„V Senátu chybí lidé, kteří si prošli nižším stupněm politiky,“ říká starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil, kterého do doplňovacích voleb posílá hnutí Starostové a nezávislí s podporou TOP 09. V Senátu chce podporovat všechny dobré zákony bez ohledu na to, zda přijdou „zleva či zprava“.
Jako starosta malé obce jste vstoupil do podvědomí široké veřejnosti takzvanou Kmetiněvskou výzvou. Mohl byste přiblížit, o co jde a čeho jste s ní dosáhl?
Kmetiněvská výzva je alarm na zákonodárce a politiky v tom, aby učinili razantní změnu v zákonech především tak, aby vedla ke snížení hranice trestní odpovědnosti pachatelů, kteří páchají brutální trestnou činnost, jako jsou vraždy. Kmetiněvská výzva vznikla na popud tragické události, která se u nás odehrála na Nový rok, dnes už před sedmi lety, kdy stejně starý spolužák, tehdy třináctiletý, zavraždil a znásilnil svou spolužačku.
Novináři znovu otevřeli případ tím, že se zjistilo, že pachateli je 18 let a že bude propuštěn na svobodu bez povinné ochranné léčby a bude mít naprosto čistý trestní rejstřík. To mě dohnalo téměř k záchvatu šílenství. K dnešnímu dni se pod výzvu podepsalo téměř půl milionu lidí.
A připravuje se na základě toho nějaká změna v legislativě?
Kmetiněvské výzvě je už přes rok. Tehdejší ministryně spravedlnosti Kovářová mi tehdy moc šancí nedávala, protože bylo krátce před volbami a říkala, že se mi to spíše povede po nových volbách. Ty proběhly, ozval se mi pan ministr Pospíšil, byl mi přímo v ODS předán návrh zákona, který má být předložen vládě a posléze sněmovně. Bylo nám přislíbeno, že do konce roku by měl snad zákon platit. Máme únor roku 2011 a nejen, že zákon není, ale do této chvíle se ještě nikdo ve vládě nezajímal ani nějakou předlohou toho zákona. A poslanecká sněmovna už vůbec ne.
Myslím, že nastala pravá chvíle, a senátní volby mi k tomu jen nahrávají, abych se ucházel o místo senátora a pokusil i třeba z této pozice takovéto změny prosadit. Já vím, že zákonů jsou mraky a já upozorňuji jen na jeden špatně postavený zákon, ale je mi líto, že by mělo přijít v niveč půl milionu podpisů. To by byl hazard.
Dá se to tedy označit jako hlavní důvod vaší kandidatury?
Nejen to. V Senátu mi chybí více takové apolitičnosti. Senát by měl být především pojistkou demokracie. Měli by tam být lidé, kteří si prošli politikou na komunální úrovni, aby se i vědělo, kde obyčejného člověka tlačí bota. V Senátu by mělo být jedno, jestli jsem levá strana nebo pravá…
Právě proto apeluji na to, že by to nemělo být o politice ale o apolitičnosti. Je mi jedno, kdo předloží zákon, jestli to bude sociální nebo občanský demokrat. Ale pokud ten zákon řeší dobrou věc, je dobře postaven a hájí zájmy občana, tak by měl být schválen.
V Senátu chybí lidé, kteří si prošli nižším stupněm politiky. Myslím, že lidé zpočátku vznášeli určitou nedůvěru vůči Senátu už jen proto, že to považovali za odkladiště zasloužilých politiků. A tak by to skutečně nemělo být.
Koho považujete za svého největšího soupeře v senátních volbách?
Já považuji za největšího soupeře pana Jiřího Dienstbiera mladšího. Tady je ale škoda, že sociální demokracie jmenuje kandidátem na senátora člověka, který je silně vázán s Prahou a navíc je v současné době zastupitelem pražského magistrátu, což já si nedovedu představit, že senátor za Kladno bude zároveň pražským zastupitelem. To je jedna věc, ale klobouk dolů – před morálním kreditem pana Dienstbiera smekám. Přesto všechno se nebojím a velice rád se s ním utkám.
Myslím, že já nejsem kandidát, který je odstrčený od reality. Velice blízce znám problematiku Kladenska, protože v kladenském okrese žiji a bydlím.
Z ostatních kandidátů – pan primátor Jiránek, se vší úctou, je vážným kandidátem jenom části Kladna, paní Bobošíková má jedno téma, podporu několika žen z Lidic a tvrdí, že ji podporuje sám pan prezident Klaus. Budiž, ale nepředstavuji si, že bych měl s paní Bobošíkovou prohrát. Zrovna tak si nemyslím, že bych prohrál s kandidátem KSČM a další soupeři jsou také celkem neznámá jména.
Jaký výsledek ve volbách očekáváte?
Už jen to, že mě požádali a odsouhlasili jako kandidáta na senátora Starostové a nezávislí s podporou TOP 09, samo o sobě považuji za ocenění nějakých mých hodnot, kvalit a mé práce. Za úspěch budu považovat po termínu 18. a 19. března to, že se dostanu do druhého kola s panem Dienstbierem. To je můj předpoklad a byl bych velice rád, kdyby se tyta prognóza naplnila. Uvidíme, určitě se necítím dopředu poražen!
