Na semináři, který se konal 25. února 2014 na půdě poslanecké sněmovny, se politici ze Středočeského kraje i renomovaní odborníci postavili proti zvažované těžbě zlata v oblasti kolem vodní nádrže Slapy. Zástupci občanů zde představili protestní petici s více než 5000 podpisy.
Průzkumy ložisek zlata v této oblasti (Mokrsko) se začaly provádět v 80.letech, ale kvůli negativnímu ohlasu místních obyvatel ustaly po pádu komunistické totality v roce 1989. V roce 1992 byla ložiska rozhodnutím Báňského úřadu zajištěna, v roce 1997 byl pak ukončen další spor s tím, že těžba v této lokalitě není žádoucí. „Proto jsme byli nepříjemně zaskočeni, když nám přišel dopis o povolení dalšího průzkumu od Ministerstva životního prostředí,“ uvedl Jiří Šťástka, starosta obce Chotilsko, které by se těžba dotkla nejvýrazněji.
Podle poslankyně Heleny Langšádlové, která seminář zaštítila, není možné ignorovat hlasy tisíců občanů, kteří v lokalitě žijí: „Jedná se o kraj s nádherným životním prostředím. Nechci, aby se proměnila v měsíční krajinu, jako se v době komunismu stalo na severní Moravě či v severních Čechách. Proto si vážím postoje stávajícího vedení kraje. Všichni musíme udělat maximum pro to, aby kvalita životního prostředí byla zachována. Budu usilovat o předložení návrhu zákona, který zamezí provádění průzkumů formou nebezpečného kyanidového loužení.“
Místní občany zastupoval Jiří Bendl, předseda občanského sdružení Veselý vrch, které proti průzkumu i těžbě zorganizovalo výše zmíněnou petici: „Žádáme příslušné úřady, aby se postavily proti dalšímu průzkumu a vypracovaly koncepci trvale udržitelného rozvoje středního Povltaví s důrazem na ekologickou rovnováhu.“ Aktivity sdružení podpořil i známý herec Václav Vydra, který odmítá představu povrchového dolu v „krásné a dosud neporušené krajině kolem Vltavy, krajině bratří Čapků, Josefa Suka, Prokopa Drtiny a dalších osobností.“
Na veškerá rizika těžby zlata upozornili experti z akademické sféry. Docent Luboš Babička z České zemědělské univerzity varoval před zvýšenými emisemi prachu, tisíci tun jedovatého arsenu v zemi, který by byl s horninou vytěžen, i před louhováním horniny za pomoci jedovatého kyanidu. To by nejen poškodilo krajinný ráz a ekosystém, ale také ohrozilo kvalitu podzemních i povrchových vod a zemědělských produktů. Obdobně vystoupil i doktor Tomáš Chuman z Univerzity Karlovy, který zmínil obrovské ekologické katastrofy při těžbě zlata v Rumunsku a latinské Americe.
Profesor Rudolf Zahradník, bývalý předseda Akademie věd ČR, zdůraznil požadavek, aby zlato bylo zachováno pro budoucí generace. Podle něj „případný pozitivní hospodářský přínos je zcela převážen negativními ekologickými vlivy současně dostupných technologií těžby.“ Markéta Bálková z občanského sdružení Čechy nad zlato závěrem varovala, že tento problém se netýká jen Mokrska a středního Povltaví: „Na Ministerstvu životního prostředí stále leží spousty žádostí zahraničních těžařských společností. Jejich aktivity nesmíme podceňovat.“
