Na prahu nového školního roku
Z výsledků sčítání lidu v roce 2011 vyšla Jesenice jako jedna z nejvzdělanějších obcí v České republice. Potěšila vás, pane starosto, tato zpráva?
Jednoznačně. Jsem hrdý na vysokou vzdělanost obyvatel naší Jesenice. Vzdělání obecně považuji za jednu z nejvýznamnějších hodnot, které můžeme našim dětem dát a která představuje obrovský vklad do budoucna. Je proto pochopitelné, že otázka školství je pro nás ve vedení obce velmi důležitou prioritou.
Je všeobecně známo, že rozvoj místního školství velmi podporujete. Nejprve k mateřským školkám. Jesenice v nedávné době otevřela dvě nové mateřské školky. Je už tedy letitý problém nedostatečné kapacity školek v Jesenici vyřešen?
Troufám si říct, že ano. Kromě skokového navýšení kapacity, byla zavedena exaktní kritéria pro přijímání jesenických dětí do mateřských škol. Děti s trvalým bydlištěm v naší obci jsou přijímány dle věku v posloupnosti od starších po mladší až do naplnění kapacity a těší mě, že se všechny děti, které oslavily třetí narozeniny ještě na přelomu srpna a září, do školky dostaly. Novinkou je, že jsme v návaznosti na vypsané dotační tituly připravili projekt rekonstrukce mateřské školy v Osnici, kde by kromě celkové rekonstrukce objektu, mělo dojít k rozšíření prostor o půdní vestavbu. Nově vzniklé prostory opět rozšíří kapacitní možnosti této školky, ať již o prostory pro různé kroužky či možnost další třídy. Dotace již byla schválena, tedy během příštího léta bychom tento projekt
rádi zrealizovali.
Co kapacita základní školy, do které ti předškoláci za pár let půjdou? Z vašich vyjádření je patrné, že
Jesenice se již nyní zabývá řešením budoucího problému kapacity základního školství.
V minulém roce jsme nechali vypracovat demografickou studii vývoje struktury obyvatelstva naší obce, ze které vyplývá, že ve dvacátých letech našeho století bude v naší obci žít přes 1400 dětí školního věku, a proto musíme zcela vážně řešit otázku přípravy míst pro budoucí žáčky v základní škole. Sice jsme v minulém roce zrekonstruovali budovu historické základní školy v centru Jesenice, čímž se kapacita navýšila o 5 kmenových tříd a dvě odborné učebny, ale toto řešení považujeme pouze za dočasné, i když v současnosti za nezbytně nutné.
Tedy uvažujete o rozšíření stávající školy nebo o výstavbě nové? Pokud ano, čtenáře by jistě zajímalo, kde by tato škola vznikla?
Zvažovali jsme všechny varianty, radili se s odborníky. Pro nás je z dopravního hlediska nezbytné, aby vznikla nová škola, která by byla umístěna v jiném místě, než ta stávající, aby byla škola lokalizována v místě dobré dopravní obslužnosti, jak pro individuální dopravu, tak i s možností autobusového spojení a současně v oblasti s největším aktuálním a budoucím růstem počtu obyvatel. Nyní jednáme o dvou takových možnostech.
Stavba školy je vždy velmi finančně náročnou záležitostí, máte nějakou představu o možnostech financování případné výstavby?
Nedostatečná kapacita základních škol je problémem rychle rostoucích oblastí kolem Prahy. Společnými silami zainteresovaných starostů, díky pozměňovacímu
návrhu poslankyně Věry Kovářové (STAN) se podařilo v tomto roce iniciovat vytvoření nového národního dotačního titulu s cílem navýšení kapacity základních škol právě v oblastech postižených suburbanizací. Tyto prostředky jsou účelově určeny na pomoc obcím s prudkým nárůstem obyvatel a s tím spojeným nedostatkem kapacit pro zabezpečení povinné školní docházky. V první etapě je podprogram určen pro obce v suburbanizačním prstenci kolem hlavního města Prahy. Na roky 2015 – 2016 se předpokládá vyčlenit 700 mil. Kč za tímto účelem.
Myslím, že bychom se měli snažit využít této šance, proto nyní vše urychleně připravujeme.
Co když pak v budoucnu počet dětí poklesne? Co potom s takovou budovou, až dětí nebude tolik?
Známe příklady z Prahy, kde některé školy zely prázdnotou.
Již zmíněná demografická studie předpovídá, že počet dětí školního věku se ve třicátých letech ustálí na cca tisícovce. Tedy neřešíme problém jen na pár let. Nicméně, myslíme i na tuto možnou situaci a projekt základní školy připravujeme s ohledem na možnou budoucí transformaci na školu střední, kam by se dle demografického vývoje posouval vyšší počet dětí, ať už by šlo o projekt víceletého gymnázia nebo střední odborné školy.
O projektu střední školy v Jesenici se uvažovalo už v minulosti.
Ano, to je pravda. Projekt byl připravován právě nedaleko stávající základní školy, tato škola však měla být podle mých informací soukromá – na pozemku obce, umístěná však nepříliš šťastně, tj. ve stejné dopravně-kapacitně nedostatečné ulici, kde je stávající základní škola. Projekt byl připravován v době, kdy se zdálo, že nebude mnohem tíživější problém s nedostatečnou kapacitou základního školství. I kdyby se rozhodla Jesenice vystavět střední školu za své, nebyly by to správně nasměrované obrovské zdroje. Nyní je priorita jasná, bez řešení kapacity základní školy by musely stovky žáčků a rodičů cestovat do školy mimo Jesenici.
Jak jste spokojen s úrovní naší základní školy?
Jesenická škola patří skutečně k velkým školám čítající téměř 750 žáků základní školy, 350 žáků základní umělecké školy, přes 200 dětí v mateřské škole a téměř 150 zaměstnanců. Řídit takový „kolos“ není vůbec jednoduché a jsem rád, že se vedení školy daří nejen důstojně školu vést, ale idále rozvíjet a inovovat proces vzdělávání. Jsem rád, že škola má dobrou pověst, že v celorepublikovém srovnání škol dosahuje nadprůměrných výsledků, že se snaží vychovávat řádné hospodáře, že žáci u přijímacích zkoušek na střední školy nemají problém uspět ani v konkurenci žáků z pražských, mnohdy prestižních, škol. Jsem rovněž rád, že se vedení školy postupně daří stabilizovat pedagogický sbor, k čemuž se snažíme být maximálně součinní (např. zajištění bydlení pro učitele). Jako výraz odborného uznání kvality školy byl škole udělen titul Fakultní škola pedagogické fakulty UK. Děkuji tímto vedení školy, pedagogům a všem zaměstnancům školy za jejich odváděnou práci. V této souvislosti nemůžu nezmínit i výbornou práci vedení jesenických školek a paní učitelek, které se o děti řádně starají.
Jeseničtí žáci však netráví čas jen ve škole. Co dělá obec Jesenice pro mimoškolní aktivity?
Jasně, jde o děti, které si chtějí i hrát, chodit do kroužků, sportovat, …. Podporujeme mimoškolní aktivity dětí, finančně podporujeme většinu subjektů, které organizují tuto činnost, sami jsme začali pořádat řadu akcí pro děti – obnovili jsme ve spolupráci se školou tradici masopustu, organizujeme dětské odpoledne v rámci pálení čarodějnic, dětský den, loučení s prázdninami, drakiádu, lampiónový průvod, mikulášskou besídku se slavnostním rozsvícením vánočního stromu, sportovní turnaje, pohádky a představení pro děti v našem společenském centru atd. Jako negativní vnímám v naší obci absenci ploch pro sportování a absenci prostor pro trávení volného času mládeže.
Co se týká ploch pro sport, měla jsem možnost se seznámit s vaším záměrem výstavby sportovního areálu v Jesenici, tedy řešení nedostatku sportovních ploch snad již existuje.
Ano, vykoupili jsme v docházkové dostupnosti školy, a přitom mimo stávající zástavbu na okraji obce, rozsáhlé pozemky pro budoucí centrální sportovní areál. Určitě není zcela v pořádku, že škola pro 800 žáků nedisponuje vhodnými venkovními plochami pro atletiku, ani míčové hry. Nechali jsme zpracovat studii budoucího areálu tak, abychom celému území dali určitou koncepci s možností postupné realizace v závislosti na finančních možnostech a dotačních příležitostech. Zároveň chceme, aby budoucí areál sloužil nejen potřebám školy, ale i potřebám sportovních klubů a široké veřejnosti. Navázali jsme i spolupráci se soukromým subjektem, který má v záměru vystavět v návaznosti na uvažovaný sportovní areál plavecký bazén.
Závěrem se nemůžu nezeptat, co byste popřál, pane starosto, žákům v novém školním roce?
Žákům bych rád popřál, aby se jim ve škole dařilo, aby byli jednou vzdělaní a úspěšní a zároveň neopomíjeli všestranný rozvoj, tedy aby našli zálibu ve sportu, četbě, tvořivých činnostech, cestovali a celkově si užívali dětství, na které budou jednou v dobrém vzpomínat.
Edita Zezulková
Rozhovor byl publikován v měsíčníku Jesenický kurýr v září 2014