Libor Honzárek jde do krajských voleb jako jednička na kandidátce koalice Žijeme Vysočinou. Pracuje jako místostarosta v Havlíčkově Brodě, původním povoláním je projektant. V roce 1989 se stal členem Občanského fóra v Havlíčkově Brodě, nyní je členem TOP 09. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Mezi jeho záliby patří historie, architektura, památky, sport, příroda a rybolov. Je předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Když se konaly krajské volby před čtyřmi lety, probila se TOP 09 do vysočinského zastupitelstva s odřenýma ušima. Jen o pět setinek se přehoupla přes potřebnou hranici pěti procent hlasů a získala dvě „křesla“. Zelení byli hodně zklamaní, brali pouhá dvě procenta hlasů, a tak neměli nárok být v zastupitelstvu. Nyní kandidují tyto dvě strany společně v koalici Žijeme Vysočinou. Lídrem kandidátky se stal 53letý havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
S jakým volebním výsledkem byste letos v říjnu byli na Vysočině spokojeni?
To se nás všichni ptají a asi je to otázka zajímavá. Těžko se na ni ale odpovídá. Když dosáhneme sedmi procent, tak já osobně budu spokojený. Ve skrytu duše však doufám, že to může být i víc.
Já se ptám proto, že ty dvě strany v koalici Žijeme Vysočinou jsou rozdílné. Mluvil o tom i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, když byl během srpna na Vysočině. Říkal, že takové koalice většinou nevznikají. Takže: kdyby se do krajského zastupitelstva dostali dva zástupci nebo většina kandidátů ze Strany zelených, tak budete jako představitel TOP 09 taky spokojen?
Toto bylo jedno z prvotních témat, o kterých jsme se bavili. Vůbec jsme přemýšleli, jestli je dobře, že jdeme k sobě, protože jsme strany trošičku jiného zaměření. Co naprosto rozhodlo, to byla skutečnost, že se známe lidsky. Tomáš Hermann, předseda Strany zelených v kraji, je mým dlouholetým kamarádem. Známe se od dětství, víc než patnáct let spolu spolupracujeme na radnici v Havlíčkově Brodě. On je pro mě zárukou, že si se zelenými rozumět budeme.
I programově? Proč jste se dali dohromady?
Zelení mají rádi přírodu i tradiční lidské hodnoty a to je to, co je s TOP 09 spojuje. My na tradicích také lpíme. Těch průsečíků je ale společných víc.
A když se teď tedy znovu vrátíme k té otázce, zda byste byl spokojen, kdyby ve volbách uspěli zelení na kandidátce a zástupci TOP 09 tolik ne…
Ideální by bylo, kdyby byly v krajském zastupitelstvu obě strany zastoupené paritně. Pokud se tomu tak nestane, tak si myslím, že to přežijeme. A říkali jsme si, že i po volbách budeme spolupracovat. Program tvoříme společně.
Na průsečík těch vašich programů se hned zeptám. Jedním z bodů, který se na Vysočině dost diskutuje, to je rozvoj jaderné energetiky. Jak jste se se zelenými dohodli v tomto tématu? Jaderná energetika a její rozvoj: ano, nebo ne?
Na celostátní úrovni v tomto bodě rozdíl je. TOP 09 nemá negativní výhrady k modernizaci jaderných elektráren, u zelených je tomu jinak. TOP 09 by ale byla nerada, kdyby mělo dojít k omezení provozu Dukovan.
Co úložiště jaderného odpadu? Jak byste postupovali zde, kdybyste byli se zelenými ve vedení kraje?
Zcela jistě nebudeme podporovat vznik jaderných úložišť. Problém vidíme v tom, že jde o neprobádaný krok. Úložiště navíc není o jámě do země a poklopu, zabralo by obrovské území, ohroženy by mohly být i spodní vody... Strašně to zdegraduje kvalitu života lidí v lokalitách, kde by úložiště bylo. Chápu, že se hledá masiv, který je a bude při pohybu zemských desek konstantní a bezpečný. Ale čert ví, jak to všechno může být. Myslím, že dělat úložiště jaderného odpadu uprostřed Evropy v hustě osídleném prostoru je velké riziko. Co se mi navíc nelíbí, to je bezmocnost občanů a vztah kraje k nim – a to nejen v případě úložiště, ale i uranového dolu u Brzkova.
Dobře, ale kam pak jaderný odpad ukládat?
To je otázka. Nad odpovědí musí lidstvo přemýšlet a nemůže „blbnout“, abychom válčili mezi sebou a ničili se. Co s jaderným odpadem dál, to musí vymyslet největší kapacity této planety, pokud jde o jadernou fyziku. Nevím, jestli by třeba úložiště nemohlo být v pustých oblastech Sibiře? Nebo někde jinde v zahraničí, kam by se odpad mohl odvézt a za uložení by se případně zaplatilo. Nebo se budou muset utáhnout opasky a začít s energií šetřit… Já nevím. A nevím, jestli toto je ještě regionální téma.
A má tedy toto kraj vůbec řešit?
Měl by se v případě úložiště i uranového dolu stavět za své občany a nedělat mrtvého brouka, že to neřeší. V tomto si myslím, že Kraj Vysočina nedobře komunikuje s místními samosprávami, které jsou z toho úplně zoufalé.
Uranový důl u Brzkova na Jihlavsku je v současnosti braný jako rezerva. Netěží se zde. Je přitom pravda, že dosavadní vedení kraje se snaží poukazovat na to, že jde o státní záležitost. A ve vládě je také sociální demokracie...
Ale i kdyby tam ČSSD nebyla, tak kraj se přece o své lidi musí postarat. Buď to tam chci, anebo nechci.
A říct to tedy jasně.
No jasně. Samozřejmě, nejsou to jednoduché věci. Od toho je ale dnes síla samospráv obcí a měst. Před listopadem 1989 by se s vámi ani náhodou nebavili, prostě by to bylo! Kraj se k tomu, aby se dobývací prostor u Brzkova nerozšiřoval, vyjadřovat může. Že to nemusí dopadnout podle jeho představ, to je věc jiná. Tady ale mám pocit, že on skoro mlčí nebo mlčky souhlasí. To je nepříjemné.
Jaký pohled má koalice TOP 09 a zelených na větrné elektrárny na Vysočině? Sociální demokraté ve stávajícím vedení kraje jejich výstavbu nepodporují.
Na tuto otázku a na zachování krajinného rázu Vysočiny máme shodné odpovědi. Byť jsou větrné elektrárny z hlediska designu poměrně zajímavé stavby a mně sympatické, protože jsem technik, nikdy jsem nepodporoval jejich masový rozvoj. Když tehdy kraj vyhlásil stop stav pro stavby „větrníků“, byl jsem za to rád. V tom máme se zelenými shodu a podobné je to i se solárními elektrárnami. Vyjma panelů například na střechách průmyslových areálů.
Jsme v Havlíčkově Brodě, což dlouhodobě býval významný železniční uzel...
Havlíčkův Brod je stále významný uzel – od doby Rakouska-Uherska. Přitom se tomu tehdy místní strašně bránili, byly tady demonstrace. Ale jak železnice vznikla, byli z toho lidé strašně nadšení.
A nelze se tomu divit...
Byla tady spousta italských dělníků, kteří zde vydělávali a utráceli peníze. Tím se podporovalo malé podnikání. Místní zjistili, jak město začalo vzkvétat! Od té doby se sem dostala spousta fabrikantů, vznikaly lihovary, textilní závody… Byla i vůle rozšiřovat železnici dál, dokonce až na Pelhřimov. Skončilo to ovšem jen v Humpolci. Také vznikla trať na Pardubice… Celé roky jsme z toho profitovali.
Předpokládám tedy, že by nebyly velké problémy s tím, aby Brodskem procházela i zvažovaná vysokorychlostní trať (VRT)?
Nebyly, byť by ty nejrychlejší vlaky kolem Brodu jen prosvištěly. Ale ty spoje „ve druhém sledu“ by sem zajely.
Ovšem o zastávku na vysokorychlostní trati usiluje i Jihlava...
Šlo by to udělat i tak, aby trať vedla přes Brod a dolů na Jihlavu by z ní byla odbočka. Nevím ale, jestli VRT máme úplně jako krajská samospráva v rukou. Celostátní zájem je zde samozřejmě nadřazen. Je přitom také důležité, aby nějaký žabomyší spor o trasování nezapříčinil, že nakonec nebudeme mít vůbec nic! Němci, Rakušané i Poláci do VRT mohutně investují. Tato trať je perspektivou. Pro Vysočinu to bude dobré, ať už povede tudy, či jinudy. Kraj by mohl získat rychlé napojení nejen na Brno a Prahu, ale třeba i na letiště ve Vídni nebo Berlíně. V tomto směru bych držel palce ministru dopravy a odborníkům, co trať plánují, aby jim to šlo rychle.
Už několika ministrům dopravy jste v Havlíčkově Brodě drželi palce kvůli výstavbě obchvatu města. Vím, že je to silnice státní. Ale přece jen, kdyby kraj řekl: „Toto je veliká priorita, měli bychom to dělat“, asi by to také mělo váhu. Bude muset Brod čekat, až zde doprava totálně zkolabuje, a pak tu obchvat skutečně bude postaven?
Když tady byl v minulosti ministr dopravy Vít Bárta, tak jsem vedení kraje vyčítal, že nás nevzali na jednání o strategických stavbách, které se konalo v Jihlavě. Uváděli jsme, že havlíčkobrodský obchvat nemohou vyškrtnout ze strategického plánu do roku 2025. Tehdy bylo prosazeno připojení průmyslové zóny na dálniční přivaděč.
A Brod trpí…
Kdyby nám kraj pomohl už dřív, mohli bychom být s obchvatem Havlíčkova Brodu o malinko dál. Pan ministr Stanjura zrušil embargo na zastavení přípravy stavby od Bárty a řekl: „Ne, pojďme na tom pracovat, v tom Brodě je to skutečně špatné.“
Jenže cena této stavby je vysoká...
Ano, 1,5 miliardy korun je obrovská cena. Ale my nemůžeme za to, že tady vede železniční doprava, že se tyto trati musí překonávat složitými mostními objekty, že zde tečou Sázava, Šlapanka, Stříbrný potok… Ano, je to Vysočina, není to rovina jako kolem Kolína nebo Chrudimi, kde už obchvaty mají. Tam vedou po polích po rovině. Ale obchvat Havlíčkova Brodu se „tlačí“ dál, jde to i nyní za ministra Ťoka dobrým směrem.
Co byste na současné Vysočině, kraji, zrušil nebo změnil? Kdybyste měl jmenovat tři věci…
Změnil bych přístup kraje k jednotlivým obcím v případě investic. V obcích často netuší, že se bude opravovat nějaká silnice, že to přinese jistá omezení. My jako místní politici potřebujeme tyto věci znát dopředu, abychom na to mohli včas upozornit. Občané nerozlišují, že se opravuje silnice krajská, nebo státní. Oni si budou stěžovat, že přijedou pozdě do práce nebo vyzvednout děti ze školky, že nemohou do garáže a kdesi cosi. Špatná komunikace kraje se zástupci obcí nebo s občany není jen v případě dopravy, ale i v záležitosti dobývání uranu u Brzkova.
To je jedna věc. A co dál byste měnil?
Tak to teď tedy nevím, co bych jmenoval jako první. Zřejmě zrušení jistých neefektivních dotací či některých uvolněných funkcí. Zabýval bych se i některými investicemi, jestli jsou až tak potřebné.
Jak byste řešili stávající uprchlickou krizi?
Podívejte, my jsme strana, která je proevropská. Některé kroky ale Evropa nedělá úplně ideálně, ochrana schengenských hranic se daří tak nějak sporadicky, není to dotažené. Jinak uprchlická krize má dva atributy.
Jaké?
Je tam ta obrovská tragédie války, která v islámském prostoru probíhá a je hrůzostrašná. Takže si člověk dovede představit, že uprchlíci jsou zoufalí. A když vidí malé děti na člunech, to by musel být z kamene, aby to s ním nic nedělalo. Není možné vrátit je zpátky mezi ty výbuchy. Oni mnohdy ani nemají kam jít, prodali všechno.
A druhý aspekt?
Že mezi nimi mohou být implementované „lidské zrůdy“, které jsou ochotné udělat cokoli. To asi tak je, to vidíme.
Co s tím?
V TOP 09 v Praze jsme o tom mnohokrát mluvili. V první řadě je pro nás bezpečnost českého národa. Musíme také udělat vše pro to, aby nedocházelo k četným tragédiím, které se staly v západní Evropě. To jsou brutální šílenosti způsobené teroristy. Myslím si, že situaci je potřeba velmi dobře vyhodnocovat a hledat hlavně rychlá řešení. V Evropě se musíme dohodnout. Mám vztek, že nám čas běží mezi prsty a nedaří se najít řešení, jak uprchlické krizi zabránit a co dělat. A je tu rovněž otázka spolupráce s Tureckem. Začíná být v jiném světle, když se turecký prezident začne sbližovat s Vladimirem Putinem. Teď, co to znamená, co z toho vyplyne? Vyrazí statisíce uprchlíků sem k nám do Evropy? Ta řešení musí hledat EU a hlavně rychle. Britský Brexit je možná také jedním z dopadů, že jsme imigrační krizi nezvládli.
Převzato z Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina (autor Jaroslav Paclík).
Michael Kubík, krajský manažer TOP 09
