Senioři musí pracovat déle a déle a mladí jsou bez práce, tvrdí sociolog Jan Keller o situaci na trhu práce v EU i v České republice. Cituje přitom z výzkumu sociologa Patty, že do důchodu oproti devadesátým letům dnes odcházejí lidé v průměru o tři a půl roku později.
I jemu ale musí být v tomto případě jasné, že zvyšování věku odchodu do důchodu souvisí s plněním důchodového účtu. Pokud se počet pracujících a odvádějících odvody neustále snižuje a počet důchodců zvyšuje, pak se logicky oddaluje odchod do důchodu. To je jednoduchá matematika. Zdroje pro důchodový účet jsou omezené. V komentáři kandidát Keller vcelku jednoduše porovnává seniory a mladé, to ale tak jednoduše nejde.
Bývalá pravicová vláda zrušila alespoň po dobu tří let možnost slevy na dani pro pracující důchodce. Nezdanitelná část příjmu je obsažena v nezdaněných důchodech. Tady stát požádal o solidaritu se společností seniory. Mnohem větší problém osobně spatřuji v tom, že obrovská část mladých lidí nenachází uplatnění na trhu práce ani po ukončení studia. Kdykoliv diskutuji s majiteli firem v naší zemi, zejména těch strojírenských, slyším stále znovu: Potřebujeme mladé kvalifikované zaměstnance, ale nemůžeme je najít. Pak se opakují stížnosti na zrušení odborné přípravy v žádaných borech- zejména ve strojírenství. Realita je dnes taková, že odcházející pracovníky v předdůchodovém a důchodovém věku nemá kdo nahradit. Nejde ale jen o zrušení odborné přípravy. Přitom se i já přikláním ke změně modelu vzdělávání se širší všeobecnou průpravou a pak specializací. Jde zejména o absolutní nechuť a nezájem většiny mladých lidí pracovat v určitých profesích. Absolventi soukromých podnikatelských škol či vysokých škol převážně humanitního zaměření skutečně hledají práci obtížně. A měli by to vědět už ve chvíli, kdy se o oboru, kterému se chtějí v životě věnovat, rozhodují.
16. 4. 2014
