Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou důležitým segmentem výroby elektrické energie, který může v energetické bezpečnosti ČR v budoucnu zastávat velmi důležitou úlohu.
Trestuhodný resp. chaotický přístup k jejich podpoře měl za následek ztrátu podpory v očích veřejnosti a upevnil její příklon k jaderné energetice. Pokud mluvíme o vyváženém energetickém mixu, tak ten je bez OZE nemyslitelný a řekl bych i že nesmyslný. Nevyužívat OZE je věčná škoda a nepodporovat jejich zavádění ještě větší. Tolikrát přetřásaný vliv OZE na cenu energie je často démonizován a není zdaleka tak zásadní jak se z prohlášení výrobců, ale i politiků může zdá.
Stačí přitom použít zdravý selský rozum, sednout si ke stolu a chvíli počítat. Každý ve svém vyúčtování nalezneme částku, kterou jsme přispíváme na OZE. Spotřebuji-li 2500 KWh za rok a zaplatím za dodanou energii mezi 12,5 -13,5 tis.Kč v závislosti na dodavateli, tak můj roční příspěvek na podporu OZE činí 1075 Kč, což je 8,3 % z ceny. OZE mají určitý omezený vliv na růst cen, ale ten není nikterak zásadní. Zakopaný pes je v zatím nedostatečné konkurenci na českém energetickém trhu, neinformovanosti lidí o jejich možnostech a v neposlední řadě i v někdy ne dost jasném zvyšování regulovaných plateb.
Abych podpořil svůj názor, tak uvedu příklad ze sousedního Německa, kde za mnou zmíněných 2500 KWh řoční spotřeby můžete v závislosti na podmínkách smlouvy s dodavatelem zaplatit od 9 - 18 tisíc korun, tedy částku velmi konkurenční vůči českým cenám. To, že je český trh v plenkách a je zde i nadále velký prostor pro zneužívání dominantního postavení svědčí i rozptyl mezi nejlevnějším a nejdražším dodavatelem na trhu. Zatímco v ČR ten není ani 1500 Kč, tak v Německu tento rozptyl činí i 8000 Kč. Zákazník v SRN má skutečně větší prostor pro rozhodování a trh mu nabízí daleko více, než u nás, je vyspělejší a panuje na něm velmi ostrá konkurence.
Za pozornost stojí i to, že německý zákazník přispívá na OZE dvojnásobnou částkou než zákazník český a přitom podíl OZE na celkové hrubé spotřebě činí 20 % přičemž cena za energii, kterou zaplatí je srovnatelná s tou naší. Naštvaní bychom tedy neměli být jen na OZE, ale měli bychom posuzovat tento zásadní problém komplexněji.
V zákoně o podporovaných zdrojích energie je v prvé řadě potřeba napravit nevyvážený a dotacemi pokřivený trh s biomasou. Je zásadní vyloučit ze zákona podporu spoluspalování obnovitelného a neobnovitelného zdroje. Na to navazuje nesystémová podpora výrobců tepla, kteří jsou na trhu s biomasou znevýhodňováni a v neposlední řadě zvážit podporu vtlačování biometanu do naší plynofikační sítě. V době, kdy se snažíme ušetřit každou korunu v rozpočtu a reformy vyžadují enormní toleranci a podporu našich obyvatel, tak musíme k zavedení jakékoliv podpory přistupovat velmi zodpovědně a každou korunu vynakládat především efektivně.
