Příznivci jim říkají docenti, odpůrci dědci. Ministr zdravotnictví a pražský primátor mají hodně společného: úspěšní lékaři přišli do politiky až po šedesátce. A dělají tam věci, kvůli nimž předchůdci padali. Bohuslav Svoboda odstřihl lobbisty od pražské radnice. Leoš Heger prosazuje zdravotnické reformy. MF DNES je pozvala k jednomu stolu v kavárně Slavia.
Bohuslav Svoboda: Politika není „baví nebaví“. Člověk se rozhodne, že chce něco udělat, dovršit v životě. Občas máte fázi, že co jste si předsevzali, tak běží a daří se. Občas pocit, že se nedaří. Pocity úspěchu, neúspěchu, nebo dokonce zmaru se pořád střídají.
Leoš Heger: Můj rozjezd v politice trval dlouho, potřeboval jsem víc než sto dní hájení a jsem rád, že jsem to přežil. Teď rád říkám, že jsem ve druhém ročníku, a až budu ve třeťáku, bude to snad ještě lepší. V politice jsou občas lidé, s nimž by člověk na pivo nešel, ale jsou tam též lidé velmi schopní. Samozřejmě, koláč schopností je velký a může u někoho být namíchán i tak, že může nadělat dost zla.
Svoboda: Jestli je něco pro mně obtížné, tak je to volební shromáždění,mítinky.
Heger: To máme velmi společné! Když jsem stál vedle soupeřů a slyšel, jak oslovují voliče na ulici, tak jsem vždycky záviděl.
Svoboda: To stranická schůze je práce. Ale volební shromáždění je zvláštní komunikační proces. Hovoříš k někomu, o němž tušíš, že ho otravuješ. Překážíš na ulici a bereš mu čas.
Heger: Ale jsou lidé, kteří to umějí. Koukni na jakoukoliv odborářskou demonstraci, na Palackého náměstí před ministerstvem jich máme hodně za sebou. Tam by se měly vybírat největší talenty.
Svoboda: Vždy jsem si říkal, že politika vyžaduje, aby ti lidé měli nějakou životní zkušenost. To jsem vnímal u prezidenta Reagana: Měl za sebou dráhu herce, úspěšného odborového předáka, vydělal peníze, prostě měl už za sebou vše. A najednou se rozhodl, že ten boj se sovětskou říší vyhraje. Byl naprosto neústupný, neměl žádný jiný zájem. Už tolikrát ho fotografovali, už tolikrát vystupoval na plátně, už tolikrát mu tleskali, už tolikrát ho vypískali. On skutečně šel za tím, co chtěl udělat. Nic ho nerozptylovalo – zábava, hry, ženy, peníze. Měl jeden jediný úkol.
Heger: My se oba snažíme být odolní vůči vlivům zvenčí, život nás hodně omlátil. Mně hodně. Prošel jsem množstvím nejrůznějších profesních a životních situací. Co tě nespálí, to tě posílí. Tento aspekt je u starších lidí důležitý. Když máš tohle za sebou, vidíš život s velkým nadhledem. Já jsem prostě dosáhl nějakých úspěchů a neúspěchů. Vytvořil jsem si za tu dobu nějakou pověst. A protože už mám blízko poslednímu soudu, tak nemám zapotřebí si ji kazit.
Svoboda: Nejvýraznější na politickém vývoji Petra Nečase je, že vyzrál. On má v mnoha věcech jasno. Vyzrál do boje s klientelismem, to je u nás obtížné. Získal skutečně nadhled. Když si ho promítnu za mlada, tak je to posun dopředu.
Heger: Dlouhodobý pobyt v politice je pozitivní zkušenost. Lidé, jako jsou Nečas, Kalousek, Schwarzenberg, Vondra, jsou typy, jež mají znalosti, vzdělání a rozhled na premiéra. Mají nadhled a jsou o etáž dvě výše než běžní ministři. Miroslav Kalousek je bystrý člověk s pamětí, kombinačními schopnostmi a citem pro politiku. Občas mu komplikuje život cholerická povaha, bez níž by nebyl schopen vykonávat všechny funkce s takovou energií.
Svoboda: Až do okamžiku, než jsi začal mluvit o choleričnosti, jsem myslel, že mluvíš o premiérovi.
Heger: Já sám cítím, že všechny ty vhodné, dobré vlastnosti pro politiku nemám. Někdy přemýšlím, jestli jsem na postu ministra zdravotnictví správně, nebo omylem. Koukám na své předchůdce, kteří se vykazovali velkou politickou aktivitou, slyšitelností a velkými plány. Zdá se mi však, že zdravotnictví potřebuje více klidu, méně viditelnosti, zato více práce na detailech.
Svoboda: Samozřejmě též pochybuji. Naskočil jsem do vlaku jiného. Ty alespoň do zdravotnického, kde jsi znal každou záchrannou brzdu a nouzový výstup. Já jsem komunální politiku tolik neznal.
Heger: Ale já politiku také ne. Třeba v TOP 09 je mnohem víc talentovaných, zkušenějších politiků a s větší energií než já. Já se tam snáším vnášet pochopení pro lidi a pro systém, to je v každé straně potřeba. Aby tam byla nejen ta bojovnost, ale také porozumění a snaha o spolupráci.
Svoboda: Samozřejmě vy máte o naší ODS zcela jasno. Stejně jako my máme jasno v nových stranách bez historie. Já jsem vstupoval do ODS s vědomím, že není v dobré kondici, že opustila ideové kořeny. Chci tam přitáhnout mladé lidi, dostat tam nové nápady, impulzy, myšlenky a zároveň neopustit elementární pravicové principy.
Heger: Na každé straně lze najít dobré a špatné. ODS byla rozpolcená a já si cením, že hnutí reprezentováno Petrem Nečasem a Bohuslavem Svobodou očišťuje stranu. A výtky, že naše TOP 09 byla one-man-show Miroslava Kalouska, jenž všechno sám rozhoduje? Tak to bylo na začátku. Silná ruka byla potřeba a ještě něco z toho přetrvává. Ale demokratická diskuse se u nás rozhodně rozšiřuje. Někdy diskutujeme docela vášnivě.
Mladá fronta DNES, 27. 1. 2012, Rubrika: Z domova, str. 4
