Olympijská medailistka Martina Sáblíková se vrátila do Žďáru nad Sázavou. Do podkrovního bytu se ale nenastěhovala kvůli sportovnímu zázemí ve městě.
Rychlobruslařský ovál ve Žďáře stále není. I když už je alespoň na papíře. S venkovním bruslařským stadionem s umělým ledem se počítá v rámci revitalizace sportovní zóny v lokalitě Bouchalky. S přestavbou městských sportovišť ve Žďáře se v nejbližších měsících nezačne. „Ale nic není nemožné. Záleží na tom, jaká bude konstalace a chuť všech zúčastněných něco dělat,“ říká žďárský místostarosta Ladislav Bárta.
„Máme schválenou studii a letos vyhrazeno půl milionu korun na projektovou přípravu. Letos se ve sportovní zóně uskuteční spíše jen drobnější úpravy, například vyřešení zázemí stolního tenisu, což není přímo spojeno s velkým projektem obnovy sportovišť,“ dodal Bárta. Následně bude záležet na tom, zda se Žďárským podaří na připravovaný projekt za odhadovaných 275 milionů korun získat krajskou, státní či evropskou dotační podporu. Radní počítají, že se nákladná revitalizace bude provádět po etapách.
Podle studie má na Bouchalkách být postavena krytá tenisová hala, skatepark, hřiště pro plážový volejbal, zázemí pro sportovce a tribuny. Nový rychlobruslařský ovál má měřit už standardních 400 metrů. Ten současný asfaltový, který ve Žďáře bývá v provozu pouze výjimečně ve velkých mrazech, měří 333 metrů. Zda bude nová dráha disponovat umělým chlazením, eventuálně jakým, záleží především na objemu financí, které bude mít žďárská radnice k dispozici. „Je připraveno několik variant řešení,“ doplnil Bárta.
Začátky Martiny Sáblíkové jsou spojeny s kdysi slavnou, a také jedinou oficiální dráhou ve Svratce. Coby první rychlobruslařská dráha v Československé socialistické republice byla otevřena v sezoně 19531954. Přežila sice milénium, ale teď už je desetiletí mimoprovoz. „Na stavbě dráhy místní obyvatelé tehdy pracovali brigádnicky. Hlavní zatěžkávací zkouška čekala stadion při zahájení provozu. Čerpadla stačila pouze na údržbu ledu, dávala totiž 72 hektolitrů vody za hodinu, ale na vytvoření pětadvaceticentimetrové vrstvy ledu bylo třeba výkon 22 tisíc hektolitrů za hodinu. Proto musely být použity i čerpací stroje hasičů,“ přiblížil historii rychlobruslení místostarosta Svratky a správce městského muzea Martin Mudroch.
Hned v první sezoně bylo na nové dráze překonáno 102 československých rekordů a díky ní mohli tuzemští rychlobruslaři vstoupit na mezinárodní sportovní scénu. TJ Mars Svratka se výkonnostně zařadila k nejlepším rychlobruslařským oddílům v ČSR.
Na umělou dráhu však ve Svratce nikdy nedošlo, a českoslovenští rychlobruslaři začali ztrácet krok se světovou elitou. Přírodní dráha se používala do roku 2003. S financemi to bylo stále horší a vytratilo se i nadšení původních průkopníků. V posledních letech se hovoří o možnosti rychlobruslení do Svratky vrátit. „Zatím to není aktuální, ale ten záměr nezapadl. Záleželo by to na dotacích, protože kdyby byly, snažili bychom se rychlobruslařům vycházet vstříc,“ dodal svratecký místostarosta.
ZDROJ: Žďáraký deník, 11.2.2014
