Pod basketbalovým košem býval jako doma. Doskočit odražený míč a spolehlivě ho „uklidit“ do ocelové obroučky? Žádný problém. Vždyť se také pivotman Ladislav Bárta zařadil ve druhé polovině 80. let mezi naděje vyhlášené žďárské líhně.
„Teď už bych do koše určitě nezasmečoval, ale to neznamená, že mě sportování nebaví. Naopak,“ usmívá se čtyřiačtyřicetiletý místostarosta Žďáru nad Sázavou, jenž bude v blížících se komunálních volbách lídrem TOP 09.
Balon patřil k jeho životu – stejně jako brusle, běžky či kolo – odmalička. „Táta by mě nejraději viděl u hokeje, se kterým jsem začínal. Jenže když jsem v jeden čas rychle narostl do výšky, dal jsem se na basket,“ vzpomíná Bárta.
Talentu 194 centimetrů vysokého pivota si časem všimli také v jednom z předních českých klubů, Rudé hvězdě Pardubice. „Dostal jsem nabídku a odjel i na přípravný kemp, ale doma jsem se prostě cítil líp. A asi ani moje výkonnost nebyla taková,“ přibližuje důvody, proč tehdy klubový dres nakonec nezměnil.
Toho, že se v basketbalové kariéře neposunul dál a zakončil ji nedlouho po završení plnoletosti v barvách Žďáru, nelituje. I když… „Některé věci člověku docházejí až později. Možná se tahle příležitost mohla vyvinout v něco jiného, ale takový je život,“ krčí rameny.
Zatímco souboje na palubovce už pěkných pár let nevyhledává, k hokeji se oklikou zase vrátil. „Samozřejmě přišlo také období, kdy jsem se sportu vůbec nevěnoval. Jenže jsem rychle zjistil, jak moc mi chybí, zvlášť když jsem se začal prostorově zvýrazňovat,“ přiznává.
S kamarády proto před patnácti lety založil hokejový tým Krapet. Začínali ve Vesnické lize, teď hrají amatérskou soutěž v Hlinsku. „Zrovna příští týden nám začíná sezona. Ale na pořádnou přípravu není čas. Techniku už stejně nedoženu, proto musí stačit, že chodím na kolo nebo na inlajny,“ říká Bárta.
Ostatně jízda na kolečkových bruslích je jeho další oblíbenou kratochvílí. „Když byla Martina Sáblíková teprve na vzestupu ke slávě, občas jsem se jí na oválu u zimáku pár koleček udržel. Tedy když mě s její skupinou nechali kroužit,“ připomíná trénink s pozdější olympijskou vítězkou v rychlobruslení.
Nejstarší ze čtyř bratrů
Nejvíc si však zakládá na sportovní všestrannosti, kterou podporuje populární Žďárská liga mistrů. „Cením si toho, že jsem zvládl i náročný olympijský triatlon. Za dvě a tři čtvrtě hodiny,“ vybavuje si dosažený čas.
Přestože většinu života strávil Bárta ve Žďáře, jeho prvním domovem byly Velké Janovice, vesnice poblíž Bystřice nad Pernštejnem. Tam se také vždycky rád vracel – za prarodiči i zástupem bratranců a sestřenic. „Táta je z devíti dětí, máma ze čtyř, tak se nás vždycky sešla spousta. Zvlášť když i my jsme čtyři bráchové,“ připomíná, že vyrůstal v silném konkurenčním prostředí. Byť měl jednu velkou výhodu – coby nejstarší ze sourozenců byl hlavou „klanu“.
To však neznamená, že by se vyhnul tvrdým bojům. „Čtyři kluci v třípokojovém bytě, to bývalo hodně divoké. Názory jsme si vyměňovali i ručně. Ale je fajn, když člověk nevyrůstá sám. A nejen kvůli konkurenci, ale také vzájemné pomoci,“ zdůrazňuje Bárta.
Pomáhat jiným pro něj bylo brzy samozřejmostí také v profesním životě. I když se původně vyučil na učilišti Žďasu a až při práci ve známém strojírenském podniku si dodělal průmyslovku, nakonec zakotvil v místní pobočce Charity. Rozjížděl ji doslova od nuly a potom jí téměř deset let šéfoval.
„To byla výborná průprava pro politiku, podobně jako předtím sport. Navíc mě donutila se vzdělávat a vystudovat vysokou školu sociálního směru, jelikož jsem si uvědomil, že ve spoustě oblastí mám mezery,“ podotýká.
S ČÍM JDE TOP 09 DO VOLEB „Žďár potřebuje dlouhodobou a hlavně provázanou strategii rozvoje. Při správě města chceme používat selský rozum a probudit ve Žďárácích větší hrdost na své město, protože zde není zdaleka tak špatně, jak se někteří snaží podsouvat. Za poslední čtyři roky jsme ukázali, že to jde, a povedlo se nám na radnici prosadit mnoho dobrého. Chceme v tom i nadále pokračovat, protože Žďár nám leží na srdci!“ Ladislav Bárta.
ZDROJ: 5plus2, 3.10.2014
