Helena LANGŠÁDLOVÁ
V souvislosti se změnou ve složení vládní koalice zaznívají hlasy, že vláda ztratila svou legitimitu, protože někteří poslanci zvolení za Věci veřejné z této strany vystoupili. Přitom poslanci, kteří přestoupili do platformy LIDEM, nadále prosazují program, za který byli zvolení, a chtějí dodržovat koaliční smlouvu i programové prohlášení vlády.
Česká republika patří mezi státy se systémem zastupitelské demokracie. Voliči projevují svůj názor ve svobodných volbách, kde si vybírají zástupce v příslušných orgánech (parlament, krajská či obecní zastupitelstva). Připomeňme, že mandát voleného zástupce je volný, tj. jedná se o odpovědnost nikoli vůči své politické straně, ale vůči svému svědomí. Ostatně přesně toto slibují poslanci při zahájení výkonu svého mandátu.
Takové ustanovení má svou logiku. Pokud se strana zpronevěří svému volebnímu programu, či dokonce mravním principům, svědomí poslanců zůstává nadřazeno poslušnosti straně. Ze současnosti známe konkrétní příklad. Soud konstatoval porušení zákona v souvislosti s fungováním Věcí veřejných a potvrdil to, co morálka všech čestných lidí nedovoluje připustit.
Řízení politické strany pomocí obálek s úplatky znamená trestný čin. A to nemluvím o tajném nahrávání a hledání kompromitujících materiálů.
I v zemích s dlouhodobou zkušeností s fungováním zastupitelské demokracie se běžně setkáme s tím, že volený zástupce se dostane svými názory do rozporu s většinovým názorem své strany. Potom může dojít nejen k ukončení členství v dané straně, ale také k přestoupení do strany nové. V zahraničí bychom našli spoustu podobných příkladů stejně jako u nás v období první republiky. Např. Winston Churchill byl zvolen do Sněmovny lidu jako člen Konzervativní strany, v roce 1904 však přestoupil do Liberální strany, především kvůli nesouhlasu s celní politikou.
Stabilitu nové koalice považuji za větší než u té předchozí. Zde se názory nejmenšího koaličního partnera měnily ze dne na den a prakticky podle toho, jak se odsouzený Vít Bárta zrovna vyspal. Stávalo se často, že již dohodnuté dohody po několika týdnech přestávaly platit či jejich platnost byla podmiňována splněním dalších požadavků. Z tohoto pohledu se jedná spíše o posílení legitimity vlády.
Někteří lidé také soudí, že pokud stotisícový dav protestuje na náměstí proti vládě, znamená to konec její legitimity. Ta ale nevzniká křikem v ulicích, nýbrž hlasováním v demokratických volbách. V té souvislosti si musíme uvědomit, že do ulic vyšlo o něco méně než dvě procenta voličů. Legitimita nevzniká ani podporou ve výzkumech veřejného mínění, kde počet respondentů, byť pokládaný za reprezentativní, nepřesahuje zlomek promile celé populace.
Pokud chceme nadále patřit do společenství demokratických zemí, nesmíme si připustit myšlenku, že o složení volených orgánů se rozhoduje v odborových centrálách či jiných zájmových organizacích. To lze jen ve svobodných volbách.
Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09
Jana VAŇHOVÁ
Česká republika má opět vládu, která svoji legitimitu již neopírá o výsledek parlamentních voleb, ale o tzv. přeběhlíky. Vůle lidu byla nahrazena silnou vůlí po udržení se u moci. Ústavní rámec České republiky umožňuje Nečasově vládě vládnout, její morální mandát však již dávno vypršel.
Vláda premiéra Petra Nečase je zhruba v polovině svého mandátu. Jde tedy o vhodnou příležitost zhodnotit, jaké jsou výsledky jejího vládnutí. Nechci se ale vracet ke známým skutečnostem jako například, že většinu času řešila vlastní koaliční spory ani to, jak se zvyšování daní, asociální škrty a zmrazení státních investic promítly do každodenního života obyčejných lidí a jejich peněženek. Chci vám jako hejtmanka Ústeckého kraje poodhalit, jak devastující a pro běžného občana skrytý přístup má tato vláda ke krajům.
Připomeňme si některé body z programového prohlášení tzv. vlády rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci ( jak se sama označuje): 1. Vláda spolu s územní samosprávou zajistí nezbytné finanční prostředky pro efektivní a hospodárné poskytování sociálních služeb.
2. Vláda považuje zdravotnictví za jednu ze svých hlavních programových priorit, proto nedopustí zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
3. Vláda dokončí reformu Policie ČR v moderní bezpečnostní sbor.
Ad. 1 Kraje dostávají ze státního rozpočtu prostředky na zajišťování sociálních služeb ve svých příspěvkových organizacích. V posledních letech dochází k tak výraznému seškrtávání těchto prostředků, že se systém poskytování sociálních služeb dostal na hranici udržitelnosti.
Ad. 2 Uvedu jeden příklad z mnoha. Ministerstvo zdravotnictví se snaží zlikvidovat v Ústeckém kraji (který patří z hlediska výskytu zhoubných nádorů k nejpostiženějším) vysoce účinnou tzv. biologickou léčbu (mimochodem jde o jeden z nejlukrativnějších úkonů) a převést ji do Prahy. Navíc se připravuje plán na rušení menších (ale nenahraditelných) nemocnic v našem kraji.
Ad. 3 „Modernizace“ bezpečnostních sborů dospěla do stadia, že policejní oddělení jsou po redukci počtu policistů v tak žalostném početním stavu, že je již přímo ohrožena akceschopnost Policie ČR, a tedy bezpečnost občanů. Ústecký kraj musel například pomoci dovybavit potřebnou technikou speciální pořádkovou jednotku. A to vynechávám řadu dalších palčivých oblastí, které není současná vláda schopna (možná spíše ochotná) v našem kraji řešit – nejvyšší nezaměstnanost ze všech krajů v ČR, vysoká kriminalita, problémy v sociálně vyloučených lokalitách, nárůst extremismu, likvidace řady historických ekologických zátěží atd.
Obávám se, že tato vláda bude tak rozpočtově zodpovědná a protikorupční, že za další dva roky zůstanou v české kotlině pouze dvě skupiny lidí – slušní občané, které rozpočtové škrty uvrhnou na pokraj chudoby, a kmotři, kteří dobře vědí, jak to chodí u státních zakázek. Jakou legitimitu má vláda, která neplní svůj program?
Hejtmanka Ústeckého kraje
Literární noviny | Rubrika: Domov | Strana: 6
