně 25 miliard korun ročně. 25 miliard korun ročně vůbec není málo. A ta vydělená část, o které se diskutuje, těch 6 miliard, které jdou jako dotace do sociálních služeb, tedy dotace poskytovatelům, dotace těm, který, kteří zřizují, kteří provozují ta jednotlivá zařízení ze strany státu, tak to je skutečně jenom jeden malý výsek. A my tady můžeme diskutovat o tom, jestli stát má dotacemi přispívat na provoz těch zařízení 6 miliardami nebo 8 miliardami ...
Podle vás je to tedy dost a těch 9 miliard, co žádá Asociace krajů naprosto neodpovídá.
... nebo 10 miliardami, ale je potřeba se podívat také na to, kolik přispívají kraje, kolik přispívají obce. A tady je skutečně velmi rozdílná situace kraj od kraje. Já samozřejmě bych byl velmi rád, kdybych mohl poskytovatelům sociálních služeb dát místo 6 miliard 8 miliard nebo 10 miliard.
Ale?
Ale, to vám řekne každý ministr, že má ve své kapitole málo peněz a že by potřeboval víc.
Tedy nepřipadá v úvahu to navýšení na 8,9 miliardy, jak žádá Asociace krajů?
Já to nevidím jako reálné. Já jsem velmi rád, že se mi podařilo vybojovat, aby ta částka z roku 2010 na ro..., z roku 2011 na rok 2012 neklesla, to znamená ta částka je přesně stejná pro rok 2012, jako byla letos, to si myslím, že je velký úspěch při vyjednávání státního rozpočtu a nepovažuju za realistické nějaké výrazné navýšení této částky, byť bych byl samozřejmě rád.
A co pohled poslankyně za ČSSD a také bývalé plzeňské hejtmanky Milady Emmerové?
Milada EMMEROVÁ, poslankyně, bývalá plzeňská hejtmanka /ČSSD/
Tyhle ty lidi podezřívat a pořád mít dojem, že na to nemají nárok a zpřísňovat to, vlastně jim ztrpčovat život, který už tak mají trpkej díky svému handicapu, tak to mně tedy osobně vadí a chtěla bych tyhle ty lidi těhle nepřízní ušetřit.
Nemá paní poslankyně pravdu? Nejde třeba ten systém nastavit tak, aby dotace na sociální služby byly nárokové?
Já znovu opakuji, dotace na sociální služby jsou dotace poskytovatelům, nikoliv dotace klientům. Ta velká část těch peněz z těch 25 miliard, téměř 20 miliard, jde formou příspěvku na péči, to znamená formou příspěvku konkrétně tomu zdravotně postiženému. A to si myslím, že je ten správný způsob a já s paní poslankyní Emmerovou souhlasím v tom, že především bychom ty peníze měli směřovat právě těm, kteří jsou zdravotně postižení, kteří mají ten handicap a maximálně, v maximální míře by si ti lidé měli o té poskytnuté službě ...
Rozhodovat sami.
Rozhodovat sami.
Na návrh poslankyně Lenky Kohoutové z ODS přijal sněmovní sociální výbor usnesení, kterým vyzval vámi vedený resort k vypracování analýzy. Jak v příštím roce dolehne na fungování sociálních služeb navýšená dolní sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent? Už máte tu analýzu vypracovanou?
Tak, já těch požadavků na jednotlivé analýzy a propočty dostávám skutečně velkou řadu. Ano, my jsme zpracovávali analýzu dopadu s zvýšení dolní sazby DPH na jednotlivé sociální skupiny. Nicméně přesto, že výzkumný ústav práce a sociálních věcí je v této oblasti skutečně zkušený a dlouhodobě v této oblasti působí, tak pokud bychom měli nějak, dělat nějakou detailní analýzu, tak by byla velmi náročná jak finančně, tak časově. To nejde zvládnout v reálném čase tak, aby to bylo využitelné v tom krátkodobém horizontu. Nicméně ty hrubé analýzy ukazují a nakonec vracíme se tím k tomu prvnímu tématu, že je potřeba skutečně kompenzovat sociální situaci u těch úplně nejslabších, to znamená u těch, kteří se pohybují svými příjmy kolem životního minima. U těch ostatních ta kompenzace, která je například prostřednictvím pravidelné valorizace důchodů, tak ta je dostatečná, tam, kde se jedná o rodiny s dětmi, tak tam ta kompenzace je zase zprostředkována zvýšením odpočitatelné částky nebo odpočtu daňového na dítě, takže tím chci ukázat, že těch kompenzacích, ...
Podle těch vašich dat tedy nikdo ...
... těch kompenzací je několik druhů a nemělo by to nijak výrazně zasáhnout žádnou sociální skupinu.
Říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který je dnes hostem Studia Česko. Od začátku příštího roku by se tedy měla také zpřísnit dosavadní pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti. Už jste to ostatně naznačoval. A i když opoziční poslanci v některých případech mluví o potupných veřejně prospěšných pracích, tak poslankyně, už zmíněná, Občanské demokratické strany Lenka Kohoutová upřesňuje, že nepůjde pouze o zametání a odklízení sněhu.
Lenka KOHOUTOVÁ, poslankyně /ODS/
Veřejná služba se rozšíří nejenom na úklidové práce, ale na práce, které jsou za veřejným prospěchem, čili i pomoc ve zdravotnictví, školství nebo asistence v neziskových organizacích.
Podle jakého klíče se ti lidé k nejrůznějším typům veřejné pomoci dostanou?
Tak, my skoro někdy diskutujeme ve veřejném prostoru, jakoby to bylo něco úplně nového, jako kdyby od prvního ledna se zaváděl nějaký úplně nový instrument. Ne, veřejná služba přece funguje i v současné době, je na ní ...
To je pravda, ale teď jsme na nějakých 15 tisících a vy se chcete dostat k 50 tisícům.
Přesně tak. To znamená ztrojnásobit ten počet v příštím roce, to znamená pro nás jít do těch obcí, které dnes veřejnou službu neorganizovaly, jít nejenom do obcí, od prvního ledna se rozšiřuje ten záběr nejenom na účely obce, ale i na účely kraje a na účely státu. Na ty obecně prospěšné účely. A to rozšíření je velmi důležité v obou směrech. Jak v tom záběru, co do struktury těch prací, tak co do záběru těch subjektů, ke kterým bude směřován. Já skutečně nemám žádný, žádnou obavu z toho, že by bylo na jedné straně nedostatek práce, na druhou stranu že by nebylo možné pro těch 50 tisíc lidí veřejnou službu zorganizovat, pokud dnes jsou ...
Z čeho vycházíte? Protože přece jenom obce častokrát říkají, že nemají pro ty své zaměstnané dostatek práce. Teď chcete ty počty míst ztrojnásobit. Bude to tak, že si obce u vás budou objednávat a úřady práce budou zajišťovat?
Ne, obce si rozhodně /výpadek signálu/ na to, že by měly málo práce pro ty lidi, které je potřeba zaměstnat ve veřejné službě. Obce si často stěžují, zejména malé obce, že nemají dostatečnou administrativní kapacitu, že nemají dost financí na to, aby tu veřejnou službu zorganizovali a v tom jim právě chceme ulehčit od prvního ledna, protože pokud od prvního ledna všechna ta administrativní zátěž bude přesunuta na úřady práce, i ta organizační stránka bude přesunuta na úřady práce, tak právě chceme, aby se veřejná služba rozšířila především do menších obcí, kde dnes bylo nereálné veřejnou službu zorganizovat tak, abychom i právě nezaměstnané, ty, kteří dlouhodobě žijí na sociálních dávkách, v těch menších obcích, tak abychom je byli schopni do veřejné služby zapojit.
Tedy případně může být i jakýsi export nezaměstnaných do míst, která budou potřebovat?
Ne, to určitě ne. Ale jde nám o to, aby skutečně i ti, i ty skupiny, které nejsou sociálně přizpůsobivé, tak aby i v těch menších obcích o ně bylo postaráno tak, aby se mohly začlenit do normálního způsobu života a aby i pro ně bylo normální, že ráno se vstane do práce a že v noci se spí.
Pro vás je právě tato skupina společně s dlouhodobě nezaměstnanými těmi, respektive ještě těmi, kteří jsou podezřelí ze zneužívání systému, tou skupinou, která by primárně měla ty veřejně prospěšné práce sloužit, ale podle jakých kritérií tedy skutečně budete určovat, kdo je podezřelý z možného zneužívání systému?
Ta kritéria budou velmi jednoduchá. Budou základní 2 skupiny, na které se budeme zaměřovat. Tak, jak už jsem řekl, tou první a velkou skupinou budou lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. To znamená ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než 2 roky, tak ty bychom chtěli během příštího roku obsloužit veřejnou službou ...
Primárně.
Zejména tak, aby skutečně si obnovovali pracovní návyky, ale také obnovovali standardní životní styl tak, aby bylo jasné, že i oni se řídí tou zásadou, že normální je pracovat a normální je mít ten klasický denní režim, kdy ráno se jde do práce a v noci se odpočívá. A potom je druhá skupina, početně mnohem menší, a to je skupina lidí, kteří ten systém podpory v nezaměstnanosti sofistikovaně zneužívají a já skutečně mám na stole případy, kdy někteří lidé, skutečně třeba pátý nebo sedmý rok za sebou, vždycky půl roku pracují a půl roku pobírají podporu v nezaměstnanosti a to je také důvod, proč já jsem tak prosazoval, aby veřejná služba byla určena nejenom pro dlouhodobě nezaměstnané, ale abychom si mohli došlápnout právě i na ty, kteří spekulativně se stávají nezaměstnanými rok co rok.
Tedy cíleně budete, nechci říct útočit, ale zaměřovat se na ty sezónní pracovníky?
Ano, ta druhá skupina budou lidé, kteří jsou pravidelně po několikáté v posledním období uchazeči o zaměstnání v tom pravidelném sezónním cyklu.
No, aby také nehrozilo, že by mohlo dojít na učitele, protože ti ne vždy z vlastní viny přes léto nepracují.
Tak, tady můžu naprosto jednoznačně uklidnit učitele, že vzhledem k tomu, že prázdniny mají dlouhé 2 měsíce, tak jich se to jistě týkat nebude.
Velkou novinkou má být také takzvaná sociální karta. Prý vám ale působí mírné komplikace. Že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím nerozhodl o tendru právě na sociální karty. Proč, tak to vysvětlil předseda úřadu Petr Rafaj.
Petr RAFAJ, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Hlavním důvodem je podezření na to, že ministerstvo práce a sociálních věcí ve vypisování této zakázky nepostupovalo podle zákonu o veřejných zakázkách, pro tuto zakázku měly být stanoveny tvrdší limity, lhůty, povinnost zveřejnění a další povinnosti.
Tak, slyšel jste výtky ze strany šéfa antimonopolního úřadu, nemá pravdu?
Tak, já k tomu řeknu konstatování, že my jsme skutečně nepostupovali podle zákona o veřejných zakázkách, protože podle našich výkladů by bylo chybné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách proto, že ta zakázka má nulovou finanční hodnotu. Tedy v takovém případě podle našeho právního výkladu není možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.
Není, nebyla tam možnost, ale vy jste si z těch možností nevybral.
Není ani možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Nicméně fakticky my jsme řadu těch prvků naplnili. To veřejné řízení bylo transparentní, od 30. června jsme měli na webu všechny zadávací podmínky, všichni uchazeči, kteří se mohli hlásit do toho výběrového řízení, tak měli stejné množství informací, dokonce i dotazy, které kladly, tak byly přístupné všem uchazečům o tu zakázku. Každý občan si může i dnes na webu MPSV zkontrolovat, jaký průběh měla ta zakázka, jaké byly kladené otázky, jak byly vypsané ty podmínky, jaké nabídky jednotliví uchazeči poskytli, to znamená to výběrové řízení bylo naprosto transparentní, myslím si, že mnohem transparentnější, než kdybychom rigorózně postupovali podle zákona o veřejných zakázkách. A tak, jak říkám, podle našeho výkladu, pokud je nulová finanční hodnota vůči tomu uchazeči nebo tomu smluvnímu partnerovi, tak není možné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Byly o tom v minulosti i různé soudní spory. My prostě čekáme na to, jaké stanovisko dá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podle toho potom budeme postupovat dál.
Hypoteticky, protože skutečně to rozhodnutí ještě není na stole, pokud by antimonopolní úřad ten tendr zrušil, půjdete opětovně cestou obchodní soutěže?
Tak, já neumím v tuto chvíli předjímat, jaké bude to rozhodnutí ...
Říkáte, že jiná cesta nebyla, tedy z logiky věci vyplývá, že byste musel jít stejnou cestou, maximálně s jinými parametry.
To rozhodnutí není černá nebo bílá. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže buď může konstatovat, že jsme postupovali v souladu s právními předpisy nebo nám může vytknout nějaký konkrétní nesoulad s právními předpisy a tam my samozřejmě vyhodnotíme, jak ten konkrétní nesoulad případně co nejjednodušším způsobem a co nejlépe napravit. Ale znovu zdůrazňuji, že věcně jsme postupovali naprosto transparentně a každý si to může na webu zkontrolovat.
Hypoteticky, pokud ten tendr padne pod stůl, co bude dál?
No, budeme se snažit co nejrychleji dospět k výsledku.
Jít stejnou cestou?
Už teď máme bohužel 2 měsíce zpoždění tím, že ...
Vy máte vítěze, se kterým nemůžete podepsat smlouvu. Co by se tedy dělo, ten vítěz by byl anulován nebo byste vypsali nové výběrové řízení, případně byste poptávkovým řízením oslovili pouze ty 3 společnosti?
To záleží na konkrétním znění toho případného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To v tuto chvíli není možné předjímat. Pokud by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ...
Tak, přece chcete tu reformu rozjet, předpokládám, že už máte v tuto chvíli nějaké scénáře, jak postupovat.
Samozřejmě. Budeme postupovat co nejrychleji v souladu s českými právními předpisy. Ale v tuto chvíli není možné hypoteticky spekulovat o tom, jaký bude výsledek toho řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože tam je skutečně desítky variant toho, jak může vypadat to na..., to konečné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V tuto chvíli problematické pro nás pouze je to, že to správní řízení už se táhne 2 měsíce a že pořád ještě nemáme výsledek.
Tak, Petr Rafaj říká, že bylo složité, kdybyste postupovali jednodušeji, tak to netrvalo tak dlouho. Každopádně ...
Ne, já musím, promiňte, ale já musím říci, že my ...
To jsou slova šéfa antimonopolního úřadu.
... jsme postupovali skutečně naprosto transparentně a naprosto jednoduše. Ty zadávací podmínky jsou všem dostupné a všichni si to mohou vyhodnotit.
Jaká je v tuto chvíli pozice České spořitelny? Máte podepsanou alespoň smlouvu o smlouvě budoucí nebo vyhrála tendr a nemá v ruce nic?
Nemáme podepsaný žádný vztah, to ani nemůžeme na základě předběžného rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To předběžné rozhodnutí samozřejmě ministerstvo respektuje. Došlo k vyhodnocení té soutěže a ze 3 uchazečů, kteří se přihlásili, tak byla vybrána Česká spořitelna jako vítěz tou výběrovou komisí, obdobně, jako je to u zákona o veřejných zakázkách, ten postup byl velmi obdobný, ta komise doporučila tedy vítěze a v tuto chvíli čekáme na ukončení toho předběžného opatření a tak, abychom mohli uzavřít smlouvu.
V momentu, kdy skutečně skončí to předběžné opatření, tak v jakém časovém horizontu jste schopni celý ten systém, to znamená expedování karet, spuštění, rozjetí, rozjet?
To bude trvat několik málo měsíců. My v první chvíli musíme dokončit vyjednávání o smlouvě, ve chvíli, kdy padne to předběžné opatření a na základě uzavřené smlouvy budeme potom postupovat velmi rychle při přípravě vydávání těch karet, já odhaduji ten ...
Bohužel ta smlouva už není nějakým způsobem, pardon?
... časový horizont, já odhaduji ten časový horizont tak na 3, 4 měsíce od té doby, kdy se podepíše smlouva na počátek vydávání těch karet sociálních systémů konkrétním, individuálně konkrétním klientům.
Nejsou ta zásadní data té smlouvy v tuto chvíli už svým způsobem jasná? Přece jenom vy jste měli v tom výběrovém řízení určité podmínky, tak dalo by se odvodit, že už máte nějaký rastr, do kterého se jenom drobnosti doplní.
Ano, samozřejmě. To máte naprostou pravdu. Nicméně tak, jak jste sám říkal, tak to rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže může být skutečně v mnoha různých variantách. Například si umím představit, a prosím, nechci spekulovat, ale umím si představit i to, že úřad bude konstatovat, že je potřeba upravit nějaké jednotlivosti, protože jinak já si neumím představit skutečně, že by ten, že by ten celý proces byl vyhodnocen jako nedostatečně transparentní. To si skutečně představit nedovedu. Takže já bych skutečně vyčkal na konečné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a potom můžeme postupovat dál.
Jenom, jak dlouho bude souběžně fungovat ten stávající systém a ten nový systém? Protože předpokládám, že tam určitá doba překryvu také musí být a zároveň ne všichni budou, předpokládám, disponovat těmi kartami, ne všichni budou povinni fungovat právě s nimi.
Tak dlouho, jak to bude potřeba. Pro nás je jediným nepříjemným faktorem ...
Tam jsou náklady, které jsou plus, mínus 20 milionů měsíčně.
... finanční náročnost. Tam prostě, ano, přesně tak, to potvrzuji, nám prostě utíká přibližně 20 milionů každým měsícem, dokud poběží ten starý systém a my nebudeme moci nahodit ten nový elektroničtější, automatičtější a tedy s menšími náklady. Prostě efektivnější.
A nebylo by tedy racionální říci, od vyhlášení antimonopolního úřadu zde budou plus, mínus 2, maximálně 3 měsíce, co to poběží souběžně a posléze přecházíme na nový systém?
Však tak to také bude. Jenom já nechci předjímat, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to konečné rozhodnutí vydá a kdy my budeme moci uzavřít smlouvu a kdy budeme moci pokračovat v těch konkrétních krocích, které potom už mají milníky každý týden.
Posloucháte Studio Česko dnes s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Vláda původně od ledna penzistům slibovala průměrné zvýšení důchodu o 259 korun, nakonec by ale důchody měly vzrůst o 174 koruny. Dojde k tomu nebo ne?
Tak, já to musím opravit. Vláda nikdy neslibovala žádnou takovou výši. Ta výše, to je spekulace založená na tom, že v létě růst inflace a růst životních nákladů byl o něco vyšší, než bylo potom na konci léta a vzhledem k tomu, že ty údaje pro valorizaci důchodů se berou až z čísel na konci léta, no, tak ta čísla byla nakonec nižší než ta původně předpokládaná a odhadovaná, která byla někdy z přelomu června a července, tedy vláda nic neslibovala, valorizace je v takové výši, jak je zákonná podle dat statistického úřadu.
Stávající penzisté ještě nebudou těmi, kteří téměř ve 100 procentech spoléhají na výplatu od státu nebo respektive jsou právě těmi, kteří spoléhají, ale vláda Petra Nečase to chce důchodovou reformou změnit, ale problém s tou reformou má nejenom opozice, ale také odbory, jak konstatoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
V žádném případě nechceme se dotýkat toho průběžného systému, protože ten jediný funguje a funguje dobře a chceme teda se zabývat tou otázkou těch kapitálových fondů, ano, chceme se zabývat otázkou transformací těch fondů, které nesplňují ty účely, se kterými byly založeny, to jsou ty velké rozdíly mezi námi. A pak je tam ještě jeden rozdíl, a to je povinnost, anebo dobrovolnost. My v žádném případě nepodporujeme povinnost, protože se domníváme, že na to řada lidí nebude mít finanční prostředky.
Tak, povinnost už se vyřešila. Dojde tedy v druhém pilíři k dobrovolnému systému, ale vy říkáte, nebudu usilovat o povinný vstup do druhého pilíře, ale budu se i nadále snažit o to, aby vstup do druhého pilíře byl automatický s možností z něj vystoupit. Proč vlastně vzniká ale druhý důchodový pilíř, kam si lidé mohou dobrovolně, což je to podstatné slovo, spořit, když v takzvaném třetím pilíři už tak činí řadu let?
Z jednoduchého důvodu, protože třetí pilíř je založen na přehazování peněz z jedné kapsy do druhé.
A nebude se to teď /nesrozumitelné/ v momentě, kdy to není povinné?
Ne, ten státní příspěvek ve třetím pilíři je prostě, zapřičiňuje to, že se tam vyberou nějaké peníze na daních a ty se potom zpátky daňovým poplatníkům přidají jako příspěvek na důchod. Druhý pilíř je postavený jinak. Tam ...
A může fungovat, pokud se do něj nezapojí minimálně polovina lidí, kteří odvádějí důchod?
Ano, samozřejmě, může fungovat. Ale rozdíl oproti tomu ...
A bude funkční?
... třetímu pilíři je právě to, že je dlouhodobě udržitelný, já věřím tomu, že bude funkční, že stejně tak jako v polovině 90. let, když se zaváděl ten dnešní systém penzijního připojištění, tak nebylo jasné, jestli bude pro občany dostatečně atraktivní, tak si myslím, že po pár letech budeme moci říci i, že i u toho nového systému spoření, že bylo od začátku jasné, že dostatečně atraktivní bude a já věřím, že na to přijdou i ti, kteří dnes jsou kritiky toho nového systému.
Bude nějaká kampaň nebo spoléháte na to, že na to ti lidé přijdou?
Spoléháme na to, že na to ti lidé přijdou a samozřejmě, že určitě i ty fondy využijí všechny svoje možnosti, aby přesvědčily svoje budoucí klienty, že to spoření je pro ně výhodné.
Tak, to bylo dnešní Studio Česko. Naším hostem byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.
Děkuji za pozvání a přeju pěkný zbytek odpoledne.
Český rozhlas - Rádio Česko, 29. 11. 2011
