Jestliže nové filmové zpracování mistra Jana Husa lidi motivuje k četbě odborné literatury s tématem Jana Husa, zajistil film i přes své faktické chyby edukační poslání, říká žďárská historička Lenka Šimo.
600. výročí podnítilo Českou televizi, že natočila třídílný film o J. Husovi. Sledovala jste ho?
Nový projekt České televize o Janu Husovi samozřejmě neunikl mojí pozornosti. Jsem velice ráda, pokud vznikají i jiné podobné filmy nebo seriálové cykly čerpající témata z české i evropské historie. Velice ráda totiž vnímám a následně srovnávám reakce široké laické veřejnosti i zapálených odborníků z řad historiků.
Co na něj říkáte? Historik Petr Čornej nový film poměrně kritizoval…
Přiznám se, že v oblasti kritiky jsem trochu více liberální. Samozřejmě nechci podporovat projekty plné faktických chyb, nepřesností, např. nevhodně zvolených kostýmů, nevhodně vybraných lokalit. Ale všeobecně film není odborná monografie s poznámkovým aparátem. Film je umění. A někdy nelze dodržet všechny detaily. Záměrně píšu detaily, byť pro historika jsou to např. zásadní věci, které nelze opomenout a upravit chybně. Já osobně se domnívám, že by kolegové historici mohli být k filmové produkci všeobecně trochu shovívavější.
Vzpomeňte například jakou vlnu kritiky vyvolal nedávno seriál První republika, jiný projekt České televize. Na jedné katedře historie probíhala dokonce společná sledování filmu spojená s komentářem. Znovu zdůrazňuji, že určitě nechci kladně hodnotit historické filmy plné faktických chyb.
Jak se vám tedy líbil?
Bohužel s chybami se v tomto filmu setkáváme. Například Hus cituje biblické texty v kralickém překladu, nevhodně vybrané lokality – prostory hradu Křivoklát, které vznikly téměř sto let po smrti Jana Husa. Připomínky mám rovněž k uměleckému ztvárnění: velice kontroverzní je scéna upálení Jana Husa za hudby basových kytar. Ale všeobecně nechci projekt pouze kritizovat. Má i klady. Pokud bude tento film motivovat diváky k tomu, že po zhlédnutí vyhledají odbornou literaturu s tématem Jana Husa a nastudují si tak díla z per renomovaných odborníků, splnil pro mě film svůj účel. Pak tento film i přes faktické chyby zajistil edukační poslání.
A kdybyste měla nové zpracování porovnat se známým filmem Otakara Vávry?
Nechci srovnávat nesrovnatelné. Film z roku 1954 vznikl za zcela jiných podmínek a možností. Ale bohužel pro mě bude mít vždy nálepku ideologicky zaměřeného filmu. Hus jako revolucionář. Hus jako vzor minulého režimu a komunistické propagandy. Vytržení z kontextu, upravení pro vlastní potřeby ideologie. Na druhou stranu – po řemeslné stránce je to naprosto odlišné než nový projekt České televize z roku 2015.
ZDROJ: Jihlavské listy, autor: Petr Klukan, 3.7.2015
