Vysychající, rozpraskaná pole, která nejsou schopná zadržet vodu a každý silnější déšť smývá hlínu a stéká jako po asfaltu. Tak to je realita českého průmyslového zenědělství. Realita, která už sama nutí zemědělce rozdělovat lány na nižší výměry.
Na Vysočině už ale naštěstí emědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy. Podle pravidel, která připravuje ministerstvo zemědělství, by stejné omezení ploch s monokulturami mělo platit plošně od roku 2021. Podle ankety ČTK se s tím zemědělci na Vysočině vyrovnají, někteří z nich ale míní, že to bude znamenat o něco vyšší náklady, více cest nebo budování dalších vjezdů do polí.
Podle zářijové zprávy ministerstva budou muset zemědělci lány s jednou plodinou rozdělovat pásem širokým alespoň 22 metrů, na němž poroste tráva nebo pícniny, anebo na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše menší 30 hektarů. "Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu," uvedl ve zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Od příštího roku už opatření platí na polích ohrožených erozí. Pokud ho zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace.
Těší mě, že je to právě TOP 09, která nabízí konkrétní opatření vedoucí k zadržení vody v krajině a řádnému hospodaření s půdou, lesy i vodou. K tomuto dodává Michal Kučera, krajský předseda TOP 09 Ústeckého kraje, expert na ivotní prostředí.
Radka Ostřížová, krajská manažerka TOP 09
