Osobní prosba zastupitele

Atmosféra v příbramském zastupitelstvu není dobrá. To je jedna z mála věcí, na které se shodnou snad všichni zastupitelé. Můžeme pátrat po historických kořenech tohoto stavu, můžeme vést široké diskuze o politické kultuře, demokracii a svobodě slova, anebo se můžeme lidsky zamyslet sami nad sebou. První co zjistíme je, že si za to jako zastupitelé můžeme sami.

Není normální, že zasedání městského zastupitelstva, které se koná každý měsíc a začíná ve čtyři hodiny odpoledne, málokdy skončí před půlnocí. Máme rekord osmnáct hodin na jedno zastupitelstvo. Ptal jsem se kolegů z jiných obcí a opravdu to není normální.

Pokud se člověk podívá, kolik příspěvků do diskuze k jednotlivým bodům je kvalifikovaných, konstruktivních a posouvá věci dopředu, je to žalostný pohled. Několikrát jsem v minulosti žádal kolegy napříč politickým spektrem, aby se drželi tématu, četli si materiály a připravovali se na zastupitelstvo, neprobírali na zastupitelstvu kdo má co napsáno na facebooku, nevedli hanlivé diskuze o nepřítomných osobách a pokud mají potřebu vyměňovat si urážky přes média, aby v tom nepokračovali na zastupitelstvu. Vše marno.

Pondělní zastupitelstvo bylo ukázkovým příkladem. Možná tím, že bylo méně bodů v programu, zbylo více místa na nesmysly.

Jedním z prvních bodů programu je tradičně informace. Paní tajemnice dlouze popsala personální změny, včetně přesunu zaměstnanců z příspěvkových organizací města na místa referentů. Jak je možné, že letitý zastupitel města jen pár hodin poté tvrdí, že si této informace nevšiml? Nepřijde Vám zvláštní, když se zastupitel přihlásí o slovo, že by rád řekl něco online divákům, poté v několikaminutovém příspěvku neřekne prakticky nic a toto opakuje v pravidelných intervalech? Co si myslet, když zastupitel v klíčovém bodu programu, strategický plán, vede mnohaminutovou diskuzi k dílčí maličkosti zakončenou tím, že vlastně odpověď nepotřebuje a není potřeba se o tom bavit?

Osobní urážky a vzájemné osobní napadání ani nebudu komentovat, protože to jsou věci, které mne nejen udivují, ale při kterých se občas opravdu stydím. Stydím se za kolegy i za sebe, že s tím nejsem schopen nic udělat. Je to tím, že ač v běžném životě často také nejdu pro ostré slovo daleko, zastupitelstvo města považuji stále za místo, kde člověk se vší odpovědností zastupuje své voliče, občany města. Místo, které je výkladní skříní města, místo které si zaslouží úctu a respekt. Velmi těžko nesu, když někdo z tohoto místa dělá kabaret či putyku.

Vše vyvrcholilo na pondělním zastupitelstvu v okamžiku, kdy průběhu mnoha minutového rozvleklého příspěvku se někteří zastupitelé ztratili v obsahu příspěvku a rezignovaně si začali balit své věci. Příspěvek byl doprovázen fotografiemi, ve kterých se nakonec ztratil i sám hovořící zastupitel, a které blokovaly hlasovací zařízení. V tomto okamžiku již sál nepřipomínal zastupitelstvo ani náhodou. Požádal jsem o krátkou pětiminutovou přestávku, aby si hovořící mohl srovnat své myšlenky a aby lidé, kteří chtěli a potřebovali opustit sál, mohli odejít, aniž by rušili zasedání. Překvapilo mne, kolik lidí napříč politickým spektrem odešlo. Vypovídá to samozřejmě o kvalitě příspěvku a také si možná uvědomili, že si nemusí nechat všechno líbit a ne vše, co se na zastupitelstvu odehrává, že je služba městu.

Většina zastupitelů pracuje pro město ve svém volném čase a za odměnu vskutku symbolickou. Je to čas, který by každý z nás mohl věnovat rodině, svým koníčkům, zaměstnání či podnikání.  Většina z nás ke své službě městu přistupuje poctivě, konstruktivně a odpovědně. Bohužel ne všichni a vždy. Proto si dovolím, tak jak již několikrát na zastupitelstvu, přednést osobní prosbu k zastupitelům.

Prosím, jednejme s respektem k funkci zastupitele. Připravujme se na jednání zastupitelstva alespoň tím, že si prostudujeme podklady, snažme se držet bodů programu. Veďme diskuzi formou skládání argumentů a ne formou střídání kabaretních čísel. Neosočujme se navzájem nepodloženými obviněními. Chovejme se k sobě slušně a ohleduplně a mějme na paměti, že na zasedání zastupitelstva sedíme jako zástupci občanů, kteří nás pověřili správou města a ničím jiným.