Bez většího mediálního zájmu se bude v poslanecké sněmovně projednávat další vládní návrh v boji proti korupci. Jde o předlohu ministra financí, podle které by se veškerá dokumentace k dotacím ze státního rozpočtu zveřejňovala na internetu.
V tuto chvíli nemáme v oblasti dotací žádný preventivní protikorupční nástroj, je tedy dobře, že se návrh objevil. V připomínkovém řízení jsme si mohli vyslechnout tradiční nářky úředníků o tom, jak administrativně náročné budou úkony spojené s převáděním dokumentů do elektronické podoby atd. Domnívám se, že to lze zvládnout v rámci současných zdrojů a při zvyšování produktivity státní správy. V soukromém sektoru se produktivita musí zvyšovat každý rok, proč by to nemohla zvládnout i státní správa?
Naopak lze očekávat pozitivní přínos, kdy se zesílí kontrola účelnosti vynaložených prostředků z kapes daňových poplatníků. Budeme moci vyvinout tlak na poskytovatele dotací, aby pečlivěji vážili každou korunu a podrobně zdůvodňovali svá rozhodnutí. Křiklavé případy budou snadněji odhalitelné.
Bylo by vhodné, aby se povinnost zveřejňovat dokumentaci k dotacím vztahovala i na obce a kraje. Vláda chce návrh předložit v polovině příštího roku. Nicméně ani v tuto chvíli nic nebrání zveřejňovat dokumentaci dobrovolně. Ale podívejme se například na Fond rozvoje měst a obcí Středočeského kraje (FROM), předvolební tahák Davida Ratha, kde je ročně rozdělována půl miliarda korun. Když se po dlouhé době komplikovaně „proklikáme“ k seznamu příjemců, nalezneme pouze několik základních údajů na jednom řádku.
Zcela chybí vysvětlení, proč byla dotace udělena, jaký má být její přínos, podle jakých kritérií se hodnotí, jak proběhl proces hodnocení. Pokud David Rath nechce své dotace odhalit tak, jak hodlá učinit vláda, nemůže se divit, že čelí neustálému nařčení o nadržování svým „spřáteleným“ starostům a kamarádům.
