(Projev před hlasováním Poslanecké sněmovny k vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, uveřejněno na oficiálním Facebookovém profilu)
Ano dámy a pánové, kolegové, i vy z hnutí ANO, jehož jsem byla součástí. Andrej Babiš byl pro mne obrovskou nadějí. Nadějí na to, že politika přestane být pejorativní slovo, že při slově politik se lidem nebude křivit pusa odporem. Uvěřila jsem mu.
Klidně si říkejte, blbá ženská, nalítla mu, bavte se na můj účet. Prosím, já to vydržím. Doposud jsem o některých věcech, které jsem zažila v hnutí ANO, nemluvila. Styděla jsem se přiznat si, že jsem byla nějaký čas loutkou Andreje Babiše. Připustit si to není lehké. A proto chci teď dodat odvahy i dalším kolegům, kteří někde v podvědomí vědí, čemu se propůjčili a komu slouží, ale bojí se posměchu, ztráty politické perspektivy, bojí se i msty Andreje Babiše. Nebojte se, bez vás a vaší poslušnosti bude bezmocný.
Za 4 roky, po které spoluvládne naší zemi, neudělal nic, čím by napravil politické prostředí u nás. Naopak. Uráží každého, na koho si ukáže. Bez důkazů osočuje lidi ze zlodějny, likviduje konkurenci, úkoluje novináře na špinavou práci, který následně odvede servilně svůj díl vůdcovské oddanosti a lže. Ano, Andrej Babiš lže.
V ANO jsem pochopila, že někdy zdlouhavé a nanicovaté diskuse tady u toho pultu jsou prostě daní za demokratické způsoby řízení státu, za opozici, která do všeho mluví, ale která je zapotřebí. Panu Babišovi to přijde jako tlachání. Proto se na klubu ANO žádné diskutování netrpělo. Co řekl vůdce, to platilo a běda, kdyby někdo prosazoval opačný postup. I já jsem byla ze začátku nadšená slovy pana Babiše, který mi říkal: že musel hrát s politiky hry, aby vybudoval to, co vybudoval. A že na všechny tudíž něco ví. Vážené kolegyně a kolegové, Andrej Babiš byl skutečně stvořen námi, jak říká. Námi, kteří jsme doposud nad spoustou věcí mávali rukama ve jménu vyšší pravdy, kterou nám vtloukal do hlav. Ta ale neexistuje. Dnes mě ze sebe samé mrazí, čemu jsem tleskala. Byla jsem uvnitř politické sekty.
S hrůzou jsem pak ale sledovala, čemu jsem propůjčila své jméno a věnovala spoustu času. Snad jsem se stihla vyčlenit z toho zvráceného fun clubu Andreje Babiše včas. Ten člověk má ale neobyčejnou sílu, vliv a pro některé i charisma. Pamatuji se, jak požadoval, aby „naši lidé", tedy lidé z ANO respektive z Agrofertu, pronikli do Rady českého rozhlasu, neboť média, i ta, která si nekoupil, musejí přece hrát do noty hnutí ANO. Tohle byla poslední kapka, pak už jsem musela pryč. Nevím proto, zda se mu to podařilo.
Dokázal ale prosadit tolik věcí, které jdou přímo proti zájmům občanů a podnikatelů, zato jemu a jeho mediálně-zemědělskému konglomerátu firem se náramně hodily. Konkurenci se snaží nekalým způsobem likvidovat, s pomocí zajišťovacích příkazů některé firmy srazil na kolena, a pak je jeho podniky pozřely.
Nejsem soudce, ani advokát. Pro vydání pana Babiše a Faltýnka budu hlasovat proto, že to, co tady probíráme, může rozhodnout jenom soud. Co ale může udělat hned a každý, kdo se nechal zmanipulovat, podlehl kouzlu Andreje Babiše a teď neví, jak z toho manželství s despotickým mocipánem uniknout? Jak se distancovat od činů, kterých se vedení Agrofertu řízené svým šéfem dopustilo? Věřte, že se stačí nadechnout a říct nahlas, dívaje se mu do očí: „Ano, bude líp. Bez Andreje Babiše"
Kristýna Zelienková, poslankyně TOP 09
