Česká komora architektů obhajuje stavební předpisy

Přední autority v oboru vyzvaly, aby odborné téma přestalo být záminkou k politickým přestřelkám. Smyslem stavebních předpisů je podle děkana Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (FA ČVUT) Ladislava Lábuse stanovit pravidla, aby se město přestalo rozpínat do krajiny. Dosud platné obecně technické požadavky na výstavbu v Praze podle něho vyšly z hygienických požadavků pro sídliště 80. let. Neumožňovaly například blokovou zástavbu na některých typech území, především v brownfields, opuštěných průmyslových areálech.

Do stavebních předpisů a jejich prostřednictvím se do primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) obuli provozovatelé venkovní reklamy, především společnost BigBoard. Dosud nekontrolovaný rozvoj velkoformátových reklamních ploch umožnil jejich provozovatelům vysoké zisky. Nyní se v tzv. zastavitelném území nemají billboardy velkého formátu povolovat. „Skupina, která provozuje ve městě určitý byznys, byla omezena a to se jí nelíbí,“ poznamenal Lábus. Na místě je podle něho jen odborná diskuse o předpisech.

Předseda ČKA Ivan Plicka apeloval na hájení veřejného zájmu před zájmy partikulárních skupin. „Pražské stavební předpisy stanovují pravidla pro stavění a to komora architektů vítá z principu,“ řekl Plicka. Za jejich kritikou podle něho patrně stojí česká „nechuť hrát podle pravidel“. Jan Jehlík z Ústavu urbanismu FA ČVUT označil nové předpisy, které vstoupí v platnost 1. října, za ideový základ pro tvorbu města, aby nebylo „náhodně rozmístěnými baráky na louce“.

„Pro nás je to opravdu výjimečné, 25 let od revoluce nevzniklo nic podobného,“ řekl Jehlík. „Z odborného tématu se nesmí stát politikum,“ žádal rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Smetana. Stejně jako Lábus nechce, aby se začínalo od píky.

ČKA se zastala svého prvního místopředsedy Pavla Hniličky, který na stavebních předpisech pracoval a inspiroval se obdobnými normami evropských měst, Vídně či Berlína. Do Hniličky jako hlavního tvůrce předpisů se naváži kampaň Prahapodlehudecka. cz. Uvádí, že na normě pracoval jako soukromá osoba.

„Jsem architekt, mám nějaké vzdělání, něco jsem se naučil,“ divil se kritice Hnilička. Podle něho je nejdůležitější, že stavby už nebude možné posuzovat jako solitéry bez kontextu.

„Kontext se řeší přes stavební, uliční čáru a regulovanou výšku budov,“ přiblížil architekt. Zpochybňovaný termín tzv. zahušťování zástavby se podle něho týká především rozvojových území, jakým jsou pozemky u nádraží Praha-Bubny. Takových v Praze Hnilička spočítal 3700 hektarů. „Neznamená to v žádném případě zastavovat parky, Stromovku, Strahov či Riegrovy sady,“ řekl architekt a za absolutní nesmysl označil obrázky Prahy poseté mrakodrapy. Problematická by podle nových předpisů podle něho byla i kontroverzní plánovaná novostavba na Vítězném náměstí, pro niž se vžil název Lední medvěd.

Hnilička připustil, že má obavy z toho, jak se stavebními předpisy může naložit nová garnitura, která po volbách obsadí magistrát. Upozornil však na přechodné období dvou let, kdy lze ještě podle starého předpisu realizovat projekty, jež začaly vznikat před 1. říjnem 2014.