V rozhovoru se poukazuje na tzv. „vytěsňovací efekt,“ kdy veřejný dluh vytěsňuje veřejné výdaje. Pokud soukromé subjekty (domácnosti, banky aj.) půjčí státu, pak tyto prostředky v ekonomice chybí. Buď ve formě nižších spotřebních výdajů domácností, nebo nižších investic podniků, kterým, zjednodušeně řečeno, banky nepůjčí, když už půjčily státu. S tímto argumentem lze obecně souhlasit. Často na něj upozorňuji také, když levicoví poslanci požadují vyšší státní výdaje financované na dluh.
Tento argument by bylo možné použít proti projektu dluhopisy pro domácnosti, pokud by byly vydávány nad rámec plánovaných emisí. Dluhopisy pro domácnosti se však emitují místo části standardních dluhopisů, tj. pouze se změní forma části státního dluhu a nedojde k jeho navýšení. Kromě toho zde zdůrazněme, že díky vládním úsporám dojde ke snížení čisté emise dluhopisů v příštím roce o cca 60 mld. Kč. To je částka, o kterou bude mít soukromý sektor více prostředků k dispozici na investiční i další výdaje, než kdyby vláda úspory neprovedla.
