Když je někdo nemocný má mnoho příznaků nemoci, které je nutno přesně popsat a použít k léčbě. Každá jednotlivá nemoc postihující konkrétní orgán má mnoho vazeb a projevů, které zasahují další orgány a orgánové systémy, v podstatě celého člověka.
Tak například bolesti zad nebo postižení průdušek u astmatu a chronické bronchitidy obtěžuje pacienta nejvíce, nicméně má řadu dalších vazeb zasahujících do zažívacího traktu, močového traktu, do kůže, na mentální úroveň a řadu dalších, které pacienta neobtěžují bezprostředně nebo v menší míře, ale nemůžeme je opomenout, pokud máme pacientovi pomoci při řešení toho, co ho nejvíce obtěžuje, tj. bolesti zad nebo průduškových problémů.
Pokud řešíme problémy komplexně, pak je spojovacím článkem takového postupu osobnost pacienta s individuálním historickým průběhem nemoci. Jedná se tedy o celostní přístup při řešení zdravotních problémů. U chronických zdravotních problémů je třeba si uvědomit, že aktuální potíže jsou často jenom špičkou ledovce, že může trvat často řadu let, než se podaří tento "ledovec" úplně rozpustit.
Potíže často začínají mnoho let před tím, než se nemoc projeví a začne pacienta limitovat. Pokud má být tato terapie efektivní je nutno postupovat systematicky a dlouhodobě jedním směrem. Tento přístup lze požít nejenom k léčbě, ale je možno ho velice efektivně použít jako prevenci, k celkové harmonizaci, tedy k tomu, co například čínská medicína označuje jako terapii pro udržení zdraví a co nejvyšší kvality života do vysokého věku. V Číně kdysi pacient platil svému lékaři za to, že byl zdravý a ne za to, že mu léčil jeho nemoci.
Součástí tohoto přístupu je zároveň řada individuálních režimových opatření ve vztahu k životnímu stylu. Tato režimová opatření jsou zpravidla rozhodující pro udržení zdraví a v mnoha případech ani sebelepší léčebná technika a medikamenty je nedokážou nahradit. Pro tento postup je rozhodující individuální odpovědnost pacienta. Skutečné přirozené vyléčení z nemoci nelze vynutit násilím, je to proces, při kterém dosáhne pacient vyšší úrovně zdraví a nemoc se v procesu léčení přirozeně vyřeší.
Zdraví, jak ho definuje Světová zdravotnická organizace, je stav psychické, fyzické a sociální pohody. Tato definice představuje až příliš ideální situaci, přesto se můžeme všichni snažit, abychom se tomuto ideálu alespoň přiblížili. Zdraví není pouze nepřítomnost nemoci. Toto obecné zamyšlení lze přenést i na jiné úrovně našeho společného života a podobnost není náhodná.
MUDr. Jan Štěpán
