iDNES.CZ: Lázně v Bílině po 300 letech skončí, promění se ve školící středisko

Třísetletá tradice lázeňství v Bílině na Teplicku zřejmě končí. Zastupitelé města na svém jednání ve čtvrtek večer přijali předběžnou dohodu o prodeji hlavní lázeňské budovy. Firma SAM-bau, která potřebuje dokument proto, aby mohla žádat o dotaci. Lázně chce proměnit na školící středisko.

"Kdyby někdo navrhl, že by se lázně zrekonstruovaly, neví, o čem mluví. Aby se lázně vrátily, potřebujeme 320 lůžek. My jich máme 130," řekl starosta Josef Horáček. "Lázně by v konkurenci už neobstály," míní tajemník Ladislav Kvěch.

Město za posledních 13 let marně láká investory, kteří by lázně opět obnovili. Ve čtvrtek jednali o jiné nabídce. Firma SAM-bau chce koupit hlavní budovu, aby jí přeměnila na školicí středisko. K tomu chtěla nejprve předběžný souhlas zastupitelstva, aby mohla požádat o dotaci na nákup a rekonstrukci budovy.

Smlouvu o budoucí kupní smlouvě zastupitelstvo po třech hodinách dohadů schválilo. "Lázeňství neskončí v roce 2012, ale skončilo už dávno. Jen si to neumíme přiznat," prohlásil Zdeněk Svoboda z N-Bílina a hlasoval pro školicí středisko. A s ním dalších 17 lidí z 29.

"Schvalujeme jen to, aby oni mohli požádat o dotaci. K ničemu nás to nezavazuje," ujišťoval Horáček. Některé zastupitele ale neuklidnil. "To je nevratný krok. Lázně v Bílině definitivně skončí," komentoval to komunista Oldřich Bubeníček.

Firmě jde jen o dotaci, varují kritici
Pavel Pastyřík z TOP 09 navíc varoval, aby zájemci nešlo jen o dotaci, díky níž by levně přišel k majetku. Popsal, jak takové firmy "nafouknou" projekt na dvojnásobek a jde jim jen o to, aby dostali od státu dotací, která činí 50 procent. "Koupí budovu, opraví ji a nestojí je to ani korunu z vlastní kapsy," řekl.

Jeho kolega Zdeněk Svoboda překvapil zajímavou reakcí. "Když mu (investorovi) to někdo z EU dá, tak mu to nezávidím," řekl.

Patrně se domníval, že v evropských fondech leží nějaké cizí peníze a nikoli část také českých daní. Kvalitu této myšlenky ještě znásobil další zastupitel Pavel Prchal: "Ať si je klidně promrhá, když mu to stát dovolí!"

Jednání provázely emotivní výměny názorů. "Když si budeme pohrávat s myšlenkou, že lázně skončí, tak si na to zastupitelstvo zvykne, lidi taky a lázně skutečně skončí. Město se má starat, aby lázně byly," řekl zastupitel za VV Antonín Majer a navrhl oslovit dánské lázně.

Stáčírna bude fungovat dál
"Takových nabídek už bylo," reagoval Horáček. "To mám rád, když mě někdo cvičí. Oslovit dánské lázně, to bych se zbláznil," rozčiloval se. Vždy prý byl pro zachování lázní, jenže investor, který by byl vážně ochotný je obnovit, se nenašel.

Firma SAM-bau lázně dál provozovat nehodlá. Stáčírny minerální vody Kyselka se prodej netýká, ta funguje dál.

Společnost reagovat nemohla. Na jednání totiž její zástupce chyběl, což svědčí o přístupu k celému projektu. "Oni měli v minulých dnech soukromá jednání s některými zastupiteli," uvedl zastupitel z KSČM Oldřich Bubeníček.

Historie lázní
První zmínky o lázeňství jsou z počátku 18. století. V roce 1878 byl postaven lázeňský dům v pseudorenesančním stylu s pokoji, čítárnou, inhalatoriem, empírovou kolonádou. Na konci 19. století se ročně vyváželo 2,2 milionu lahví minerálky.

Po komunistickém puči byly lázně znárodněny. Kvůli zhoršujícímu se ovzduší byla ukončena původní léčba horních cest dýchacích a zaměřila se na léčbu po operacích žaludku a tenkého střeva. Park i okolí pustlo.

V 70. letech byl městu přiznán statut lázní, obnovil se park, lesní kavárna, minigolf, ročně se zde léčilo 2 500 až 3 000 lidí.

V roce 1998 se přihlásila rodina Lobkoviců s restitučním nárokem a lázně nabídla k prodeji městu. To areál odmítlo a získal ho podnikatel, který ponechal jen stáčírnu minerální vody, lázně uzavřel a park oplotil. V roce 2003 jej město odkoupilo. Léčba se ale už neobnovila.